МИНИСТЕРСТВО ОБРАЗОВАНИЯ РЕСПУБЛИКИ БЕЛАРУСЬ БЕЛОРУССКИЙ ГОСУДАРСТВЕННЫЙ УНИВЕРСИТЕТ факультет международных отношений кафедра романо-германских языков ЧЕШСКИЙ ЯЗЫК Учебное пособие по грамматике чешского языка МИНСК 2001 1 Автор- составитель: ЗАЙЦЕВА Наталия Александровна старший преподаватель кафедры романо-германских языков Рукопись утверждена на заседании кафедры романо-германских языков “___мая________2001 года. Протокол № _____ Данное пособие представляет собой систему грамматических упражнений, следующих за грамматическими правилами. Грамматика даётся последовательно, упражнения закрепляют отдельные её явления. Пособие состоит из трёх частей: фонетического курса, вводно-грамматического курса и основного грамматического курса. В фонетическом курсе даются сведения о произношении, интонации и орфографии. В вводно-грамматическом курсе предлагаются основные сведения о системе падежей и изменениях местоимений, прилагательных и существительных. В основном грамматическом курсе учащиеся могут почерпнуть свдения о всех исключениях и нетипичных случаях в морфологии и синтаксисе. Пособие предназначено для студентов факультета международных отношений и всех, кто изучает чешский язык как иностранный. 2 ФОНЕТИЧЕСКИЙ КУРС LEKCE 0 название ЧЕШСКИЙ АЛФАВИТ. произношение примеры kam, tam, sestra národ, závod, láska buk, bar, baba cukr,cena, cesta куда, туда, сестра народ, завод, любовь бук, бар, баба сахар, цена, дорога Čč (чь) Dd (д) Ďď (дь) E e tvrdé (э) E é dlouhé (э:) ě hačkované: (’э) после b, p, v, f (йе) после m (мн’е) Ff (ф) Gg (г) Hh (г) = укр. CH ch (х) I i kratké (и) í dlouhé (и:) Jj (й) Kk (к) Ll (л) Mm (м) Nn (н) čaj, čas, čislo, dnes, dub, rada ďabel, zeď, den, sen, ten léto, mléko, tělo, dělo, pět, věk, tobě město, mě, v zimě film, foto, fialka guma, garaž, nugat hora, holka, host chlap, chleb, mucha pivo, limo, zima víno, pít, bít jama, jeden, maj kino, kluk, kost les, lampa, lipa matka, metro, mak noc, noha, nůž чай, время, номер сегодня, дуб, совет дъявол, стена день, сон, тот лето, молоко тело, пушка пять, век, тебе город, мне, зимой фильм, фото, фиалка резина, гараж, нуга гора, девушка, гость парень, хлеб, муха пиво, лимонад, зима вино, пить, бить яма, один, май кино, мальчик, кость лес, лампа, липа мать, метро, мак ночь, нога, нож Ňň O o kratké O ó dlouhé Pp Qq Rr (нь) (о) (o:) (п) (кв) (р) dlaň, kůň oko, nos, okno móda, tón pole, pan, pravo Quido rok, strana, radio ладонь, конь глаз, нос, окно мода, тон поле. господин, право Гвидо год, страница, радио Řř Ss (рж, рш) (с) řeka, řeč, lékař, přez река, речь, врач, через sen, soud, les сон, суд, лес Šš Tt (шь) (т) škola, šest, šít tok, tam, teta школа, тетрадь, шить течение, там, тётя Ťť U u kratké (ть) (у) ťukat, chuť ruka, ucho, стучать, вкус рука. ухо Ú ú dlouhé ů kroužkované Vv W w dvojité Xx Y y kratké Y ý dlouhé Zz Žž (у:) (у:) (в) (в) (кс) (и) (и:) (з) (жь) úsměv, únor улыбка, февраль dům, sůl дом, соль vůz, voda, vítr вагон, вода, ветер Wolker Уолкер praxe, existence практика, существование byl, jazyk, syr был, язык, сыр vysoký, mýt, nový высокий, мыть, новый země, zima, zahrada страна, холод, садик žena, život, žizeň женщина, жизнь, жажда A a kratké A á dlouhé Bb Cc (а) (а:) (б) (ц) 3 Чешский язык относится к западно-славянским языкам. Чехи пользуются латинским алфавитом. Для обозначения некоторых чешских звуков используются надстрочные знаки: знак ’(čarka ) служит для обозначения долготы гласных : ó, á, é, ú, í, ý знак °(kroužek) употребляется для обозначения долгого ů. знак ˇ (haček) обозначает буквы š,č,ř,ž,. Также он обозначает мягкость прописных Ň, Ď, Ť и мягкость строчного ň перед гласными и в конце слова. Для обозначения мягкости строчных t и d в конце слова и перед гласными a, o, u используется знак '(апостроф): ťukat, ďabel, zeď, teď Значок над буквой ě указывает на мягкость предшествующих согласных или на йотацию губных согласных. Сравните : tělo[ťelo], dělo[d’elo], pět[pjet], věk[vjek], běh[bjeh]. Написание ě после буквы m указывает на произношение [mn’e]: město[mn’esto], mě [mn’e]. Чешское произношение очень точное, базируется на фонетическом принципе, согласно которому точно воспроизводятся звуки : znám, tok, voda, dráha, sloužit, krásná. По традиции употребляются буквы, которые не служат особым звукам. Так, для обозначения долгого [у:]служат две буквы - ú, ů. Буква ú пишется обычно в начале слова и после приставок : úkol, únava. Буква ů пишется в середине и в конце слова: dům, vůz, domů, Звук [и]передаётся двумя буквами : i и y, долгий звук передаётся буквами í, ý.Раньше им соответствовали различные звуки (сравните русские слова был и бил ). Сравните: bil, byl, bít, být, vít, výt. В современном чешском языке после букв k, h, ch, r всегда пишется буква y, ý: velký, chyba, ryba, suchý, drahý, chytat. После букв j, š, ž, ř, č, c пишется только i, í: žít, číst, cíl, čisto, После согласных n, t, d, m, p, v, f, b, s, z, l возможно написание как i, í так и y,ý: nyní, ty, dým, dím. В чешском языке происходит оглушение и озвончение согласных, как это происходит в русском языке.: dub, vůz, svatba, dětský. 4 УРОК 1 СОГЛАСНЫЕ В чешском языке 25 согласных звуков. Многие согласные по своему образованию и произношению близки соответствующим согласным русского языка. К таким согласным относятся p, b, v, f, m, n, r, s, z, c, d, t, k, ch, g, j. Различия наблюдаются между согласными n, d, t -в русском языке они зубные, в чешском же - альвеолярные. Сравните: dej - děj, дай действие nemá němá, он не имеет немая ty - ti ты тебе Всегда являются твёрдыми: h, ch, k, r, d, t, n Всегда мягкие: č, ř, š, ž, c, j, ď, ť, ň Двойные: b, f, l, m, p, s, v, z На мягкость согласных n, t, d указывают гласные ě, i, í, на твёрдость - буквы e, é, y, ý. Согласный j произносится как неслоговой звук, близкий по звучанию к русскому [ й]. Перед гласными всегда произносится как русский [й] - jama, junák, jídlo, Jirka, jitro. Перед согласными в начале слов иногда этот звук не произносится или произносится очень невыраженно : jsem, jdu, jméno. Но после отрицания и приставки, заканчивающейся на гласный звук, обычно произносится: nejsem, zajdu, půjdu, zájmeno. ГЛАСНЫЕ В звуковой системе литературного чешского языка имеется пять гласных звуков, которые могут быть краткими и долгими. Краткие: a, o, u, e, i, y Долгие: á, ó, ú, ů, é, í, ý Долгие гласные тянутся примерно вдвое дольше кратких, они могут быть как под ударением, так и в безударных слогах: váza, zdravá, zastávka, krásná 5 УПРАЖНЕНИЯ: 1. Прочитайте односложные слова: pas, sad, dar, Jan, bok, nos, kov, strom, cop, dub, buk, kus, sud, jev, jen, rok, bok, tam. 2. Прочитайте двусложные слова, соблюдая правильное ударение и произношение: matka, mapa, voda, ruda, cesta, maso, sako, jaro, okno, sukno, Rusko, koza, ruka, sama, schopná 3. Прочитайте словосочетания: tato mapa, tato nota, tato cena, toto maso, toto sako, toto okno, jedna ruka, jedna cesta, jedno ucho, tato forma, toto auto, jedna strana 4. Прочитайте, сравните: pas - pás, pan- pán, dam - dám, rada - ráda, ruda - rudá, pata- pátá, panu - pánů 5. Прочитайте: a) tvá zpráva, tvá známka, má matka, má ruka, má bota, stará dáma, nová mapa, nová cesta, krásná váza, krásná dáma b) bez, pes, ven, zem, ten, den, sestra, teta, pero, seno, metro, bere, nese, vede, mete, bereme, neseme, dobré, nové, staré, pestré, krátké c) dobyt, rozbít, nemít, víno, zivat, známý, krásný, vysoký, prosím, nosím, nevím, umím d) nový byt, starý dům, chutný sýr, drobný písek, suché seno, staré domy, drobné kusy e) div, dej, děj, nic, dívka, děcko, ticho, těsto Сравните произношение чешских и русских слов: děd - дед ,děti - дети, ticho - тихо, těsto - тесто, vidět видеть, pěna - пена, město - место, směna - смена, oběd - обед. 6. Прочитайте: a) pojď, tříšť, zášť, plášť, dešť, pleť, ať, vždyť, viď, seď, jeď, teď, buď, labuť, chuť, neboť, bázeň, žizeň, dlaň, daň, jabloň, kůň, úroveň, laň, Třeboň, zvoň, skloň b) + a šťastný, šťava, šťavel, píšťala,Viťa, Punťa, ďabel, Dražďany, tučňák, vlečňák, Žďár, ťapka, luňak 6 + o, u, ou šťovík, dešťovka, drožďový, třešňový, mňoukat, Pňov, křišťal, šňura c) d) + i,í štír, štíhlý, štika, paštika, čti, droždi, jižní, letošní, noční, dívka, díra, není, koní, platit, nikdo, loni e) + e štěp, štěstí, ještě, vejděte, těžký, tělo, kotě, dítě, dělo, dělit, oděv, lodě, něco, koně 7. a) b) c) m+ě město, měna, měřit, měnit, mě, měsíc, měl, měřič, mělký kromě, domě, plémě, poměry, odměna, vyměnit, záměřený, předměstí, předmět, přimět mech - měch, dáme - dámě, máme - mámě, známé - znamě, mel měl, umel - uměl 8. j ráj, stáj, háj, výdaj, čaj, roj, stroj, pokoj, nápoj, tvůj, svůj, pracuj, míhej, vstávej, lij, pij, vij, bojů, moje, tvoje, oboje, kraje, zajít, naděje, myjí, šijí, žijí, obyčeje, rychleji já, jaro, jazyk, jalovec, jasan, jezdit, jezero, jehla, jinak, jínam, jitro, jedle, jednota, jemný, jih, jizva 9. pě, bě, vě, fě pět, pěst, pěna, pěkná, běžet, běžný, běhat, věc, věřit, věšák, věta, věž, opět, příběh, svět, ozvěna, tobě, dospět, zpěv, obětovat, žirafě 10. c-č čaj, čas, čekat, často, čokoláda, černý, čočka, část, proč, zatoč, roháč, moc, noc, srnec, zvonec, otec, pečeť, počet, účet, učený, koček, líčí 11. ž, š šik, šikovný, šipka, šíje, šíp, šít, šelma, šepot, šero, žije, žito, žít, žízeň, železo, želva, žert, žába, žárovka, župan, žák, ždímat, žrout, žlab, štít, švec, škrob, šlehat, švagr 12. Raději jí ještě zavolej. Půjdu zapojit přistroje. Přijdu k tobě v době oběda. Výjimka potvrzuje pravidlo. Na schodech sedělo několik děti. Nevidím na tom nic zvláštního. Dejte to ještě dnes vědět tetě. 7 13. au, ou, eu auto, autobus, automat, fauna, sauna, astronaut, kosmonaut, Morfeus, neutron, pneumatika, nouze, nouzovou, na zavolanou, na shledanou, Tou dobou se rozpoutala bouře. Dobrou noc. Na brzkou shledanou. Náhodou se cestou setkal s jeho sestrou. Doufam, že se neloučíme na dlouho. 14. Прочитайте слова чешской народной песни: Chovejte mne, má matičko Chovejte mne, má matičko, jako míšeňské jablíčko, chovejte mne, má matičko, jako z růže květ. Jen až vy mne vychováte, pak se na mne podíváte, jak mně bude pěkně slušet bílý kabatek. Лелейте меня, моя матушка, Как мейсенское яблочко. Лелейте меня, моя матушка, как розы цветок. Только когда меня воспитаете, тогда на меня посмотрите, как мне будет к лицу белый кафтанчик. 16. Прочитайте, выучите напамять стихотворение. Следите за правильным ударением и интонацией. Je siné , mokvavé ráno, je právě takový den, ve kterém řekně ti Ano tisíc nechtěných žen. Это синее. мокрое утро, Это именно такой день, когда скажет тебе “Да” тысяча нежеланных женщин. Je ráno, jež mlčí, jež nehlasně sténá, ve kterém — srdce to ví — ta jedna jediná žena ti neodpoví. Это утро, которе молчит, которое негласно стонет, когда - сердце это знает та одна единственная женщина тебе не ответит... (Ivan Skala. Osud.) 8 УРОК 2. СОГЛАСНЫЙ Ř Согласный Ř - специфический чешский звук, где при артикуляции вибрирует кончик языка. Звук может произноситься звонко и глухо. Как звонкий, он произносится перед гласными и звонкими согласными: řeka, řada, říkat, řemen, dřevo Как глухой, он произносится перед глухими согласными, после глухих, в конце слова: tři, při, přitel, přes, keř, nekuřte УПРАЖНЕНИЯ: a) - řada, řeč, řikat, řidit, úřad, pořad, dveře, moře, ořech, vařit, kouřit, dřevo, bříza, břeh, řvat, keř, kouř, sochář, vář, přez, předmět, přesny, připad, přítel, přiliš, přání, třeba, středa, střibro, křeslo. b) - řici Věře, přinest křidu, přinest ořechy, třiadvácet křesel, třiatřicet ořechů, třiatřicet přáni. c) pořád, dokořán, pořádek, moře, tváře, kouřit, pařit, září, věřit, lékaři d) třást, třesk, třeba, tři, předem, kříž, chřest, zář, kovář, střih, prostředek e) Bořivoj přijede v záři. Přinesu to ve čtvrtek. Napřed to řeknu Věře. Přineste mi vepřový řízek. Po obou březích řeky vyrostly břízy. Tři tisíce třista třiatřicet střibrných křepelíček přeletelo přes tři tisíce třista třiatřicet střibrných střech. Nepřepepři, Petře, vepře. СЛОГООБРАЗУЮЩИЕ R и L. СОГЛАСНЫЙ L В чешском языке носителями слога могут быть не только гласные или дифтонги, но и сонорные согласные l и r. Если эти согласные образуют первый слог слова, то ударение падает на них : vlk, vrba, srp, hrb, Srb, vlna, slza, trh Strč prst skrz krk. Na svetru máš vlhkou skvrnu od zmrzliny. První nádrž byla brzy naplněna. 9 Чешское l по образованию отличается от русского звука (л). Чешский звук мягче русского (лапа, лук, лыко), но твёрже мягкого (соль, липа, лес). Это альвеолярный звук. Сравните: lak лак lom лом les лес lev лев dal дал bral брал УПРАЖНЕНИЯ: 1. lano, látka, lopata, slunce, salát, mladý, volal, poslal, milý, bílý, slib, slepice, vezli, Olze, sleva, pošli, člověk, nelži, člun, 2. salto, holka, polka, tobolka, pilka, malta, zvolte, palte pole, role, doleva, kolem, zelený, vesele, dole, stolek, tělo 3. Milan volal Lidu. Lenka mluvila s Bělou. Bílý motýlek poletoval nad polem lnu. Spletla ulici. 4. prs, brv, prst, vrh, vrch, trn, krm, krk, srp, bratr, svetr, kopr, cukr, vítr, teprve, zmrzl, otrhat ПРОИЗНОШЕНИЕ И ПРАВОПИСАНИЕ ИНОСТРАННЫХ СЛОВ Нередко у иностранных слов в чешском языке наблюдается иное соотношение между произношением и правописанием, чем у собственно чешских слов. а) В словах иностранного происхождения согласные n, t, d произносятся твёрдо, как [ny], [ty],[dy] : organizace, univerzita, diktat. б) Долгота в словах не всегда обозначается, но всегда произносится: kultura, literatura в) Буква s в положении между двумя согласными, до и после сонорных согласных r, l, m, n произносится как [z] в словах с суффиксом - ismus : komunismus, romantismus, idealismus. Но в некоторых словах произносится только как [s]: diskuse, agrese, režisér, personál, disertace. г) В словах, имеющих сочетание ia,ie,io,iu между этими гласными появляется звук [й]: fialka[fijalka], historie[historije]. 10 д) буква x в заимствованных словах обычно произносится как [ks] - exkurse, expedice, но перед гласными и согласным h может появляться произношение [gz]: exotický, existence, exhumace. е) Правописание имён собственных и географических названий зависит от того, из какого языка заимствовано то или иное имя или название. Имена собственные и географические названия, взятые из языков, не пользующихся латиницей, изображаются чешскими буквами: Singapur, Sevastopol, Nizámi, Čajkovskij. Если название или имя взято из языка с латинской графикой, то сохраняется первоначальное написание: Chicago, Shakespeare, Bordeaux с первоначальным произношением. Но наиболее распространённые имена и названия имеют свой чешский вариант : Benátky(Венеция),Dražďany (Дрезден),Lipsko (Лейпциг),Mnichov (Мюнхен),Irsko (Ирландия) и т.д. Прочитайте иностранные слова: marxismus, feudalismus, kritika, lokomotiva, inventura, cirkus, katedra, metoda, index, luxus, praxe, expres, textil, figura, struktura. ПРОИЗНОШЕНИЕ ПРЕДЛОГОВ Предлог s с творительным падежом перед звонкими согласными m, n, r, l а также перед v может произноситься как [s] и как [z]: s Janem [zjanem ], s matkou [zmatkou]. Предлог s с родительным падежом перед звонкими согласными всегда произносится как [z]: s mostu [zmostu], s lavice [zlavice ]. Предлог přes перед глухими произносится глухо, а перед звонкими звонко: přes vodu [přezvodu], přes pole [přespole]. Предлоги bez, od, z, nad, pod перед начальным гласным следующего слова оглушаются: z okna [sokna], v okně [fokně]. 11 УРОК 3 УДАРЕНИЕ Ударение в чешском языке постоянное и падает на первый слог: národ, kupoval, západ Но наряду с основным может быть и побочное ударение, в основном на нечётных слогах. Оно слабее главного, но появляется при медленном темпе речи и тщательном произношении многосложных слов.: malokterý, pětadvacet, černobílý Односложные предлоги na, po, u, do, za, pro, ze, od, bez всегда имеют главное ударение, а следующее за ними слово его теряет, и предлог становится как бы первым слогом слова : do lesa ['dolesa], na stole ['nastole], bez vás ['bezvás]. Двусложные предлоги mezi, mimo, místo, vedle, kromě, podle, kolem не имеют главного ударения, примыкают к последующим словам: podle rozkazu [podle'rozkazu], vedle domu [vedle'domu]. Некоторые слова не имеют своего ударения. Это безударные слова, к которым относятся краткие формы местоимений, вспомогательные формы глагола-связки , некоторые частицы и союзы. В потоке речи в зависимости от логического ударения могут терять своё ударение и другие слова, примыкая к предшествующим словам и образуя речевые такты : To je pravda [toje'pravda], Kdo bude doma?[gdobude'doma]. Вокализация - это присоединение гласного e к неслоговым и односложным предлогам k, v, s, z, pod, nad: а) перед таким же или подобным глухим или звонким начальным согласным следующего слова: ve vodě, ke komu, ve vlaku, ze zlata. б) перед тремя начальными согласными следующего слова: se stropu, se džbanem, ve zdraví в) перед группой согласных, начинающихся с r, l, m, n, j: ke mně, ve mlýně, ze msty, ze lžice. Чаще вокализуются неслоговые предлоги k, s, z, v. 12 Правописание слов с большой буквы. Большая буква пишется в начале некоторых слов, таких как названия национальностей , лиц, стран, городов и т.д. : Pražan, Polák, Jan, Komenský, Brno. Другие названия, а также произведения, пишутся с большой буквы: Spojené státy severoamerické, Organizace spojených národů, где большая буква пишется только в первом слове. Проявление вежливости выражается в написании с большой буквы в письме слов Ty, Tvůj, Vy, Váš. В остальных случаях употребление большой буквы сходно с русским. Фонетические упражнения: Слушайте аудиозапись, обращая внимание на произношение слов. Проговаривайте за диктором, стараясь повторить интонацию и произношение. a-á Praha, Kanada, lampa, mapa, má, dá, mává, máma, žádá, svatá, malá, zábava, Sázava, nadává, laskavá, kavárna, hádavá e-é den, vede, deset, pere, neteče, nechceme, nemele, nebere, dnes je ten den, mé, tvé, lépe, déle, nejlépe, nejdéle i, y - í, ý mi, my, vyl, pil, lil, ryby, chyby, vily, vidličky, vymyslili, ví, jí, prý, líný, bilý, míří, slibily, žijící, milými, vířící o-ó potom, pokoj, dopis, poledne, odpoledne, chodba, vagon, gramofon, program, Evropa, rok, hovor, horko, gól u-ú, ů budu, ruku, kus, hůl, kůl, kůň, půjdu, dupu, u sudu, buchtu, domů, pánům, profesorů, profesoru, trojúhelník, útok, lhůtu, kusu ě běhá, běží, tobě, oběma, obědvá, utrpěl, pěšky, pět, spěchá, má naspěch, spěte, na mapě, pěkně, věří, úvěr, věno, svědek, světlý, svět, Věra, země, město, městečko, náměstí, umění, úsměv, změna, vzpomněl, věděl, děkuji, 13 děvče, výdělek, dědeček, seděl, k vodě, tělo, štěstí, kotě, těší se, vítězí, těsně, ve městě, něco, Němec, špatně, sněží, sněhobílý, mě, mně, město, měsíc, měli, měna, zaměstnání di, dí - ti, tí, dy, dý - ty, tý dím - dým, ti - ty, mladí - mladý, škodí - škody, rádi - rády, díky - dýky, radí - rady, chodí - schody, vodí - vody, tiká - tyká, čistí - čistý, hostí hosty, cití - city, svítí - svity, vrátí - vraty ni, ní - ny, ný zvoní - zvony, sní - sny, hodní - hodný, psaní - psaný, dni - dny, páni pány, dani - daný, krásní - krásný e, é - ě děj - dej, vědě - vede, němá - nemá, daně - dané, těma - téma, stěna - sténá, utěrka - úterka, rovně - rovné ou houpou, hloupou, poslouchá, moucha, houká, strouhou, smlouvou, louka, knihou, hloubá, moukou, troubí, moudrý, houska ! používá -poukazuje - poučuje - doučuje (o+u произносятся раздельно) ř třída, vpředu, dveře, nahoře, moře, skříň, dobře, talíř, příbor, přicházejí, přináší, přítel, středa, přestavka, řády, převzala, přišel, příklady, přístroj, přestane, říká, otevře, tři, křeslo, prostředek č černý, červený, ručník, večer, vidlička, čístý, čaj, omáčka, vyučování, český, čtvrtek, učím se, včera, proč, čeština, Čech, Češka, čtu, čteme, končí, člověk, začíná, prodavačka ž židle, žlutý, leží, nože, rýže, protože, lžice, manžel, žena, prohlížíme, že, život, žije z vzadu, na obraze, zítra, zvoní, cizinec, televize, za chvíli, zajímavý, rozumějí, v Praze, cizí h nahoře, hnědý, hodiny, ahoj, vhodny, tehdy, duha, ohromi, pohybuje, huť, hloubá, hodný, hezký, hodina, prohlížejí, koho, ho 14 h - ch pohyby - pochyby, sluhu - sluchu, míhat - michat, hlad - chlad, huť - chuť, hýbá - chyba, hloupá - chlouba, nahází - nachází, hodí - chodí r-ř dobré - dobře, večery - večeří, zahraje - zahřeje, rým - Řím, rasa - řasa, hory - hoří, var - vař, bratry - bratří Ассимиляция obchod, teď, odpoledne, kamarádka, hezký, kde, kdo, obraz, na shledanou, nerad, přestávka, procházka, odpovídající, hlad, zpěv, lávka, muž, nůž, dívka, Bernd, dívka - dívek, tužka - tužek, chyba - chyb, muž - muži, nůž nože, obraz - obrazu, rád - rádi, třída - tříd, hezký - hezoučký, kniha - knih, prohlídka - prohlídek Предлог + Имя na fakultě, na chodbě, na televizi, na stole, na skříni, na poště, na okně, na rádiu, na židli, na náměsti, na nádraží, na obraze, na lampě ve třídě, ve škole, ve skříni, ve městě, ve stole, ve filmu, ve slovníku, v nemocnici, v divadle, v Německu, v Rusku, v rodině, v rádiu, v domě, v restauraci, v hotelu, v noci, v obchodě, v práci, v Čechách, v kině, v pokoji, v knize, v Praze, v posteli, v okně, v televizi, v koleji, v kavarně, v programu, v češtině, v přízemí, v Americe, v ústavě, v Anglii, v autě, v Evropě 15 ВВОДНО-ГРАММАТИЧЕСКИЙ КУРС УРОК 4 СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ. (Substantiva). Это изменяемые слова, которые обозначают живые существа и разные вещи и их части, например: a) - лиц и их части : б) - общественные образования: в) - животных, растения и их части: г) - вещи и их части : д) - вещества: е) - природные явления: ж) - движение, действие или их результат: з) - абстрактные понятия и явления: muž, žena, tělo, ruka rodina, národ, stát pes, růže, ocas, list stůl, zásuvka, dům, okno kámen, železo, plyn jaro, mráz, dešť let, práce, boj právo, druh, rozvoj Существительные имеют форму числа. Некоторые существительные имеют форму только единственного числа. Они обозначают: а) состояние: б) группу лиц или вещей как единое целое: в) некоторые вещества : г) качества: tma, klid, mír lidstvo, ptactvo, hmyz mléko, zlato, vzduch stáří, statečnost Некоторые существительные имеют форму только множественного числа. Это : а) предметы : dveře, hodiny, peníze, noviny, dějiny б) некоторые инструменты : nůžky, housle, varhany в) некоторые части одежды : kalhoty, tepláky, šaty, spodky г) названия некоторых праздников и празднеств: vánoce, velikonoce, narozeniny, prázdniny д) некоторые части тела : ústa, zády, prsa, plice е) названия некоторых стран, городов и гор: Čechy, Teplice, Alpy, Benátky Существительные имеют категорию рода. 16 Это: maskulinum = mužský rod femininum = ženský rod neutrum = střední rod мужской род женский род средний род К мужскому роду относятся: а) существительные, оканчивающиеся в им.падеже ед.числа на твёрдый или мягкий согласный : bratr, student, strýc, učitel, muž, pokoj, nůž б) некоторые существительные, обозначающие лиц мужского пола и оканчивающиеся на -a, -e, -í: předseda, starosta, tvůrce, zástupce, krejčí К женскому роду относятся: а) существительные, оканчивающиеся в им.падеже ед.числа на -a,- e(ě) : žena, sestra, kniha, vesnice, země б) существительные, оканчивающиеся на согласный основы: noc, věc, kost, píseň, postel, pomoc, krev, mládež К среднему роду относятся: существительные, оканчивающиеся в им. падеже ед.числа на -o, -(ě), -í: okno, křeslo, kino, divadlo, Rusko, pole, slunce, moře, pozvání, čtení В зависимости от согласных основы различаются существительные твёрдой и мягкой разновидности. К твёрдой разновидности относятся существительные, оканчивающиеся на твёрдые согласные p, b, v, f, m, s, g, ch, h, d, t, n, и большая часть с основой на l, z : мужской род: kout, dům, stůl, voják, pán, bratr женский род: mapa, noha, Praha, ruka, žena, средний род: metro, slovo, ucho, město К мягкой разновидности относятся существительные с основой на мягкие согласные č, c, ř, ž, š, j, ň, ď, ť и некоторые существительные с основой на l, z : мужской род: kraj, letec, nosič, muž, kůň женский род: ulice, lavice, neděle, přitelkyně средний род: moře, letiště, slunce, pole Отдельным родам соответствуют данные окончания существительных: 17 муж.род. předseda, houslista, pesimista женск..род kniha, kočka, ryba (женщины, самки и вещи) _________________________________________________________ _ -ma заимствованные. drama, téma, schéma слова из греч.яз. ср.род ___________________________________________________________ -o всегда ср.род maso, slovo, kino ______________________________________________________________________ -ce мужчины м.род. správce, soudce женск.род restaurace, vesnice -í мужч. м. род. vedoucí, vrchní, krejčí женщины ж.род účetní, přůvodčí остальн. ср.род. září, nádraží ___________________________________________________________ -ý мужск.род vratný -á женск.род příbuzná, kopaná -é средн.род vstupné, nájemné ___________________________________________________________ всегда всегда м.род roh, hoch, prach, rok, oběd твёрдый student, svět, pán согласн. кроме: čtvrt, smrt, nit - femininum ___________________________________________________________ -st ж.род radost, starost, kost кроме: host, most, prst - maskulinum -a Род существительных нельзя определить по окончанию, если существительное заканчивается: а) всегда на мягкий согласный (обозначение мужчин всегда выражается существительными мужского рода) holič, listonoš, otec, zloděj б) на двойной согласный (обозначение мужчин всегда выражается существительными мужского рода ) šef, přítel, astronom, особенно если есть буквы p, b, v, f : sloup, kov, telegraf, Существительные могут быть одушевлёнными (životná substantiva) и неодушевлёнными (neživotná substantiva).Существительные мужского рода, обозначающие отдельных лиц и животных - одушевлённые, обозначающие неживые вещи и группы лиц и животных - неодушевлённые. Различия определяются в формах именительного и дательного падежей. Как одушевлённые могут выступать некоторые существительные мужского рода, обозначающие технические средства и специальные выражения на- ec, -tel : dělitel, násobitel. 18 К одушевлённым относятся существительные мужского рода, обозначающие художественные произведения по лицам: Čtu Hamleta. Mám Picassa. Основа существительного (корень) определяется, заканчивается ли слово на твёрдый или мягкий согласный. Существительное женского рода с основой на согласный всегда имеет мягкую основу (корень). СИСТЕМА ПАДЕЖЕЙ. В чешском языке семь падежей. Они обозначаются латинскими названиями или числительными. První pád Druhý pád Třetí pád Čtvrtý pád Pátý pád Šestý pád Sedmý pád Nominativ Genitiv Dativ Akuzativ Vokativ Lokál Instrumentál kdo? co? koho? čeho? komu? čemu? koho? co? o kom? o čem? kým? čím? Им.падеж Род.падеж Дат.падеж Вин.падеж Звательный падеж Предл. пад. Творит.падеж Часто чехи обозначают падежи порядковыми номерами: 1, 2, 3.... Вопросительные предложения начинаются с вопросительных слов : Kdo? Кто? Co? Что? Koho? Кого? Čeho? Чего? Komu? Кому? Čemu? Чему? O kom? О ком? O čem? О чём? Kým? Кем? Čím? Чем? Практически все падежи соответствуют русским, за исключением того, что творительный падеж (Instrumental) и предложный (Lokál) поменялись местами. Сохранился звательный падеж, употреблявшийся в старославянском языке. Его редкие формы мы встречаем в современных словах - Боже! Отче! Определите разновидность (тип) следующих слов: kůň, les, basista, kolej, cvičení, žaba, otec, profesor, soutěž, liják, Petr, mléko, drahý, Krkonoše, labuť, postel, přitekyně, hora, počitač, maturita, sourozenec, koleno, moudrost, pepř, nevěsta, prah, myš, restaurace 19 УРОК 5 1. Глагол-связка být В чешском языке есть глагол-связка, который употребляется в тех случаях, когда нет основного глагола (сравните со вспомогательными глаголами в английском или немецком языках). Это глагол být (быть). 1. já 2. ty 3. on, ona, ono jsem jsi je 1. my 2. vy 3. oni, ony, one jsme jste jsou To jsem já. Это я. Je doma? Он дома? Jsme z Minska. Мы из Минска. Vy jste Olga? Вы Ольга? Jsou v parku. Они в парке. Отрицательная форма глагола: 1. nejsem 1. nejsme Nejsem doma. Nejsme z Prahy. 2. nejsi 2. nejste Nejsi student. Nejste tady. 3. není 3. nejsou To není dívka. To nejsou studenti. Глагол být часто заменяет местоимение. Сравните: Kdo jsi? Кто ты? Jste doma? Вы дома? Nejsem Petr. Я не Пётр. Jsou studenti.Они студенты. В конструкциях Kdo to je? (ктоэто)” и Co to je? (что это) всегда присутствуют указательные местоимения: Ten, tento = tenhle, jeden Ta, tato = tahle, jedna To, toto = tohle, jedno Этот, тот, один Эта, та, одна Это, то, одно Составьте предложения, употребляя данные слова, указательные местоимения и вспомогательный глагол: muž мужчина, student студент, otec отец, kluk мальчик, člověk человек, pokoj комната, les лес, žena женщина, matka мать, sestra сестра, dívka девушка, kočka кошка, kniha книга, ditě ребёнок , auto машина, město город, kino кино, pole поле To je................ To je ..................... To není................ To není................. 20 2. Личные местоимения můj , tvůj, svůj moje (má), tvoje (tvá), svoje (svá) moje (mé), tvoje (tvé), svoje (své) jeho, jeji, moji, jejích náš, váš, naše, vaše, naše, vaše ваше мой, твой, свой моя, твоя, своя моё, твоё, своё его, её, мои, их наш, ваш, наша, ваша, наше, Ten můž je můj otec. Tenhle kluk není tvůj syn. Ten kluk je jeho syn. Tato žena je má matka. Tahle dívka je tvá sestra. Ta žena je její sousedka. Toto dítě je jejích syn. Ta kniha je jeji. To je jeho pes. To není kino. Kdo jste? To nejsou naše knihy. Вставьте нужные по смыслу слова: Já jsem ..................... Já jsem...................... To je......................... To jsou...................... Nejsem..................... Nejsi.......................... To není...................... To nejsou.................. Vy jste......................... Kdo............................ Kde............................ Co.............................. Tento pes je můj. Tato žena je má matka. Můj otec a má matka jsou moji rodiče. Tento chlapec je můj bratr. Tahle dívka je jeho sestra. To je má sousedka. To je můj kamarád. Как правило, в данной конструкции употребляется именительный падеж существительных. 3. ИМЕНИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ - NOMINATIV M F N Ten můj dobrý soused Ten tvůj starý otec Ten náš nový učitel Ten náš starý předseda Ten letní den Ten moderní pokoj Ta má dobrá sestra Ta tvá nová kniha Ta vaše moderní restaurace Ta veselá píseň Ta jeho lidová moudrost To moje hezké auto Toto tvoje velké hřiště To naše nové cvičení Этот мой хороший сосед Этот твой старый отец Этот наш новый учитель Этот наш старый председатель Этот летний день Эта современная комната Эта моя хорошая сестра Эта твоя новая книга Этот ваш современный ресторан Эта весёлая песня Эта его народная мудрость Эта моя красивая машина Эта твоя большая игровая площадка Это наше новое упражнение 21 Переведите: Это собака? Нет, это не собака, это кошка. ..................................................................................................................... Это машина? Да, это моя машина. .................................................................................................................... Та девушка -- ваша сестра? Она не ваша соседка? ..................................................................................................................... Тот мужчина -- мой брат. Это не мой отец. ..................................................................................................................... Тот ребёнок -- их сын? Эта книга - ваша? ..................................................................................................................... Вы дома? Их нет дома. Я-- женщина. ..................................................................................................................... Это не девушка, это мальчик. Вы - моя мать? ..................................................................................................................... Кто твоя сестра?......................................................................................... Твоя мать дома?........................................................................................ . 4. Jak se jmenuješ? Как тебя зовут? jmenovat se зваться, именоваться 1. já jmenuji se 1. my 2. ty jmenuješ se 2. vy 3. on, ona jmenuje se 3. oni, ony jmenujeme se jmenujete se jmenují se Má sestra jmenuje se Dana. Tvá matka jmenuje se Zlata? Jak se jmenuje tvůj bratr? Jak se jmenuje tvůj otec? Jak se jmenujete? Прилагательные в чешском языке также имеют категорию рода. Прилагательные с твёрдой основой имеют следующие окончания: Jaký какой jaká какая jaké какое dobrý добрый, zlý плохой, dobrý хороший, špatný плохой, velký большой, malý маленький, hezký красивый , ošklivý ужасный, starý старый, mladý молодой, veselý весёлый, smutný грустный, nový новый, zdravý здоровый, nemocný больной, štíhlý стройный, tlustý толстый, svobodný холостой, ženatý женатый, sympatický симпатичный, vysoký высокий, nizký низкий, Прилагательные с мягкой основой имеют следующие формы: moderní - современный, moderní - современная, moderní - современное 22 Cvičení: 1. Образуйте от указанных на предыдущей странице прилагательных формы женского и среднего рода, прибавляя нужные окончания.Составьте предложения с данными прилагательными. Например : Ta mladá dívka je nemocná. Ten inteligentní muž je svobodný. 2. Ответьте: Jaká je tvá dívka? Jaké je tohle dítě? Jaké je pole? Jake je tvoje auto? Jaká je tvá sestra? Jaký je tvůj nový soused? Jaký je jeho bratr? Jak se jmenuješ? Jak se jmenuje tvá sousedka? Jak se jmenuje toto město? Текст 1. Прочитайте текст, переведите на русский язык. KDO TO JE ? 1. A. B. A. B. Kdo to je? To je pán Pokorný, a tahle paní je paní Pokorná. A kdo je ta hezká dívka? Tato hezká mladá dívka je paní Vondráčková. 2. 3. A. B. A. B. A. Ten pán je pán Vondráček? B. Ano, to je pán Jozef Vondráček. Jaký je pán Pokorný? Pán Pokorný je moc vysoký a hezký. A jaký je pán Vondráček? Je starý a ošklivý. 4. A. B. A. B. 5. A. B. A. B. A. B. 6. A. Jak se jmenujete? Je paní Pokorná mladá a hezká? Ano, je moc hezká. Jak se jmenuje paní Pokorná? Jmenuje se Jana. Jak se jmenuje pán Pokorný? Honza? Ne, nejmenuje se Honza, jmenuje se Pavel. A kdo to je? To je jejích dítě? Ano, to je jejích syn Miloš. Je ještě malý. Je hodný? Ano, je moc hodný a veselý. A tato hezka holčička je jejích dcera, jmenuje se Šárka. 23 B. Jmenuju se Tomáš. A jak se jmenujete vy? A. Ja se jmenuju Marcela. B. Těší mě. Text 2. RODINA Petr Horák je manžel Markety Horákové. Paní Horáková je manželka pána Horáka. Petr a Marketa jsou manžele. Mají tři děti. Jejich děti se jmenují Vášek, Honza a Jítka. Jsou sourozenci. Honza je bratr Váška a Jítky. Jítka je sestra Honzy a Váška. Jejich matka se jmenuje Marketa. Otec Váška, Honzy a Jítky se jmenuje Petr. Manžele Horákovi mají dědečka a babičku. Jsou to rodiče otce. Запомните: Приветствие : Прощание: Dobrý den! Dobré ráno! Dobrý večer! Ahoj! Nazdar! Na shledanou! Čau! Uvidime se zítra! — Dobrý den! —Dobrý den! — Jak se jmenujete? — Jmenuji se Jírina. — Vy jste studentka? — Ne, nejsem studentka, jsem profesorka. — Uvidime se zítra? — Ano, na shledanou! 6. Чешские фамилии. мужская фамилия женская фамилия окончание на согласный -ý -í + - ová -á -í pan Havel, Čapek, Pozniak pan Veselý, Bárta, Kundera paní Havlová, Čapková, Pozniaková paní Veselá, Bártová, Kunderová Kovář - Kovářová Pokorný - Pokorná Hořejší - Hořejší Запомните некоторые чешские имена: (полное имя, уменьшительное) Jan = Honza, Jiří = Jírka, Jindřích = Jindra, Jozef = Pepík, Jaroslav = Jarda Stanislav = Standa, Otakar = Ota, Karel = Kaja, Petr = Peťa, Václav =Vášek, Michal = Miša, Jindřich = Jindra, Zdeněk, Tomáš, Oldřich, Bořivoj, Vlastimil, Ladislav, Helena, Libuše, Markéta, Miluše, Jiřina, Růžena, Ivana, Pavla, Šárka, Jítka Blažena, Pavla, Zlata, Milena 24 ЗВАТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ Vokativ (Oslovení) Aleš tatínek Adam Eva Marie paní ž, ř, č, š, j k, ch другие согл. a e í --tr = tř Aleši! tatínku! Adame! Evo! Marie! paní + + + + + + i u e o e í Petře! - dr = dř Alexandře! -ec = če chlapče! Karle! Petře! Richarde! Vladimíre! Václave! Tomáši! Pane Wagnere! Pane profesore! Paní učitelko! Dědečku! Dano! Olgo! Paní Wagnerová! Slečno! Maminko! Bratřičku! Sestro! Pane ministře! Cvičení: 1. Дополните диалоги : ........................................................... Ano, to je Pavel Pokorný. ...........................................................Ne, není ošklivý a starý. .......................................................... Je mladý a hezký. .......................................................... Ano, to je syn pana Jana. ........................................................... Ne, paní Jana není stará. ............................................................ Je mladá a hezká. 2. Отвечайте по образцу : Je lampa velká ? Ne, lampa není velká, je malá. Je profesor mladý (starý) - Je ta žena ošklivá? (hezký) - Je to ditě malé? (velký) - Je ten chlap ženatý? (svobodný) - Je tva matka zdravá? (nemocný) 3. Скажите по образцу : profesor - ten jeden profesor studentka, slovník, kniha, pán, muž, dítě, žena, sousedka, pes 4. Вставьте нужные окончания: To je pan Pokorn_ , a to je paní Pokorn_ . Tohle je pán Vondráček a paní Vondráč_ _ _ _. Pan_ Vondráč_ _ _ _ je manželka pan_ Vondráč_ _. Pan_ Pokorn_ je moc hezk_ a mlad_. Je moc vesel_ a hodn_. Jmenuj_ se Jana. jejích dcera je mal_ a také hezk_ . Ta studentka je pan_ Kovalčuk_ _ _. 5. Образуйте женские варианты фамилий: pán Kundera - paní Kunderová Janáček, Hášek, Poláček, Drobek, Bečvář, Hlaváč, Klaus, Nazarov, 25 Pinčuk, Forman, Ivaškevič, Novotný, Suchý, Rychlý, Charanza, Švacha 6. Образуйте звательный падеж : Pavel, Honza, Jaroslav, kolega, pan inženýr, kočička, zajíček, miláček, František, paní doktorka, dcera, strýček, pan Zeman, paní profesorka, paní Marie, Bobeš, Petr, pan stražmístr, pan major, holčička 7. Переведите на русский язык: Кто эта высокая женщина? Это моя сестра. Как её зовут? Её зовут Дана. Кто этот больной мужчина? Это пан Кучера. Мой брат весёлый и интеллигентный. Привет! Как называется этот город? Кто этот мальчик? Это её сын? Это ужасная машина. Эта грустная женщина - госпожа Вольф. Меня зовут Карел. Там бабушка и дедушка. Твою сестру зовут Злата? Это мои братья и сёстры. До свидания. Девушка, это ваш дом? Кто Вы, господин министр? Где вы, девушка? Мамочка, кто эта женщина? Я красивый, высокий и добрый мужчина. Тебя зовут не Эва. Это не дети. Я не больной мальчик, я очень здоровая и толстая девочка. 26 УРОК 6 -В чешском языка конструкция “у меня есть” выражается при помощи глагола “иметь” - mít: Спряжение глагола mít: 1. mám 2. máš 3. má Mám knihu. Máš hodinky? Máme volný čas. Nemám peníze. Nemáte sestru? Nemájí dům. Máš kávu? máme máte mají 1. nemám nemáme 2. nemáš nemáte 3. nemá nemají У меня есть книга. У тебя есть часы? У нас есть свободное время. У меня нет денег. У вас нет сестры ? У них нет дома. У тебя есть кофе? С глаголами mít (иметь), chtit (хотеть), vidět (видеть), znát (знать) употребляются существительные в винительном падеже. . Mž ВИНИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ единственного числа AKUZATIV Koho? Co? Nominativ To je ten můj nový soused. To je ten moderní cizinec. To je náš mladý učitel. Akuzativ Znám toho mého nového souseda. Znám toho tvého moderního cizince. Znám toho našeho mladého učitele Mn To je ten můj nový slovník. Mám ten můj nový slovník. To je ten tvůj moderní pokoj. Mám ten tvůj moderní pokoj. Fž To je ta má nová učitelka. To je tá naše stará babička. To je ta tvá stará kniha. To je moderní restaurace. To je tá nová skříň. Znám tu mou novou učitelku. Znám tu tvou starou babičku. Mám tu tvou starou knihu. Vidím tu moderní restaurace. Vidím tu novou skříň. To je to malé ditě. To je tvé nové auto. To je staré umění. Znám to malé ditě. Vidím to tvé nové auto. Znám to staré umění. Fn Nž Nn 27 TEXT 1. TO JSEM JÁ! Ahoj! To jsem já! Jmenuji se Petr. Mám velkou rodinu. Mám matku, otce, babičku a dědečka. Mám ještě malou sestru. Ta je moc hodná a veselá. Jmenuje se Helena. Mám také kamarádku, ta se jmenuje Zuzana,je moc hezká. Má rodina má dům, je velký a moderní. Matka má auto. Je nové a drahé. Поставьте вопросы к тексту. Ответьте на них. Запомните: znát знать vědět знать vidět видеть 1. znám známe 2. znáš znáte 3. zná znají 1. vím víme 2. víš víte 3. ví vědí 1. vidím vidime 2. vidíš vidite 3. vidí vidí chtit хотеть 1. chci chceme 2. chceš chcete 3. chce chtějí Cvičení: 1. Ответьте на вопросы: Máš dům ? Vidiš sešit ? Máš magnetofon ? Vidiš bratra ? Máš dědečka ? Máš knihu? Máš matku ? Máš kočku ? Máš kamarádku ? Vidiš kávu ? 2. Поставьте подходящие по смыслу ответы: Znáš mého bratra? ........................................................................................ Máš časopis? ........................................................................................ Máš černou kávu? ....................................................................................... Vidiš svou babičku?.................................................................................... Máš auto? ....................................................................................... Chceš pivo? ........................................................................................ Chceš kávu? ....................................................................................... Máš vysoký dům? ....................................................................................... Znáš mladého muže?..................................................................................... 3. Спросите у соседа, есть ли у него тетрадь, деньги, машина, бабушка,магни- тофон, подруга, время ? Спросите у соседа, нет ли у него кофе, словаря, сахара, семьи, знает ли он ту красивую девушку, видит ли он того старого профессора 4. Составьте предложения по образцу: Co to je? Je to pes? Máš psa? Слова для составления: dědeček, byt, magnetofon, chleb, soused, hoch, syn, film 5. Восстановите вопросы : ......................................................................Ne, knihu nemám. .................................................................... Ne, tvého kamaráda neznám. ..................................................................... Ano, máme auto. .................................................................... Ano, mají peníze. ................................................................... Ne, kolo nevidím. ................................................................... Ano, znám jeho sestru. .................................................................... Ne, nemají babičku. 28 6. По образцу составьте предложения:Vzor: Mám /nová/ kniha = Mám novou knihu Mám milá dcera Petr má česká profesorka Mají hezká maminka Máme stará rodina moderní kamarádka Mám Máme Máme Máte Máš hodná manželka a dobrý manžel chytrá studentka a špatný student nová profesorka a starý učitel mladá dívka a vysoký chlapec malá dcera a hodný syn 7. С глаголами mít, chtit, znát, составьте предложения, употребив cловосочетания: český slovník, plzeňské pivo, dobrá sekretářka, ruská vodka, černá káva, nová sousedka, malá sestra, smutná dívka, moderní restaurace, stará škodovka, velká rodina, má milá babička 8. Составьте предложения по образцу: To je pan Kudláček a paní Kudláčková. Znám pana Kudláčka a paní Kudlačkovou. To je pan Klaus a paní Klausová. To je pan Parolek a paní Parolková. To je pan Dlouhý a paní Dlouhá. To je pan Beneš a paní Benešová. To je pan Wágner a paní Wágnerová. To je pan Hrabal a paní Hrabalová. Tomáš Veselý, Helena Filipová, Lída Beránková, Zdena Molavcová, Karel Nesvadba, Libor Kovář, Pavel Pospišil, Zdeněk Švacha Text 2. CO KDO MÁ? 1. Eva je mladá. Je vdaná. Má hodného muže. Je taky mladý. Má ma-lý plat. Eva je doma. Má malé děti, malého syna a malou dceru. Mají malý byt, jen jeden pokoj a kuchyň. Nemají balkón ani terasu, mají jen malou chodbičku. Nemají telefon. Mají malou koupelnu a starou nemoderní prač-ku. Mají starý černobílý televizor, ale je rozbitý. Mají velké radio a malý magnetofon. Nemají auto ani chatu, mají jen dvě kola. Eva má starosti, ale stále má dobrou náladu. Eva je veselá. 2. Jana už není mladá. Je vdaná a taky má hodného muže. Děti už má velké. Má syna studenta a dceru školačku. Má dobrou práci a dobrý plat. Jeji muž taky má dobrou práci. Mají dobrý byt, mají koupelnu a balkón. Mají barevný televizor, ale je starý. Mají starou automatickou pračku a ledničku. Mají chatu i starou škodovku. Mají zahradu. Jana má velké starosti. 3. Simona je velmi mladá. Je vdaná a nemá děti. Má moc dobrou práci a velký plat. Její manžel má také moc velký plat. Má krásnou vilu. Má japon-ský barevný televizor a video. Má také americkou automatickou pračku. Má moc velkou terasu. Má krásnou velkou zahradu a moderní zahraniční auto. Simona má všechno. Ale není veselá. Starosti nemá, peníze má. Proč je stále smutná? Protože chce mladého muže. 29 Slovníček: plat kuchyň chodbička koupelna pračka chata kolo stále nálada зарплата кухня коридорчик ванная стиральная машина дача велосипед постоянно настроение vdaná školačka barevný lednička škodovka starosti vila zahraniční všechno замужем школьница цветной холодильник “Шкода” заботы вилла иностранный всё 1. Co má Eva? 2. Co má Jana? 3. Co má Simona? 4. Máte moderní vilu? 5. Co chcete mít ? Предлоги, употребляемые с винительным падежом: mezi a) между (куда?) vlezt mezi otce a Hanu. Влезть между отцом mimo a) кроме Byli všichni mimo Janu. Были все, кроме Яны b) мимо Prošel mimo nás. Он прошёл мимо нас. c) вне mimo oblast zájmu Вне области интересов a) на (куда?) jet na Moravu ехать на Мораву b) на сколько jet na týden ехать на неделю c) для láhev na mléko бутылка для молока a) на сколько o dva roky starší на два года старше b) о udeřit se o stůl удариться о стол a) через ob den через день a) по po pás ve vodě по пояс в воде b) в течение po celou zimu в течение всей зимы a) под (куда?) pod stůl под стол a) для koupit pro babičku купить для бабушки b) из-за pro nemoc из-за болезни c) за что jsme pro mír мы за мир d) за чем jít pro mléko идти за молоком e) про číst pro sebe читать про себя a) перед (куда?) postavit před dům поставить перед домом a) через, сквозь jít přes most идти через мост b) больше чем Byl tam přes rok. Он был там больше года а) через, насквозь jet skrz město ехать через город a) за (куда?) za roh за угол b) через сколько za měsíc через месяц c) за сколько napsát za dva dny написать за два дня na o ob po pod pro před přes skrz za и Ганой. Прошедшее время глаголов být byl jsem,_byla jsem byl jsi byl, byla, bylo Préteritum byli jsme, byly jsme byl jste, byla jste byli, byly, byla Byl jste tam? Byl jsem včera večer doma. Na stole byly knihy. Jana a Petr byli v kině. Byly dvě hodiny. Co jste dělal, pane Kundro? -at, -át = -al -it, -ít = -il -et = -el -ovat = -oval čekat - čekal, psát - psal koupit -koupil, pít- pil myslet - myslel studovat - studoval 30 УРОК 7 ПРЕДЛОЖНЫЙ ПАДЕЖ LOKÁL В предложном падеже единственного числа существительные с твёрдой основой имеют следующие окончания: 1. l - z - s + -e N časopis stůl mráz škola váza mísa divadlo 2. b - p - v - f - d - t - m - n + -ě M balet národ dům fakulta sauna káva kino auto M F F N v časopise na stole o mráze ve škole o váze o míse v divadle в журнале на столе о морозе в школе о вазе о миске в театре о балете о народе в доме на факультете в сауне в кофе в кино в машине o baletě o národě v domě na fakultě v sauně v kávě v kině v autě 3. k - h - ch - r - g (M, N) и заимствованные слова + -u M park břeh dialog rozhovor metro Bělorusko N F 4. M F N +e taška Praha Věra socha Riga в парке на берегу в диалоге о разговоре в метро в Беларуси v parku na břehu v dialogu o rozhovoru v metru v Bělorusku v tašce v Praze o Věře na soše v Rize -ka -ha -ra -cha = -ce = -ze = -ře = -še -ga = -ze ž - š - ř - č - ď - ť - ň - c - j + -i pokoj konec talíř pláž restaurace moře umění v pokoji na konci v talíři na pláži v restauraci v moři o umění в сумке в Праге о Вере на скульптуре в Риге в комнате в конце в тарелке на пляже в ресторане в море об искусстве 31 Предлоги, употребляемые с предложным падежом: o = a) о ком b) в (время) c) во время - o učitelce, o půlnoci o svátku об учительнице в полночь во время праздника na = a) где ležet na stole лежать на столе po = a) по b) после c) через po městě po obědě po hodině по городу после обеда через час (по истечении) při = a) во время, за b) при při obědě při sobě во время обеда при себе a) в b) на c) по d) время v divadle в театре v práci на работе odborník v chemii специалист по химии v tomto roce, в этом году v dubnu в апреле v,ve = Text POKOJ Tady je dům, v domě je velký obyvácí pokoj. V obyvácím pokoji stojí hnědý stůl a hnědá židle. Na židli sedi mladý muž. Jmenuje se Honza. Studuje na pravnické fakultě. Nalevo je gauč, na gauči je kočka. Napravo je malý stůl. Na stole je barevná televize a kniha. Vzadu stoji velká skřiň, na skřini jsou knihy. Na okně stoji květina. Na podlaze je koberec. Naproti je restaurace. V restauraci pracuje má známá, jmenuje se Eva. Na ulici je auto, v autě je dívka. Děti jsou ve svém dětském pokoji. Jejích maminka je v práci. Jejích sestra je v kině. Na malé posteli leží velký pes. O jejích tatínkovi nic nevíme. O dědečkovi víme, že bydli na venkově. O babičce víme, že je v nemocnici, má anginu. Slovníček: tady = тут, obyvácí pokoj (m) = гостиная, židle (f)= стул, gauč(m) = диван , skřiň(f) = шкаф, květina (f) = цветок, koberec (m) = ковёр venkov(m) = деревня, провинция Cvičení: 1. Ответьте на вопрос Kde je ? употребляя предлоги v, na, o a) kdo? profesor, dcera, žena, kluk, pes, děti, auto, kniha, dívka, student, člověk, dědeček, syn kde? je jsou ulice, park, obchod, kino, banka, nemocnice, divadlo, tramvaj, metro škola, prodejna, Polsko, koupelna Kanada, křeslo, opera, Kladno Kde jsou? b) Brno, Ostrava, Toronto, Minsk, Praha, Finsko, Liberec, Texas, Rakousko, Hradec, Vídeň, Malta, Afrika, Varšava, Brest, Grodno, Borisov, Orša c) kde? stůl, křeslo, fakulta, kniha, lampa, magnetofon, video, počitač, podlaha 32 Прилагательные и местоимения в предложном падеже имеют в единственном числе следующие окончания: M ten moderní park můj moderné dům ten tvůj zelený koberec ten náš pokoj v tom novém parku v mém moderním domě na tvém zeleném koberci v tom našem pokoji F ta stará kniha má letní restaurace naše filologická fakulta v té staré knize, v mé letní restauraci na naši filologické fakultě N to staré divadlo naše moderné auto v tom starém divadle v našem moderním autě Cvičení: 1. В чём есть, а в чём нет сахара (V čem je a v čem není cukr): Plzeňské pivo, kakao, studené mléko, višňový kompot, suché víno, černá káva, zeleninová polévka, pečené maso, smažená ryba, ruská vodka 2. Употребите в предложном падеже: a) moderní dům, dobrý hotel, nový svetr, staré město, červený taxik, moderní tričko, pražská škola, velký autobus, nový slovník, manželská postel, pražské metro, varšavské letiště, Jížní Amerika, b) ten můj byt, ten můj slovník, ta moje práce, ten můj nový program, ten můj starý učitel, ta moje stará košile, ta moje moderní chata, ta moje nová kniha c) na: zahrada, univerzita, pošta, postel, ulice, klinika, ruka, penze, Kypr, západ, počítač, papír, sever, hrad, konec, začátek, oběd, koncert v: město, jídlo, čajník, svetr, kostel, Benešov, moře, Moskva, Krumlov, Berlín, koňak, salát, listopad, motor, čaj, kalendář, koupelna o: matka, kniha, dcera, kočka, divadlo, televize, cukr, květina, Nataša, Eva, Jířina Pokorná, stará babička, hezká dívka, nová profesorka po: pokoj, ulice, měsíc, kino, půlnoc, park, podlaha, stěna, trava Особенности употребления предложного падежа у одушевлённых существительных В предложном падеже одушевлённые существительные мужского рода в единственном числе имеют окончание - ovi, иногда u. Личные имена и существительные со значением лица (например, профессии, родственные отношения), как правило, имеют окончание ovi. Фамилии имеют только окончание -ovi: Vím o bratrovi. Mluvime o Horákovi. Если употребляется несколько существительных со значением лица, окончание -ovi имеет только последнее слово: Piše o panu Janu Kudláčkovi. Mluvime o panu profesorovi. 33 Cvičení: 1. Употребите в предложном падеже с предлогом о словосочетания: Jana Novotná, Zdeněk Válek, Pavel Příhonský, pan ministr, náš učitel, starý dědeček, nový student, vaše babička, Helena Vondráčková, Karel Gott 2. По образцу спряжения указанного глагола употребите в нужной форме следующие глаголы: dívám se : My se .......................na pana Kučeru. Vy se taky ............... ? Petr se taky ......................... na televizi? dělám: Co (vy).......................? Co (ty)........................ po obědě? znám: Ty ....................... paní Vondráčkovou? Dobře (my).................. pana Fojtika a paní Fojtikovou. vzpomínám (na): ....................... (ty) na rodinu? Každý den ...................(já) na dceru. pracuji: Manželka ....................... v nemocnici. Otec ...................... na fakultě. Syn a dcera ještě ne.......................... . 3. Переведите на чешский язык Я знаю госпожу Паролкову. Пётр, у тебя нет денег? Господин инженер, Вы работаете в Праге? Эта книга - о Карле Чапеке. Мы на концерте. Я живу в хорошем отеле, в старом городе. В чае нет сахара. Я знаю много о русской водке. Ольга, где ты ? У меня есть современная иностранная машина. Дети в машине. В ресторане каждый день хорошая программа. На нашем факультете нет буфета. Девушка, Вы студентка? Запомните: mám rád, mám ráda rád chodím, ráda dělám rád jsem, že.... radi pracujeme я люблю я люблю ходить, я люблю делать я рад, что.... мы любим работать ...............................................dobrou černou kávu. ...............................................chodím do kina. ...............................................své kolegy v práci. ...............................................že mluvite česky. Переведите: Я люблю ходить в кино. ............................................................................ Он не любит смотреть телевизор. ............................................................. Она не любит учиться. ............................................................................... Я рада, что ты живёшь в Праге. ............................................................... Я люблю свою кошку. ................................................................................ Я люблю чёрный кофе. .............................................................................. Моя бабушка любит вспоминать дочь. ..................................................... Моя соседка любит ходить по парку. ....................................................... Я не люблю мясо. ....................................................................................... 34 УРОК 8 1. РОДИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ GENITIV В родительном падеже единственного числа имеются следующие окончания: а) у существительных мужского рода с твёрдой основой, у существительных женского рода на -а и среднего рода на -о M obchod autobus hotel do obchodu do autobusu do hotelu F Praha koupelna škola Evropa do Prahy do koupelny do školy do Evropy N město do města kino do kina Bělorusko do Běloruska chleba syra lesa б) у неодушевлённых существительных мужского рода и существительных женского рода с мягкой основой, а также у существительных женского и среднего рода с окончанием -е. M pokoj konec nůž do pokoje do konce bez nože F nemocnice Azie postel skříň do nemocnice do Azie do postele do skříně N moře slunce do moře bez slunce Вопросы: U koho? U čeho? Odkud? Bez čeho? či to je auto? У одушевлённых существительных мужского рода твёрдого типа всегда имеется окончание -а, а у существительных мягкого типа имеется окончание -е : bez studenta, bez pána, u muže, u přítele, u lékaře, od dědečka, od otce Прочитайте, раскрыв скобки: Jdeme do kina bez: My jsme z : Peníze jsou u: Bydlime u : Dům je okolo: Jedeme do : (kamarád, soused, bratr, svetr, Eva, Tomáš, čepice) (Praha, nemocnice, fakulta, dům, Liberec, divadlo) (Petr, Honza, strýc, student, babička, neteř, tchan) (kino, Plzeň, most, nemocnice, škola, divadlo, matka) (park, banka, pomník, univerzita, věž, metro, moře) (Praha, Londyn, Grodno, strýc, bratr, tchyně, sestra) 35 Местоимения и прилагательные склоняются следующим образом: M ten náš dobrý bratr ten mladý soused své moderní auto můj mílý otec bez toho našeho dobrého bratra od tvého mladého souseda do svého moderního auta do mého milého otce F ta nová dobrá studentka tvá stará babička vaše moderní nemocnice bez té nové dobré studentky od tvé staré babičky do vaší moderní nemocnice N své velké divadlo naše moderní metro do svého velkého divadla od našého moderního metra Запомните: kousek (čeho?) - cukru, másla, čokolády, jablka, papíru, mnoho, málo - vody, mléka, piva, kávy, času, limonády, soli, oleje, litr, část, kilo, metr, trochu, hodně, dost + Genitiv 2. ГЛАГОЛЫ ДВИЖЕНИЯ jít chodit jít 1. jdu 2. jdeš 3. jde идти ходить jet jezdit ехать ездить 1. jdeme 2. jdete 3. jdou Jdu pro kávu. Nejdeme do kina. Kam jdeš? Jdete domů?__ Petr jde k babičce. Rodiče jdou do divadla. chodit 1. chodím 1. chodíme 2. chodíš 2. chodíte 3. chodí 3. chodí Každý den chodím do práce. Každý měsíc chodiš do školy. často chodí na polokliniku. jet Dnes jedu do Prahy. Jedeme taky. Nejedeš tam? Jedete k moři? Eva jede metrem. Jedou za den. 1. jedu 2. jedeš 3. jede 1. jedeme 2. jedete 3. jedou jezdit 1. jezdím 1. jezdíme 2. jezdíš 2. jezdíte 3. jezdí 3. jezdí Každý den jezdím na návštěvu. Jak často tam jezdíš? Babička jezdí na venkov. Вставьте нужные по смыслу глаголы движения: Včera jsem........... hěšky, ale .................. jsem autobusem. (Vy) .............. na hodiny češtiny? Nomáš ............... často ke své přitelkyni. Heleno, ........... zítra do divadla? Nechci ----- sama. Martine, rád .................. do Rakouska? Zítra mám .............. na poštu. Evo, každý den ............. metrem nebo ......... pěšky? Запомните: Jak často ? Každý den, občas, malokdy, zřídka, pravidelně, denně, měsíčně, ročně, týdenně, ob den 36 Глаголы letět = лететь létat = летать běžet = бежать běhat = бегать 1. letím 2. letíš 3. letí 1. letíme 2. letíte 3. letí 1. běžím 2. běžiš 3. běží 1. běžíme 2. běžíte 3. běží 1. létam 2. létáš 3. létá 1. létame 2. létate 3. létají 1. běhám 2. běháš 3. běhá 1. běháme 2. běháte 3. běhají Text Nákup Dnes jdu do obchodu, mám koupit kousek sýra, litr mléka, trochu chleba a kilo cukru. Z domu jdu do banky a potom do obchodního domu. Mám velký hlad a proto kupuji v bufetu šalek černé kávy a kelímek salátu. Po jídle jdu do stanice metra a jedu do malého divadla. Tam pracuje má sestra. Na čisté ulici vidím známou dívku, která také jde do nového moderního obchodního domu. Jdeme tam spolu. Jdu bez velké tašky, protože v obchodním domě je oddělení kožené galanterie, můžu tam tašku koupit. Ze školy už má přijít má dcera, od babičky přijede můj manžel. Večer půjdeme do kina nebo do divadla. Slovníček: šalek kelímek stanice spolu чашка obchodní dům пластмассовый стаканчик taška станция kožený вместе универмаг сумка кожаный Cvičení: 1. Данные словосочетания используйте с предлогом bez: dobrý přítel, dobrý učitel, moderní auto, dobrá přítelkyně, dobrá učitelka, dlouhá postel, čistá košile, dobrý oběd, plzeňské pivo, černá káva, anglický slovník, dobrá mapa, investiční banka, zahraniční pomoc, teplá voda ten váš kulturní program, ten tvůj zeleninový salát, ta vaše dobrá zpráva, to tvoje nové auto, to moje nové křeslo, ten můj nový čajník, ten tvůj japonský fotoaparát, ta vaše nová sekretářka 2. Восстановите по образцу: chrám - svatý Vít = chrám svatého Víta chrám -svatý Mikuláš, byt - můj dobrý přítel, okno - můj pokoj, manžel má kamarádka, fotografie - má maminka, sekretářka - náš ředitel, kurs jazyková škola, budova - české ministerstvo, politika - naše česká vláda, program - Stavovské divadlo, opera - Bedřich Smetana, socha - svatý Václav, film - režiser Miloš Forman, peníze - tvůj mladší bratr 3. Ответьте: Kam jdeme? letní kino, zahradní kavárna, tvé červené auto, ta nová cukrarna, stará bílá tramvaj, ten malý hotel, moravská vinárna, můj nový byt, dětské divadlo, zoologická zahrada, saroměstská radnice, to velké letadlo, tvá kuchyň 37 4. Составьте фразы по образцу: pán Kučera - pán Kučera je manžel paní Kučerové pán Bobeš, pán Sykora, pán Staněk, pán Frühaufer, pán Růžička, pán Vlček, pán Klaus, pán Charanza, pán Kozlov, pán Sykora, pán Novotný, pán Zich 5. Раскройте скобки: a) Jan čekal u (strom, obchod, lékař, syn, telefon, autobus, Petr, učitel) Přišel bez (dáma, neteř, teta, přítelkyně, uniforma, kniha, radio, časopis) Díval se do (slovník, kalendář, krabice, propast, sklo, papír, nebe, kuchyň) Vyšel z (park, kavárna, kino, restaurace, děkanát, garáž, město, byt,) b) Zapsal si do (sešit).................................................... adresu (archivář)......... Dostal jsem to od (pan prodavač).................................................................. Od (známá dívka)...................................... šel do (práce)............................. Z (otevřený sešit).................................... vypadl kousek (papír).................... Dej do (zimní kabat)...................................................................... rukavice. Přijdu do (půlnoc)...................................................... Vezmi si kousek (maso)................................. a trochu (čaj).......................... Chci koupit ještě litr (mléko)........................... a čtvrtku (máslo)................... Byl na stanici (metro).................................................................................... Z (fakulta).................................. přijdu do (oběd)......................................... Půjdeš do (letní kino)...................... nebo do (zahrada)................................? Pojedeme do (Brno)......................... a potom do (Vídeň)............................. Dana chodi do (obchodní dům).................................................... každý den. Îe tam od (ráno) ................................ do (večer).......................................... Letěl z (Londyn).................................. do (Madrid)...................................... 6. Переведите на чешский: а) литр молока, немного сахара, мало черного кофе, много плзеньского пива, килограмм сыра, кусок хлеба, бутылка холодного лимонада, чашка горячего чая, стакан тёплой воды, много свободного времени, мало сметаны (kousek, láhev, šalek, sklenice, hodně, litr, málo, trochu) б) без той молодой девушки, рядом с тем новым театром, вокруг старого дедушки, в течение этого года, от вашей новой учительницы, в тот новый город, до вашему договору (smlouva), иду в нашу новую больницу, Запомните: С родительным падежом употребляются предлоги: do в Děti jdou do školy. od от Mám dopis od sestry. u поблизости от Sedi u vody. z из Bratr přijel z Liberce. vedle рядом с Vedle domu je park. během в течение Behem měsíce byl v nemocnici. kolem мимо чего-то Jdeme kolem divadla. вокруг Studenti sedí kolem profesora. podle по, согласно Podle zákona má být potrestan. 38 УРОК 9 ДАТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ DATIV В дательном падеже единственного числа существительных наблюдаются следующие окончания: Mž Mn F N ten náš známý pán ten tvůj Karel Horák můj učitel Karel svůj přítel Tomáš tvůj malý stůl náš moderní byt svůj velký pokoj ten letní den tomu našemu znamému pánovi tomu tvému Karlu Horákovi mému učiteli (ovi) Karlovi svému příteli Tomášovi tvému malému stolu našemu modernímu bytu svemu velkému pokoji tomu letnímu týdnu naše nová pošta, sousedka má hezká řena, Praha má modrní nemocnice, Olga tvá stará skříň, sestra tvá velká kuchyně, sprcha naší nové poště, sousedce mé hezké ženě, Praze mé moderní nemocnici, Olze tvé staré skříni, sestře tvé velké kuchyni, sprše ka > ce, ha > ze, ga > ze, ra > ře, cha > še tvé moderní auto vaše velké město naše italské umění tvému modernímu autu vašemu velkému městu našemu italskému umění Ke komu? K čemu? Komu? čemu? Jdu k mostu, k pokoji. Jdu k sestře, k přitelkyni, k věži. Jdu k oknu, k moři, k náměstí. Jdu ke kamarádovi, ke Karlovi, k ministrovi, k doktorovi, k Tomášovi. Jdu ke kamarádu Karlovi, k doktoru Bártovi, k ministru Rašínovi. Jdu k panu prezidentovi. TEXT Na návštěvě Dnes mám volno, proto půjdu ke své staré známé Zuzaně Parolkové. Budu tam asi hodinu. Zuzana na mně čeká už od včerejška. Spolu dlouho hovořime a potom jdeme k její sousedce Evě. Ta je doktorka, ale k paní doktorce na polikliniku půjdu zítra. Dnes je doma a chce si odpočinout. Nerada mluví o své praci doma. Zítra má naro-zeniny. K zítřejšímu večírku už něco připravuje. Ale dnes píjeme jen kávu. Ke kávě máme koláč a sušenky. Potom musím jít ke své nemocné babičce, která na mně také dlouho čeká. Slovníček: mít volno = быть свободным odpočinout = отдохнуть čekat na koho, na co = ждать кого, что zitřejší =завтрашний včerejšek = вчерашний день koláč =пирог 39 Личные местоимения в дательном падеже: k, ke Přijdeš ke mně večer? Přijdu k tobě večer. Půjdu k němu na návštěvu. Půjdu k ní na návštěvu. Půjdu k ním na návštěvu. Придёшь ко мне вечером? Я приду к тебе вечером. Я пойду к нему в гости. Я пойду к ней в гости. Я пойду к ним в гости. mi = mně, ti = tobě, mu = (k) němu, jí = k ní, k nám, k vám, jím = k ním В начале предложения, в случае логического ударения употребляются формы: mně, tobě, jemu Líbí se mi to. = Mně se to líbí. Teď ti to řeknu. = Tobě nic neřeknu. Je ti přijemná? = Mně není prijemná. Hodí se mu to? = Jemu se to hodí. Jak vám je? Je mi dvacet let. Kolik je ti let? Děkuju vám. Ta kniha patří jemu. napišu vám dopis. Mám jím poděkovat. Глаголы, сочетающиеся с дательным падежом: несов. вид соверш. вид blahopřát děkovat líbit se odpovídat patřit rozumět telefonovat věřit radit poblahopřát poděkovat ==== odpovědět === porozumět zatelefonovat uvěřit poradit поздравлять благодарить нравиться отвечать принадлежать понимать звонить верить советовать komu? поздравить поблагодарить понравиться ответить понять позвонить поверить посоветовать Cvičení: 1. Дополните: Musím zatelefonovat (svůj přítel)............................................................ Věříš (ten starý pán)........................................................................... ? (náš kamarád) ................................................................je dnes 30 let. Chci poblahopřát (tvá matka)................................................................. Bydlím naproti ( ten moderní hotel)........................................................ Kvůli (naše přitelkyně)......................................................to musíš udělat. Nemám nic proti ( ta vaše nová sekterařka)............................................... .................................................................................................... Díky (příjemná atmosféra)...........................................................je tam fajn. Je to moc příjemně (má manželka a já)...................................................... 2. Ответьте: Komu telefonuješ ? Petr, otec, kolega, Tomáš, btatr, Honza, strýček Komu píšeš? rodina, teta, maminka, Jana, kamarádka, Jířina Pošta je naproti čemu ? park, obchod, kostel, škola, kino, metro, fakulta 3. Komu nevěřite? Naproti komu sedíte? Ke komu půjdete dnes večer? Komu pomáhá váš přítel? Komu patří ten svetr? Jak vám je? 40 4. Ke komu ? K čemu? a) doktor, inženýr, profesor, Karel, tatínek, cizinec, prodavač, lékař, hotel, oběd, okno, východ, čaj, jídlo, maso, náměstí, auto, autobus b) její to pravé plzeňské pivo, ten naš nový český učitel, ten velký byt, to zeleninové jídlo, ten tvůj dlouhý dopis, ten tvůj starší bratr, ten její český kamarád, ten tvůj muž, ten její obývací pokoj, ten náš nový koberec c) k: Věra, řeka, kavárna, vinárna, káva, postel, restaurace, lekce, učebnice, večeře, tabule d) dej to : sestra Vlasta, Jarka, Zuzana, Pavel, Vladimír, tvá maminka, mladší bratr, tvůj pán učitel, její mladší bratr, ten tvůj nový chlap, e) přišli jsme k : Národní divadlo, Václavské náměstí, Dětský dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám, hotel Inter, filozofická fakulta, starý kamenný most, Pražský hrad, Obecný Dům, obchodní dům MAJ, jazyková škola, Kotva Предлоги, употребляющиеся с дательным падежом k, ke proti, naproti proti díky kvůli vůči navzdory a) к, до b) к чему (цель) Tramvaj jede k nádraží. K svátku kupím růže. Co máme k obědu? против навстречу против благодаря ради кого относительно вопреки Divadlo je naproti kinu. Půjdu naproti Petrovi. Co máš proti Pavlovi? Udělám to díky tobě. Kvůli tobě tam nepůjdu. Vůči té osobě to dělám. Jde tam navzdory radam . Некоторые глаголы, употребляющиеся только с предлогами дательного падежа branit se proti něčemu chránit něco proti něčemu bojovat proti něčemu patřit k něčemu, k někomu přiznát se k něčěmu přirovnat něco k něčemu сопротивляться чему-то защищать что-то от чего-то сражаться против чего-то принадлежать чему-то, кому-то признаться в чём-то сравнить что-то с чем-то Ответьте: Neřekněš to své kamarádce? ......................................................................... Budeš tomu pánovi tykat? ............................................................................. Budeš navštěvovat svého přítele? ................................................................. Chceš otci poděkovat za dárek?................................................................... Rád pomáhaš mamince?................................................................................ Telefonuješ často své babičce?..................................................................... Kdy dáš manželovi to víno?.......................................................................... Dáš manželce tu knihu?................................................................................. Vrátíš profesorce ten slovník?....................................................................... 41 Cvičení: 1. Поставьте правильную форму личного местоимения: ty vy on ona oni Řeknu .......... to zítra. ............ napišu až za týden. Děkuju ...... moc. Hned ......... to ukažu. Dám ........ ten slovník. Je ....... zima? Přijdu k ..... v šest hodin. Líbí se ......... ten obraz? Jaký dárek ......... koupiš k svátku? 2. Ответьте: Kolik je vám let? Je vám zima nebo teplo? Mám čas ve čtýri. Hodí se vám to? Kdo vám to koupil? Kdy vám bude Petr telefonovat? Je vám líto, že nejste v Praze? Kdy ke mně přijdete? 3. Спросите соседа, сколько ему лет, хочет ли он поблагодарить вас, когда он позвонит вам, тепло ли ему, купит ли он вам черный кофе, 4. Раскройте скобки: Nevěřím tomu (hoch, básník, doktor, biolog, chlap, soused). Dáme knihu (Karel Novák, Petr Strnad, Marcela Fojtiková, Eva Hodná) Jdeme zítra k (můj dobrý kamarád, český student, veselý muž, jeho strýc) 5. Ответьте по образцу: Videl jste Tomáše? - Ano, viděl jsem ho. Znal jste pana Dvořáka? Koupila matka ten cukr? Máš smaženou husu? Pil jste černou kávu? Koupil jsi černé pivo? 6. Ответьте по образцу: a) Ke komu půjdete zítra? = Ke svému starému kamarádovi. b) Komu zítra zatelefonuješ? = Svému starému kamarádovi. sobota - můj starší bratr, pátek - kamarád Michal, středa - můj dědeček, neděle - náš nový učitel, úterý - Václav Hrabal, zítra rano - naše česká učitelka, čtvrtek - paní profesorka, večer - má nová dívka 7. Komu to mám dát? sestra Vlasta, marie, Lucie, Zuzana, Pavel, Eva, Vladimír, Tomáš, tatínek, tvoje maminka, tvá babička, její mladší sestra, její syn, její šéf, jeho ředitel 8. Nerozumím čemu? ten dlouhý dopis, to poslední cvičení, televizní program, ta česká instrukce, ta nová politika, to latinské slovo, ta stará česká kniha, ta moderní hudba. 9. Ke komu chceš jít na návštěvu? paní Ivanka Dvořáková, paní Lída Velká, pan ministr, pan Novák, pan prezident, americký milionář, anglická kralovna, paní Jířina Navratilová, pan Hubený, 10. Образец: Nechodím do kina, chodím k bratroví hospoda - jeho manželka, kavárna - tvá sestra, cukrárna - naše babička, práce - ten znamý doktor, Viktor - Pavel, pan Soukup - pan Taborský 42 УРОК 10 ТВОРИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ s kým? s čím? INSTRUMENTÁL M ten náš nový dům ten váš moderní byt ten můj nový učitel tento svůj starý muž tím naším novým domem tím vaším moderním bytem tím mým novým učitelem tímto svým starým mužem F ta tvá nová žena ta tvá moderní restaurace má noví kožená židle naše velká světlá místnost tou tvou novou ženou tou tvou moderní restauraci mou novou koženou židli naší velkou světlou místností N to mé nové auto naše moderní město to její jižní moře tím mým velkým autem naším moderním městem tím jejím jižním mořem Предлоги, сочетающиеся с творительным падежом: с, со a) перед (место) б) назад (время) под над за между s, se před pod nad za mezi Jak jedeme a čím? čím jíme, čím děláme? Jdu s kamarádkou z kina Auto je před divadlem. Udělal to před hodinou. Věci jsou pod skřini Obraz je nad stolem Boty jsou za křeslem. Petr sedí mezi Janou a Zuzanou. Vlakem, autem, autobusem, metrem, taxikem, - jdeme pěšky Jíme lžici, píšeme tužkou Прочитайте примеры: Tomáš je se svou sestrou. Na stole stojí láhev s mlékem. Před naším domem stojí nějaké auto. Pošta je za Národním divadlem. Helena sedí mezi Tomá-šem a Evou. Mám chatu za městem. Cvičení: 1. Jím (nůž, lžice, vidlička, ruka). Piji kavu s ( mléko, cukr, kamarádka, můj kolega). Jím chleba s (máslo, džem, sýr, salám). Jedu ( auto, tramvaj, taxik). Budu před (kino, divadlo, restaurace, škola, obchod). Přijde před (oběd, konference, představení). Tvoje věci jsou pod ( stůl, skříň, křeslo, židle). Jsem není spokojený s ( profesor, lekce, bufet, naše knihovna). Půjdu do kina s (Vášek, Petr, Marcela, můj soused, tvůj bratr). 2. Ответьте по образцу: Kde je stanice metra? - Hned za tím parkem.- A kde je ten park? - Hned za...... park, ten most, divadlo, ten dům, ta známá pražská kavárna, tvoje fakulta,ta čínská restaurace, to malé náměstí, ta samoobsluha, ten velký hotel 43 3. Скажите по образцу: Byl jsem nadšený tím koncertem. Anežský klášter, Svatovítský chrám, Staroměstský orloj, Staroměstské náměstí, Karlův most, chrám svatého Muikulaše, Loreta, Zlatá ulička, Karlštejn, Konopiště, Národní divadlo, ten Formanův film, Brno, Tatranská Lomnice 4. Jsem ráda, že se vám ta práce líbí. - Ano, jsem spokojen s tou prácí. ubytovna, hotel, byt, pokoj, kurs, nábytek, kancelář, program, exkurse 5. S kým mluvíš? - S Pavlem. Monika, dcera, Věra, Karel, Tomáš, Aleš, Olga, Marie, pan prezident, tvoje žena, tvůj manžel, tvůj učitel, můj šéf, tvoje maminka, naše sekretářka, její bratr, náš nový kolega 6. S čím chceš tu kávu? - šlehačka, vaječný koňak, karamel, čokolada S čím chceš chlebíček? - sýr, šunka, salám, vejce S čím chcete čaj ? - cukr, citrón, med, rum, mléko S čím chcete coka-colu? - citrón, led 7. Jaký byt hledáte? - Hledám byt s koupelnou. pěkný balkón, velká terasa, ústřední topení, velká hala, velka kuchyně, plyn, nábytek, telefon, přislušenství, velké okno 8. Nechce být studentem, chce být učitelem. - Nechce být učitelem, chce být ..... - ředitelka, doktorka, spisovatelka, kuchařka, žena v domacnosti - ředitel, inženýr, univerzitní profesor, ministr, pilot, generál, spisovatel, 9. Kde se uvidíme? - Před kinem. hlavní vchod, Národní divadlo, restaurace, váš hotel, vaše škola, stanice metra, Hlavní nádraží, Obecní dům, Prašná brána, Hlavní pošta, 10. Kde je moje pero? - Pod tím velkým stolem. tužka - ta žlutá židle, slovník - to široké okno, učebnice - ta černá taška, peněženka - to modré sako, kalendář - ten červený svetr, sešit - ten německý slovník, svetr - ta hnědá postel 11. S čím?- s tvým novým bytem jeho starý klíč, jeho sympatická kamarádka, její mladší sestra, její nové auto, naš občanský průkaz, jejich nový prezident, jeho nová práce, jeho nová košile, našé staré kolo, váš mladší syn, ta naše sekretařka , ten tvůj hezký chlap, muů velký byt, tvá černá kočka, tem jeho malý pes 12. Vratil se před Odešel před Boty jsou pod Do kina jdu s Jím chleba s Mám kafe s (hodina, měsíc, týden) (oběd, konference, poledne) (stůl, židle, křeslo, skříň) (dcera a syn, můj kolega, Alena a Tomáš) (máslo, džem, sýr, salám) (mléko, cukr, rum, šlehačka) 44 Модальные глаголы Muset Musím jet musíme jet musíš jet musíte jet musí jet musí jet долженствовать, нужно, придётся Musím si koupit jízdenku. Musím hodně studovat. Musím jít spát. Musís se podívat, kde je. Я должен купить проездной билет. Я должен много учиться. Я должен идти спать Ты должен посмотреть, где она. Chtít chceme jít chcete jít chtějí jít Chci jít chceš jít chce jít Вы хотите идти в кино? Нет, я не хочу кофе. Chcete jít do kina? Ne, nechcí kávu. Smět Smím jít smíš jít smí jít Nesmím kouřít. Smíme jít do kina? Smím vstoupit? Moct = moci smíme jít smíte jít smějí jít сметь, иметь право Мне нельзя курить. Нам можно пойти в кино? Мне можно войти? Můžu (mohu) můžeme мочь můžeš můžete může můžou (mohou) Už můžeme jít domů. Můžete se na to podívat? Nemůžu jet do Prahy. Umět хотеть Мы уже можем идти домой. Вы можете на это посмотреть? Я не могу ехать в Прагу. Umím (český) umíme umíš umíte umí umějí знать, уметь Umím vařit dobrou kávu. Tomáš neumí anglicky. Neumějí mluvit česky. Я умею варить хороший кофе. Томаш не знает английского. Они не умеют говорить по-чешски. Mít máme máte mají Mám máš má Máš koupit nový slovník. Mám přijít v sobotu? Máme už běžet do školy. Сравните: Mám koupit auto. Smím koupit auto? Musím koupit auto. Chcí koupit auto. Můžu koupit auto. Umím kupovat auto. нужно, необходимо, следует Тебе нужно купить новый словарь. Мне нужно прийти в субботу? Мне нужно бежать в школу. Мне нужно купить машину. Мне можно купить машину? Я должен купить машину. Я хочу купить машину. Я могу купить машину. Я умею покупать машину. 45 Cvičení: 1. Отвечайте по образцу: Studuju češtinu. (muset) - Musím studovat češinu. Nakupujeme (muset). ................................................................................... Odpočívaš večer? (moci)............................................................................. Eva pracuje v obchodě (chít)....................................................................... Pan Kubát a paní Kubatová jedou do Prahy (chtít)....................................... Nepřijdeme pozdě (chtít).............................................................................. Vysvětluje profesor novou gramatiku? (chtít)............................................... Chodím pěšky (mít)..................................................................................... Už vystupujeme? (mít)................................................................................. Jana a Dana chodí do kina (smět)................................................................. 2. Запретите Гелене это делать по образцу: Heleno, nesmíš.................. Můžu tady odpočívat?................................................................................... Můžu během lekce mluvit?........................................................................... Můžu v nemocnici kouřit?............................................................................ Můžu jet v sobotu do Brna?.......................................................................... 3. Вставьте по смыслу глаголы mít, muset Jak se .............. ? Já se ............... moc dobře. ........... každý den brzo vstávat. Večer ................... studovat. ................... se naučit dobře česky. Můj kamarád ...................... tady holku. .................... mi napsat. Tu čokoládu koupit prostě ...................! ................ to udělat do večera. 4. Используя разные модальные глаголы. составьте предложения со следующими словосочетаниями: Dnes přijít, jít na koncert, udělat večeři, mluvit česky, chodit na kurs češtiny, platit, brzo vstávat, jít na pivo, pít, jet do Ameriky, smažit husu 5. Скажите по-чешски, что вы можете и не можете делать, что вы должны и что не должны делать. 6. Вставьте нужные модальные глаголы: .......... se vás na něco zeptát? ............ na mě chílku počkát? Dnes nikam nepůjdu, .......... se učit. Venku ............. zůstat do sedmi hodin. Odjet domů ............. do pátku. Zeptej si tatínka, jestli ............ jít ven. Zítra to ............ být hotové. Lékař říkal, že ne.............. chodit na slunce. když mu budeš něco ............. , ............. zatelefonovat. Matka řekla, že .......... jít domů. 7. Переведите: а) Мне нужно ходить пешком. Вы не имеете права (вам нельзя) курить в комнате! Я могу каждый день смотреть телевизор. Вы хотите черный кофе? Вы должны много учиться. Мне нужно идти на факультет. Мы не хотим говорить по-русски. Я умею варить хороший чай. Вы можете ходить на работу. Нам можно это купить? Я не должен пить пиво. Я могу много работать. Они не знают английского. Вы не должны это делать. Они не хотят ехать в Прагу. Я живу со своей сестрой. Вчера я говорил с Томашем и его старой подругой. Твой словарь находится под большим шкафом. Мой факультет - за тем большим новым оте-лем. Перед большим магазином находится парк с игровой площадкой. За тем современным театром вы можете увидеть мой дом. С кем ты разговаривал вчера? Ты доволен этой симпатичной девушкой ? 46 УРОК 11 Алфавитный список предлогов и их основные значения bez, beze G без Přišel bez syna. Dělá to beze strachu. během _____ G в течение, в ходе Během roku, během práce byli další problémy. G недалеко от blízko _ dík, díky Bydlíme blízko divadla. D в результате, благодаря Díky tvé pomoci se to podařilo. do G а) в, внутрь б) до (время) в) раньше чем г) для (назначение) д) до определённой степени Jel do lesa. Zůstal tam do roku 1945. Udělam to do středy. Plášť do deště je tvůj? Pracoval do únavy. Jedl do sytostí. doprostřed G в центр Stůl postavili doprostřed pokoje. dovnitř G внутрь Hodil granát dovnitř bunkru. jménem G от имени, вместо Děkuji vám jménem fakulty. Vítal delegaci jménem primátora. k, ke D а) к (время) б) к (цель = на) в) к (отношение) Přijde k šesté hodině. Co máme k obědu? Láska k dětem, voda k pití Ty barvy se k sobě nehodí. kolem G а) около, вблизи б) вокруг в) мимо, минуя г) около (время) Kolem divadla je park. Stáli kolem učitele. Cesta kolem lesa. Jel kolem obchodu. Kolem poledne, kolem osmé. kromě G а) кроме Ordinuje denně kromě pondělí. б) за исключением Tam byli všichni kromě mně. kvůli D а) из-за (причина) б) для, ради в) относительно mezi I между: а) где, когда A L б) куда в) в течение Obývací pokoj je mezi ložnicí a pracovnou. Je mezi pátou a šestou. Pojďte mezi nás. Mezi řečí se o tom zmínil. mimo A а) кроме б) за пределами Mimo sestru měl ještě bratra. Je mimo město. místo G вместо Příšel místo sestry. Udělám to místo Dělá to kvůli slavě. Přišel kvůli tobě. Přišel kvůli úklidu. něho. 47 na A L nad A stůl. Vystoupil na horu. Dej to na skříň (na stěnu). б) контакт Tlačí na zvonek. в) время Na Nový rok, na hodinu odešel. Odlož to na červen. г) цель Jdeme na procházku. Peníze ne nákup. д) причина, Udělal to na mou prosbu. Je chromy na obě отношение nohy. а) место Knihy jsou na stole. Je to na Moravě. б) отношение Co je na něm zajímavého? на: а) куда над: а) куда Nový obraz jsem pověsil nad б) мера и степень Je to nad mé síly. L над: где Držte ruce nad hlavou. naproti D напротив Seděl naproti otci. Dům je naproti divadlu. napříč G поперёк Položil se napříč cesty. následkem I из-за, в результате Oslepl následkem zranění. navzdory D вопреки Jel tam navzdory radám přátel. nedaleko G недалеко от Máme hřiště nedaleko školy. o A D L об опору Opíral se o stůl. удар о... Udeřil se o stůl. питание (на) Žil o chlebu a vodě. а) в,во (время) O vánocích, o půl druhé, o půlnoci б) на (мера сравнения) Byl o dva roky mladší. в) количество Dům o deseti patrech. ob A каждый (по счёту) od, ode G от: а) место, исходная точка движения б) исходная временная точка в) происхождение г) принадлежность ohledně G относительно po L а) по (место) Chodil po zahradě. б) после(очерерёдность) Kdo bydlel po nás v tom bytě? в) по, после (последствия) To má po otci. Po léku je mu Chodil do nemocnice ob den. Přišel ohledně svého syna. lépe. г) по (способ) после в течение до каких пор, до чего pod, pode A I под а) куда б) где Plzeň je na západ od Prahy. Odešel od nás. Je už od podzimu nemocný. Od rána na vás čekám. Opera od Janáčka Klíče od domu, límec od košile. Po přikladu svého otce je tam. Po obědě půjdeme ven. Pracoval jsem po celou noc. Sledoval jsem kurs až po patnáctou lekci. Dejte si ruce pod hlavu. Držte ruce pod hlavou. 48 б) образно вдоль Je to zakazano pod pokutou. Podél řeky stojí mnoho chat. G _____ pomocí по, в соответствии с Hráli podle pravidel. Jedná podle svých zásad. G при помощи Překládá pomocí slovníku. pro A proti D против вопреки před A I перед (куда) а) перед (где) б) перед кем в) до (время) г) истекшее время přes A podél G podle для : а) цель б)отношение в) из-за г) за д) про Literatura pro mládež Dopis pro bratra, to je pro mně. Pro nemoc nepřišel. Jsme pro mír. Nečtu pro sebe. Pluli proti proudu. Udělal to proti rozkazu. Před dům přijelo auto. Před domem je auto. Takhle před námi nemluvte. Přišel před pátou. Odjel před týdnem. Před hodinou odešel. через (с одной сто- Pošli jsme přes pole. роны на другую) на более чем в течение вопреки Dál si kabát přes ramena. Přednáška trvala přes hodinu. Zůstane tam pres noc. Učinil to přes můj zákaz. při D у, около во время Skříň stála při zdi. Při snídani čte noviny. s, se I вместе с с (содержание) Přišel se synem. Láhev s vínem, konzerva s masem. skrz A через, проникновение Jde se tam skrz les. u G у, около у кого у (где) от Bylo to u moře. Bydlí u rodičů. Hostinec U zlatého lva. knoflik u košile, noha u stolu uprostřed G в середине Uprostřed náměstí je pomník. uvnitř G внутри Uvnitř obálky je dopis od N. v, ve L а) в (место) б) ситуация в) особенность Pracuje v tovarně. Auto je v opravě. Muž v šedivém kabátě. Ve stanovenou dobu, v zimě v sobotu, v jednu hodinu а) в (время) б) дни недели, часы A včetně G включая Týká se to všech vozidel včetně traktorů. vedle G а) около, у Bydlím vedle hotelu. 49 б) кроме того Je sochař a vedle toho maluje. vůči D в отношении, к Byl vůči mně moc laskavý. z, ze G а) из (откуда) б) из (происхождение) в) причина г) из (часть, выбор) Vyšel z kanceláře. Je to ze skla. Je z Brna. Mám strach z operace. Z čeho se skladá voda? za A а) за чем-то, за предметом б) за кем-то , кто впереди в) раз в.... г) за сколько д) счёт е) стоимость, цена Za domem je zahrada. Běžel za mnou. Jednou za týden. Přečtu tu knihu za neděli. za prvé, za druhé Koupil jsem to za 20 korun. G во время, в течение za války, za vlady Karla IV Cvičení: 1. Слова в скобках поставьте в нужные падежи a) Ze (sešit) vypadl kousek (papír). Stál jsem vedle (profesor). Přišel jsem po (Petr). Jdu k (pán ředitel). Byli jsme blízko (most). Vrátím se pro (klíč). Mluvil jsem s (přítel). Na (talíř) nebylo nic. Stalo se to před (rok). Byl jsem v (pokoj). Je v (park). Díval se na (strýc). Mluvil o (přítel). Přišli jsme k (les). Vezmu si kousek (cukr). Bydlíme v (hotel). Poznali ho podle (křik). Přijedu v (květen). Byl jsem u (bratr). Zůstanu u (přítel). Stojí před (autobus). Chodil jsem často k (strýc). Mluvil o (pan docent). b) Před (chvilka) odešel. Do (sobota) to nedodělám. Přišel až po (Jana). Počkám před (fakulta). Budu čekat na (ulice). Zůstal ležet v (postel). Láhev byla do (polovina) plná. Vratím se o (půlnoc). Ve (škola) nebyl. Do (Praha) jsme přijeli v (noc). Jdu pro (voda). Jeli jsme k (teta). Půjdu tam se (sestra). Chodí po (zahrada). Byl tady před (hodina). V (budova) nikdo není. c) Dívá se z (okno). Vezmu si kousek (maso). Jezdí na (kolo). Dívali se do (zrcadlo). Stáli jsme před (divadlo). Chodil po (město). Nemáš něco k (jídlo)? Díval se do (slunce). Zustaneme až do (ráno). Umyl se v (umyvadlo). Jde pro (mléko). Potřebuji kousek (mýdlo). Vystoupil z (auto). d) Před (vesnice) půjdeme k (les). Z (práce) přijdu před (poledne). Jdu do (obchod) pro (houska). Do (kolej) se vratí za (hodina). Půjdu do (knihovna) a potom na (večeře). Učil se od (ráno) do (večer). Koupil jsem něco pro (matka) a pro (bratr). Stáli jsme na (chodba) před (posluchárna). Po (snídaně) chodím do (park). Před (měsíc) byl jsem u (strýc). Děti šly ze (škola) na (hřiště). V (kufr) ani ve (skřiň) to není. Před (týden) byl jsem na (výstava). S (kamarád) jsem se setkal na (ulice). Mluvili jsme o (divadlo a film). V (po-koj) není, je asi v (jídelna). Musím psát (tužka). K (lékař) půjdu po (neděle). e) S (otec) ještě nemluvil. Před (týden) jsem se s (Karel) setkal. Díval jsem na (pes). Pojedeme k (dědeček). Jsem tady od (červenec). Pojedu k (otec). Počkám tady na (bratranec). Seděl na (koberec). Napil se z (láhev). Mám koupit kilo (mrkev). Sedí na (podlaha). Pojedeme k (babička). Našel jsem to v (kniha). Mluvili o (literatura a gramatika). Voda je ve (sklenička). Na (ka-tedra) už není. Hádali se kvůli (sousedka). Během (měsíc) budu v (Brno). Na (střecha) sedí holub. (Matka) nic neřekli. 50 f) Pes seděl pod (stůl). Budu čekat před (dům). Hraje si s (nůž). Seděli kolem (stůl). Přišli jsme k (dvůr). (Vůl) zapřahli do (vůz). Kde je sáček se (sůl)? g) Do (oběd) se z (les) nevrátíme. Na (venkov) zůstanu do (srpen). V (časo-pis) vyšla část (článek). Od (čtvrtek) čekám dopis s (domov). Od (včerej-šek) mám něco v (ucho). Na (stůl) našel kousek (chleb). Od (leden) bude pracovat na (ministerstvo). Bydli v (domek) vedle (kostel). Z (dům) odešel po (ráno) a přišel až po (oběd). V (kostel) ani na (zámek) jsem nebyl. V (di-vadlo) nebudou v (červen) hrát. Sejdeme se u (autobus) nebo až na (hrad). Ode (dnešek) nezůstanu v (dům) sám. Po (jídlo) usnul v (křeslo). Půjdu do (obchod) pro láhev (ocet) a pro kilo (cukr). Uprostřed (most) se něco na (vůz) rozbilo. Koupali se v (jezero) a plavali daleko od (břeh). Dveře do (sklep) jsou vedle (východ). Do (listopad) je ještě dost (čas). V (kino) seděl v (kábat). h) Včera jsme byli v (blízky hotel) na (pivo). Vedle (obraz) visí kříž z (nějaký kov). Obrázky jsou kreslené na (tmavé dřevo) a na (černé sklo). Okna (malý domek) vedou do (velký sad). Po (každé slovo) se díval do (svůj zápisník). V (rukopis) našli slova z (nějaký neznámý jazyk). O (ten památník) jsem přečetl v (Rudé právo). Zůstal sedět na (zelený trávník). (Velká část) (nábytek) jsme našli až v (nejtemnější kout) (pokoj). ch) V (léto) pojedu k (příbuzný). Domluv se s (strýc Petr). Zavoláme (pan vrchní). Dej to (pan Dlouhý). Kdy budeš mluvit s (Honza Veselý). Půjdeme sami, bez (Vlaďa). S (otázka) se obratil k (předseda). S (ten starý protiva) nemluv. Odpoledne půjdu k (Tonda Hříbek). Orchestr bude hrát s moc (dobrý houslista). Na (vedoucí) počkám na (katedra). V (zoologická zahrada) je lev. O (má kolegyně) nemluvte. (Ročniková práce) musím dát do (minulý týden). Země byla bez (král). Polévka se vaří v (kotel). V (pravý roh obrazu) je postava (anděl). Viděli jsme (první motýl). i) Bylo tam hodně (čerstvý sníh). Z (les) přinesl (velká houba). V (minulý semestr) byla reforma. Mluvili jsme o ( Karel Borovský) a (František Palac-ký). Chodil jsem do (park) s (Vladislav Vančura). Mám (reprodukce) obrazu od ( Karel Hájek). Koncert bude ze skladeb (Hektor Berlioz). Znám dobře (Helena Janáčková) a (Lenka Parolková). 2. Имена собственные употребите в родительном падеже melodram - Zdeňek Fibich, ilustrace - Vlastimil Rada, opera - Leoš Janáček, román - Václav Beneš, obraz - Mikuláš Galanda, opera - Ivan Zajíc, román - Jakub Kolas, symfonie - Martin Držič, plakát - Alfons Mucha, reprodukce - Věra Macháčková, spis - Jan Amos Komenský, komedie Karel čapek, kresba - Jozef Mánes, hra - Alois Jirásek, povídka - Jan Neruda, kniha - Lida Kovalská, byt - Blažena Havlová. 3. Раскройте скобки: Byli tam studenti z (celé město). Potkali jsme tam (nějaký pán). Seděl s (dobrý přítel). Jdeme do (nový byt). Viděl jsem tam (černý pes). Počkáme na (druhá strana). Chodili po (dlouhá chodba). Koupali se v (studená řeka). jsou tam okna z (barevné sklo). Jdeme z (noční představení). Od (včerejší ráno) jsem doma nebyl. Jedu do (Jížní Amerika). Dám to (mladší bratr). Nemáš trochu (horká voda)? Bydlíme v (tichá ulice). Tramvaj jede do (Hlavní nádraží). Je tam kvůli (jediné slovo). Před (sedmá hodina) bude tma. Bydlí u (železniční most). Byli jsme v (sousední pokoj). Budu mluvit 51 s (váš otec). Noviny jsou pro (váš dědeček). Je tady dopis od (tvůj bratr). Na (můj stůl) nic není. S (jeho pomoc) to uděláme. Dej to (můj profesor). 4. Личные местоимения в скобках замените притяжательными и поставьте их в нужные падежи. Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte ( vy) bratra. Byl to (já) chlebiček. Bydlí u (ona) babičky. Dám to (ty) matce. Znám (Vy) tetu. Mluvíme o (ty) práci. Před (já) bratrem o tom nemluvíme. V (já) pokoji to není. Tramvaj jede kolem (já) fakulty. S (my) babička nebydlíme. (vy) otcovi to neřeknu. Na (vy) zahradu se přijdu podívat. Podle (ona) názoru je to tak. Mám to mezi (já) papíry. Chce studovat na (my) fakultě. Chodí do parku s (on) psem. V (ty) stole (já) sešit nemáš? Chceš mluvít s (já) vedoucím? 5. Вставьте подходящие предлоги: Večer půjdu ....... divadla. Ten obchod je hned ...... fakultě. Bydlí ..... nemocnice. Chodíme ...... zahradě. Seděli ...... stromem. Pes umí skákat ..... plot. Stůl stojí ......knihovnou a posteli. Kdo seděl ....... tebe? ....... tety jsem nebyl. Chodil ........ budovy a nemohl najít vchod. Pes se schoval ....... postel. .... škole seděl ...... mě. Chodil ........ okna ...... stolu. Jak mám jít .... koleje ....... fakultu? Lehl si ....... lavičku a svetr si dal ...... hlavu. Jdou ....... kina, tak půjdeme ... nimi. Musím jít ....... lékaři. Celý týden jsme jezdili ..... Slovensku. Stál ....... kolena ..... vodě. Divadlo jezdilo ...... venkově. Pes chodí .........mnou. Budu doma .......... pět minut. Byl tady .......... polednem. Musím tam být .......... jednu hodinu. Jsem tady už..........rána. ........ jaře pojedu domů. Počasí se změnilo ....... hodiny. .......... deset minut předsta-vení začíná. Každý den má číst .......... jídle noviny. Návštěvu odliožili......... pátek. Teď .......... noci nikam nepůjdu. .......... války lidé tady bydleli. ....... sobotu budu pracovat............ deseti hodin. ......... tebe to není tak těžké. nemáš něco ......... jídlu? Není doma, šel ......... noviny. Nemohl to dokončit ............ nemoc. Udělal to .......... pravidla. Zítra přijdu ........... chvíli dřív. Dopis mi poslal ............ své sestře. Ten obraz je .......... znamého malíře. Prazdniny budeme mít ......... týden delší. Ten dárek má ....... babičky. Budu čekat ............ fakulty ............pěti hodin. ........... koncert jít nemohu, jděte ....... mě. Musím si ještě ......... něco jít ......... obchodu. ještě ...... polednem musím jít ......... knihovny. .............. špatného počasí zůstaneme .......městě. .......... řeči jsem poznal, že je ......... Moravy. Kluka poslali ......... tetou ....... zoologické zahrady. 6. Выражения в скобках поставьте в нужные падежи с соответствующими предлогами. Stál (otevřené okno). Knihy jsem dal (skříň). Bratr šel (profesor). Došel až (vchod). Televize stala (stůl). (sklenice) nalila mléko. Pojedeme (hrad). Klik se schoval (strom). (stůl) stojí několik křesel. (divadlo) je kavárna. Pojede (příbuzný) a dva dny bude (Praha). (šest hodin) mám byt (fakulta). (večeře) nic nepil. Kino nehrají každý týden, ale (týden). Odešel ještě (tma). Mám jít (mléko)? (ta chyba) to musím přepsát. Vrátí se (týden) později. (svátek) dostala velkou kytici. (fakulta) zůstanu až (večer). (vaše rada) jsem tal jel až (léto). (nemoc) mu musíme odložit zkoušku (listopad). (měsíc) bude zdrávý. Mám lepidlo (papír). (sousedka) budu až (zítra). Poznali jsme (hlas). (práce) mu bolela ruka. Co je tady (pití)? (literatura) ho zajímá i historie. Cukroví jsme pekli (předpis). (špatné počasí) je ta cesta nepřijem-ná. Přijdu asi (půlnoc). (neděle) už má být hezky. Lékař mi dal něco (kašel). Půjdeme na představení (šest hodin). Odešel z divadla (druhé a třetí děj-ství). (poslední hodina) telefonovalo osm lidí. 52 Сравните случаи употребления предлогов za, během: во время чего během roku, během bouřky během práce, během války během vlády Karla Čtvrtého при каких обстоятельствах za špatného počací, za každého počasí, za deště, za bouřky, za jeho pomoci, za tmy, za vlady Karla Čtvrtého 7. Употребите подходящие по смыслу предлоги za, během: Závod se bude konat ............. každého počasí. ............. fotbalového utkaní došlo k několika incidentům. Vyšli jsme pozdě a domů jsme došli až ....... tmy. ............ cesty jsme udělali několik přestávek. ........... přednášky spal. ............. komunizmu lidé nemohli volně cestovat. Karlova univerzita byla založena ...........Karla Čvrtého. Rukojmí se podařilo osvobodit .......... pomoci pracovníků Červeného kříže. ............. schůze jsme mluvili o několika důležitých problémech. ............ husté mlhy došlo na dálnici k hromadné havarii. Podařilo se mi to ......... jeho pomoci přeložit. Seznámil se svou budoucí ženou .............. natáčení tohoto filmu. K vraždě došlo na náměstí ........... bílého dne. 8. Вставьте подходящие предлоги během, za, vedle, kromě, podle : .................(svůj obyt v Praze) jsem chodil do intenzivního kurzu češtiny. ..................(pomoc svých přátel) už češtinu docela dobře zvládám. Ale televizním pořadům ještě moc nerozumím, ................. (zpráva o počasí a večerníček). Učil jsem se .............. (několik různých knih). Ale ................. (kurz) mi také pomáhali moji čeští přátele. Bydlí hned ................. (my), naše děti si hrájí s jejich dětmi. ....................(besedy s nimi) jsem si stále opakoval a obohacoval svoji slovní zásobu. ....................(můj názor) nejlepší učitelkou je praxe. Ale ............... (praxe) je nutné se také učit gramatiku. ..................... (mé míněni) naučit se cizí jazyk chce hlavně pevnou vůli a motivaci. 9. Вставьте предлоги během, podél, blízko, doprostřed, uprostřed, dovnítř, vevnitř, kromě, místo, kolem Postav ten stůl ................(pokoj). ................ (město) stál starý hrad. Cesta k hradu vedla ............. (řeka). Pokoušeli jsme se dostat .................. (hrad). Věděli jsme, že ...................... (hrad) se každou neděli konají šermířské turnaje. Šli jsme .............. (hrad) a koněčně jsme našli hlavní vchod. ................(my) tam už bylo několik turistů. Sedli jsme si na trávník .................(hlavní nádvoží) a čekali jsme, co bude. Za chvíli přišla skupina muřů v historických kostýmech a postavila se .......... ..................(nádvoří). Museli jsme si přesednout, ale tak, abychom byli ....................(oni) a dobře na ně viděli. ................. (šermířský turnaj) se děti výborně bavily. Po jeho skončení se jim ani nechtělo domů a běhaly po tra-vě, předváděly šerm .................. (dospělí šermíři). 10. Напишите 10 предложений с предлогами během, za, vedle, kromě, podle, podél, doprostřed, dovnitř, vevnitř, doprostřed 11. Составьте свои предложения с предлогами místo, ohledně, pomocí, jménem, včetně 53 ЧАСТЬ II. УРОК 12 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МУЖСКОГО РОДА Единственное число Неодушевлённые существительные твёрдой разновидности N. G. D. A. V. L. I. můj nový sešit mého nového sešitu mému novému sešitu můj nový sešit můj nový sešite! mém novém sešitě mým novým sešitem tvůj starý dům tvého starého domu tvému starému domu tvůj starý dům tvůj starý dome! tvém novém domem tvým starým domem 1. По образцу существительного sešit склоняются неодущевлённые существительные мужского рода, оканчивающиеся на твёрдый согласный основы: У существительных с суффиксом -ek и -en в формах косвенных падежей буква -e будет беглой: domek - v domku, stolek - na stolku, leden - v lednu, březen - v březnu 2. В родительном падеже ед.числа неодушевлённые существительные имеют в большинстве случаев окончание -u : dub- z dubu, stůl - u stolu, но некоторые существительные имеют окончание -a : К ним относятся: а) нарицательные существительные, то есть обозначающие общие названия всех однородных предметов, лиц, событий : večer - do večera, oběd - do oběda, kout - do kouta, le s- z lesa, kostel - do kostela б) названия месяцев : leden - od ledna, únor - do února в) названия дней на -ek: čtvrtek - čtvrtka, pondělek - pondělka, úterek - úterka а также слова dnešek - ode dneška , zítřek - do zítřka včerejšek - od včerejška г) собственные географические названия : Jičín- z Jičína, Beroun - do Berouna, 54 У некоторых существительных в род.падеже ед.числа употребляется два окончания -a/ -u :Minsk - Minska= Minsku, bochník - bochníka= bochníku, Иногда употребление разных окончаний зависит от смысла выражения или синтаксического сочетания . Например, sen -snu, но в устойчивом словосочетании- mluvit ze sna говорить во сне, první den roku - первый день года, но - do roka - до истечения года . Cvičení: 1. Раскройте скобки, поставьте слова в нужном падеже : a) Odešel od Přišel k Vidí Mluvili o Vrátil se s Přišel bez Čekal před Sedí na (strom, vchod, plot, les, dům, stůl). (les, děkanát, obchod, zámek). (obraz, talíř, film, koberec, les,stůl). (román, film, lístek, čtvrtek, plákat). (kufr, papír, lék, balík, cukr, med). (sešit, magnetofon, kabát, svetr, klobouk, květ). (hrad, park, dům, ústav, most). (strom, komin, stůl, dům, slovník, most). b) Ze (sešit) vypadl kousek (papír). Jsme blízko (most). Bylo to před (rok). Byl v (park). Přišli k (les). Bydlíme v (hotel). Přijedu v (únor). Sedí pod (strom). Půjdu bez (klobouk). Našel (sešit). Stojí pred (autobus). Dal to do (kufr). Ve (vlak) byla tma. Jsem tady od (červenec). c) Pes seděl pod (stůl). Nebudu čekat před (dům). Hraje si s (nůž). Musíš to jíst s (chleb). Seděli kolem (stůl). Přišli jsme ke (dvůr). d) Do (oběd) se z (les) nevrátíme. Na (venkov) budeme do (srpen). Od (pondělěk) do (pátek) budeme na (výlet). V (byt) nebyl, v (ústav) taky ne. V (časopis) vyšla část (článek). Od (čtvrtek) čekam dopis z (domov). Až do (říjen) chodil jsem bez (kabát). Na (travník) byla hromada (písek). Bydlí v (domek) u (hrad). Koupím si kus (sýr) nebo (salám). Zbytek (papír) položil do (stůl). Po (rok) z (rozhlas) odešel. e) O (slovník) jsem se dozvěděl z (dopis). Plavali daleko od (břeh). Na (rybník) byla vrstva (led). V (mlyn) dostali kousek (chleb). Okna (domek) vedou do (sad). Stál na (balkon) a díval se do koruny (strom). f) Zůstal na Našel Odešel s (chodník, břeh, most, parník, úřad). (kapesník, kabát, klovouk, pas, kufr). (sál, dům, ústav, děkanát, park, sklep). 55 Pojedeme (vlak, rychlík, autobus, taxík, parník). Одушевлённые существительные мужского рода твёрдой разновидности N. tvůj chytrý student, Pavel Horák G. tvého chytrého studenta, Pavla Horáka D. tvému chytrému studentovi Pavlu Horákovi, A. tvého chytrého studenta, Pavla Horáka V. studente! Pavle Horáku! L. o tvém chytrém studentovi Pavlu Horákovi I. tvým chytrým studentem, Pavlem Horákem 1. В родительном падеже единственного числа одушевлённые существительные мужского рода твёрдой разновидности имеют окончание - a : bratra, kamaráda, profesora. 2. В дательном и предложном падежах единственного числа одушевлённые существительные имеют окончание -ovi, иногда -u. Личные имена, фамилии и нарицательные существительные со значением лица, профессии , родственных отношений, как правило, имеют окончание -ovi: Dej to bratrovi, řekni to Janovi.При употреблении нескольких существительных со значением лица окончание -ovi имеет только последнее из них: Pavel Novák - řekni to Pavlu Novákovi, dej to pánu Janovi Kudláčkovi. Нарицательные существительные имеют окончание -u,имена -ovi/-u фамилии - только -ovi. 3. Винительный падеж у одушевлённых существительных совпадает с родительным падежом : Dobře znám tvého bratra, pána Dvořáka, svého kamaráda, toho studenta. Cvičení: 1. Раскройте скобки, поставьте выражения в нужном падеже. Dostal jsem pozdrav od (můj dobrý kamarád). Jdeme na návštěvu k (můj dobrý kamarád, český student, starý dědeček, tvůj bratr). Seznamujene se s (tvůj bratr, známý profesor, starý voják, tvůj soused). V knize přečetli jsme o jednom ( hoch, ministr, doktor, dělník). Nevěřím tomu ( doktor, biolog, hoch, básník). Dáme to (Karel Janáček, pan Švejk, Rudolf Nezval, Alfons Mach). 2. Образуйте звательный падеж : 56 (Zdeněk), kam jdeš? (Karel), máš čas? (Petr), kde jsi? (Mirek), kde máme cukr? (Pan profesor), dobrý den! (Milý bratr), kdy přijedeš? (Pan Novák), co to děláte? (Dědeček), dobrou noc! (Honza), máš hezký dům! (Bratřiček), jdeme domů! 3. Раскройте скобки, поставьте существительные в нужном падеже. a) Přišel k Vidí Mluvili o Dá to Nechám to (kamarád, pán, kluk, člověk, voják). (člověk, dělník, závodník, profesor, soused). (profesor, voják, student, děkan, hoch). (autor, kluk, syn, tatínek, doktor, chlap). (kamarád, kluk, tchán, soused, dělník). b) Pojedeme k (dědeček). S našim (kluk) je neštěstí. O (pán profesor) mluví ve městě. Byl v kině s ( Karel Kudláček). Soused se mi ptal na (Zikmund Fišer). Pojedu do Prahy s (Tomáš Jan Stančuk). Máš (dobrý kamarád)? Co víš o ( Filip Bárta)? Dáš (pán) korunu? (Pan Bobeček), máte pěkný chrapot! Jdu do kina s (Libor a Petr). Nechoď k (doktor). Jsem se setkal s (ministr). Psal jsem o ( Jirásek a Hašek).To auto patři ( Armstrong). Tomu (pán) ten klobouk nesluší. O (pan Strnad) jsme četli v knize. (Drahý pan doktor)! Vidím ( velký chlap, ten mladý profesor, nemocný syn, šťastný manžel, starý pán). Dám peníze ( nový lekář, dobrý soused, malý kluk, nový kamarád, starý pracovník). 4. Исправьте ошибки : Byl jsem před velký domu. V tom dům bydli mého tatínka. Má dobrým sou-sedem. Ten má malý kluk. Vidíš toho profesor? Mluví s pán ředitele. Pan doktor, máte telefon? To nejsou nový student. O mém tatínek nic nevím. Miloš, jdeš do kina? 5. Поставьте в родительном и предложном падежах следующие словосочетания , используя предлоги bez, o: můj nešťastný život, hrozný pondělek, malý protivný kluk, hezký Jozef Ptá-ček, špinavý starý sešit, lysý tlustý doktor. 57 УРОК 13 Существительные мужского рода мягкой разновидности Единственное число одушевлённые N. G. D. A. V. L. I. неодушевлённые inteligentní můž otec inteligentního muže otce inteligentnímu muži,-ovi otcovi inteligentního muže otce inteligentní muži! otče! o inteligentním muži,-ovi otcovi inteligentním mužem otcem první prvního prvnímu první první prvním prvním stroj stroje stroji stroj stroji! stroji strojem konec konce konci konec konci! konci koncem 1. В дательном и предложном падежах единственного числа у одушевлённых существительных мужского рода (тип muž) наряду с окончанием - i употребляется окончание -ovi. Последнее окончание употребляется обычно у личных имён и фамилий. Например: Dej to Milošovi.Odnes to mému otci(-ovi), malíři (-ovi). У неодушевлённых существительных употребляется окончание -i. 2. В звательном падеже обычным является окончание -i : muži! přiteli! Leoši! но существительные с суффиксом -ec имеют окончание -e, перед которым будет чередование c/č : otec- otče! , chlapec- chlapče! 3. Форма винительного падежа у одушевлённых существительных совпадает с формой родительного падежа, а у неодушевлённых - с формой именительного падежа. Viděl jsem vašeho otce. Viděl jsem nový stroj. 4. Некоторые существительные имеют особенности в своём склонении. К ним относятся слова: kůň, přítel, obyvatel и др. Существительное obyvatel склоняется как существительное přítel. N. G. D. A. V. L. I. kůň koně koni koně koni! o koni koněm přítel přítele příteli přítele příteli! o příteli přítelem učitel učitele učiteli učitele učiteli! o učiteli učitelem Небольшая группа существительных мужского рода на -en типа kámen (plamen, týden, kmen, ječmen,hřeben) имеют также особенности : в единственном числе они склоняются по образцу мягкой и твёрдой разновидности (непоследовательно). То есть в родительном падеже они имеют формы существительных мягкой разновидности (kamene, 58 plamene, týdne), а в дательном и предложном падежах - параллельные формы мягкой и твёрдой разновидности: kamenu/ kameni,týdnu/ týdni N. G. D. A. V. L. I. kámen kamene kamenu kámen kamne! kamenu, na kameni kamenem týden týdne týdnu týden týdne! týdnu, v týdni týdnem den dne dnu den dne dnu, dni den Некоторые односложные и двусложные существительные мужского рода сокращают долготу корневого гласного во всех косвенных падежах : например, vůz- vozu, dům - v domě, stůl - na stole, dvůr- na dvoře, vítr- větru, У существительных мужского рода в именительном и винительном падежах единственного числа бывает беглое -e : den- dne, stolek- stolku, domek- domku, Čapek-Čapka, но: led- ledu, mechmechu, tkadlec- tkalce, švec- ševce. Cvičení 1. Поставьте существительные в нужные падежи, раскрыв скобки. a) Když jsme šli po (hřeben) Elbrusu, viděli jsme východ slunce. Jsme se dostali k (horký léčivý pramen). Socha byla udělána z (růžový kámen). Z toho (plamen) vyletela jískra. b) Obdržel dopis od (svůj otec, náš učitel, tvůj chlapec, váš přítel, můj muž). Blahopřeji (otec, strýc, učitel, přítel, chlapec, muž, umělec). Vzpomínám si na (otec, strýc, učitel, chlapec, umělec, přítel). Drahý (otec, strýc, učitel, přítel, chlapec, muž). Mluvime o (otec, strýc, malíř, chlapec, učitel, umělec). c) Byl jsem na návštěvě u (svůj dobrý přítel). Ve (velký pokoj) byl moderní nábytek. Chci vás seznámit se (svůj chlapec). Chlapec má rád (svůj starý učitel). Holčička si hrála na (velký koberec). Dlouho jsme mluvili s (známý umělec). Na výstavě jsou obrazy (náš známý malíř). Odnes to (můj dobrý přítel). Stál jsem u (nový stroj). d) Musím promluvit s (můj přítel). Zůstal sedět na (kámen).Trvalo to asi půl (den). Napil se z (lesní pramen). Tahle mouka je z (ječmen). Nezůstal tam 59 kámen na (kámen). Most byl postaven z (kámen). Neposloucha ani rozkazu (velitel). Je to citat z (Čapek). Do příchodu (otec) jsme nic nevěděli. Byl jsem v kině s kolegou ( strýc). Na výstavě bylo hodně známých ( umělec). Řekne to (učitel). Mluvil s (ředitel). Chodí po (koberec). 2. Ответьте на вопросы “Kam šel?”, “Kde byl?” - pokoj, učitel, stroj, muž, kůň, umělec, - ostrov, dům, Jihočeský kraj, orloj, otec. 3. Раскройте скобки: (Vaš otec) to neřeknu. Z (druhý pokoj) vyšel pes. Pošlu to (můj přítel). Poslal jsem to (váš strýc). Nevím, co mám dělat se (stroj). Honza chce být (holíč). Seděl mezi (otec a strýc). Dej to (pán učitel). 4. Поставьте в родительный и предложный падежи: kraj, milenec, nosíč, nůž, měsíc, překladatel. Склонение существительных мужского рода на -a,-ce (тип předseda и тип soudce) N. předseda G. předsedy D. předsedovi A. předsedu V. předsedo! L. o předsedovi I. předsedou soudce soudce soudcovi soudce soudce! soudcovi soudcem Svoboda Svobody Svobodovi Svobodu Svobodo! Svobodovi Svobodou По образцу předseda склоняются существительные мужского рода на -a (с предшествующим согласным основы) : hrdina-герой, houslista-скрипач, klavirista - пианист, kolega-колега, Neruda, Benda, Jirka, Franta Существительные типа předseda в единственном числе склоняются как существительные женского рода ( тип žena , за исключением форм да-тельного и предложного падежей, которые имеют окончание -ovi как одушевлённые существительные : Nerudovi, Frantovi, o komunistovi 60 Cvičení: 1. Слова в скобках поставьте в соответствующем падеже: Na náměsti stoji pomník (sovětský tankista). Byli jsme na koncertě ( známý pianista). Hovořili o (mladý houslista). Byl jsem u (hrdina války). Do divad-la šel jsem s (Franta). Ten herec hrál (hlavní hrdina) v filmu. Můj syn chce se stát (houslista). 2. Просклоняйте : ten známý houslista, starý komunista, náš radce 3. Выберите из данных слов существительные типа předseda, soudce : agronom, starosta, pilot, porotce, herec, houslista, partyzán, lesník, strojvud-ce, motýl, fotbalista, akrobat, policista, guláš, husita, les, obhajce, rubl, ne-poseda, sokol. 4. Раскройте скобки: Obrátil k (soudce). Řekni to (předseda). Stal se (starosta). Seděl jsem s (tvůj kolega). Kdo se stane jeho (nástupce)? Král nevěřil (radce). Mluvil se (spravce firmy). Odpoledne půjdu k (Tonda). Jdeme k (zástupce ředitele). Orchestr bude hrát s (nový houslista). Склонение неодушевлённых существительных иностранного происхождения на - -us, -os. Эти существительные, заимствованные из латинского или греческого языков, обозначающие большей частью отвлечённые понятия, употребляются только в формах единственного числа: romantizmus, marxizmus, kosmos, rytmus, cirkus. Они склоняются как существительные твёрдой разновидности по типу byt N. G. D. A. V. L. I. socializmus socializmu socializmu socializmus socializme! o socializmu socializmem kosmos kosmu kosmu kosmos kosme! v kosmu kosmem virus virusu virusu virus viruse! o virusu virusem 61 Cvičení: 1. Раскройте скобки : a) Do Moskvy přijel kolektiv (cirkus) z Činy. Ten básnik byl pod vlivem (futurismus). Organizmus se brání proti (virus). V Bělorusku prohlasili zásady (socializmus). Mám mnoho důvodů k (optimizmus).V Moskvě byla epide-mie (tyfus). Děti byly v (cirkus). Obvinili ho z (egoizmus). Na (papyrus) jsou zapsána slova (hymnus). b) Dostal injekce proti (tetanus). Pokládali ho za (génius). Pod mikroskopem uviděl (drobný organizmus). V hotelu se setkal s (nezvýklý luxus). Na (globus) tu řeku nenašel, musel se podívat do (atlas). Očekává se návštěva ( papežský nuncius). Máme doma (kaktus), s tím (kaktus) matka je moc spokojená. Obvinili ho z (egoizmus). Lidé vystouplili z (autobus). Přečetl to bez (zbytečný patos). c) Kdo by neslyšel o (Pythagoras)! Poletite do (kosmos) ještě dnes. Už jste četli (Virgilius)? Mám rád báje o (Daidalos a Ikaros) a o ( Odysseus). d) С данными словами составье предложения, употребив слова во всех падежах. Aischylos, Sofokles, Virgilius, tetanus, cirkus, autobus, rytmus 62 УРОК 14 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МУЖСКОГО РОДА МНОЖЕСТВЕННОЕ ЧИСЛО Одушевлённые существительные, как правило , в именительном падеже имеют окончания -i,-ove, -e Выбор окончания подчиняется определённым правилам: Окончание -i имеют: а) названия животных - psi, lvi, medvědi, sloni, но некоторые имеют и окончание -ové: krokodyli/ krokodylové, orli/orlové, osli/ oslové, но: živočichové. б) существительные на -ec: chlapci, milenci, sportovci, poslanci , но : otcové, strýcové в) существительные на -č: bohači, hráči, prodavači г) существительные на - ík, -ák: diváci, pracovnici, žáci, kuřáci, dělnici,- kluci, otroci д) существительные на -án, -ín, -oun: kapitáni,blondýni,vojíni, но : páni- pánové, е) существительные на -er, -ér, -or, -ýr: režiséři, doktoři, inženýři, pionýři, ж) существительные на согласный - r, -ř, -t : bratři, ministři, švagři, malíři, lháři, docenti, atleti, roboti, idioti, - kamarádi, Перед окончанием -i возникает чередование согласных основы: k/c, h/z, ch/š, r/ř: dělník- dělníci, Polák- Poláci, soudruh- soudruzi, hochhoši,Čech- Češi, bratr- bratři . Окончание - ové имеют: а) имена людей : Františkové, Karlové, Janové, б) члены семей, фамилий : Novákové, Lucemburkové,Čapkové в) названия национальностей : Rusové, Britové, Italové, Arabové, Italové, г) родственные отношения: otcové, dědové, synové, strýcové, tchánové, но: bratranci, synovci, bratři, švagři, д) титулованные личности: králové, princové, císařové е) существительные, обозначающие людей, заканчивающиеся на -g, -f, -l, -om и иностранные слова: fotografové, generálové, chirurgové, 63 ж) отдельные слова : pán- pánové, syn- synové, děd- dědové. Окончание -e имеют : а) существительные с окончанием на -tel: přátele, obyvatele, učitele, majitele б) слова: manžele (muž a žena), anděle, Žide, Španele в) слова на -an, обозначающие жителей городов , больших кол- лективов и национальностей : Pražané, Američané, vesničané, občané, svatebčané Двойные окончания -i/-é могут иметь заимствованные существительные на -at,-it: aktobati -akrobaté, diplomati- diplomaté. Окончания -i/-ové могут иметь: - существительные на -ek: svědci- svědkové, špačcišpačkové - существительные на -ik: заимствованные historici- historikové, kritici- kritikové - существительные на -ce: soudci- soudcové, - некоторые слова : muži- mužové, vnuci- vnukové, páni- pánové. В винительном падеже множественного числа нет категории одушевлённости, поэтому форма вин.падежа твёрдой основы не совпадает с формой родительного падежа: Dobře znám tvoje kamarády. Vidím svoje bratry. Существительные мягкой разновидности имеют одно окончание: -e: Dobře znám vaše učitele. Kde jsou vaše koše a míče? В предложном падеже мн. числа у одушевлённых существительных возможны окончания -ech, -ích. Наиболее распространено окончание -ech: soused -o sousedech, občan- o občanech, bratr- o bratrech. Cуществительные с основой на -k,-h, -ch, -g имеют окончание -ích перед которым также представлено чередование согласных k/c, h/z ch/š, g/z: dělník- o dělnicích, soudruh- o soudruzích, hoch- o hoších, filolog- o filolozích. Такое же чередование видим у неодушевлённых существительных мужского рода множественного числа твёрдой основы.. У неодушевлённых существительных мужского рода наряду с окон-чанием -ích в предложном падеже множественного числа встречается окончание -ách. Это окончание широко представлено: а) у уменьшительных существительных на -ček : balíček - v balíčkách/ balíčcích, obláček- v obláčkách/ obláčcích, 64 б) у отдельных существительных на -ek: kousek- po kouscích/ po kouskách, hrnek- v hrncích/ v hrnkách, в) у отдельных существительных на -k в словах разговорного языка: dřeváky- v dřevákách, tepláky- v teplákách. г) в установившихся словосочетаниях типа ve snách. Cvičení: 1. Скажите по образцу: jeden Arab - dva Arabové jeden Ital, jeden Rus, jeden Angličan, jeden Bělorus, jeden Němec, jeden Nor, jeden Slovák, jeden Polák, jeden Rakušan, jeden Pražan, jeden Řek, jeden Čech, jeden Američan, jeden Moskvan, jeden Novák, jeden Karel, jeden Číňan, jeden Kanaďan, jeden Maďar Склонение прилагательных и существительных мужского рода твёрдой разновидности неодушевлённые N. moje/ mé nové byty, G. mých nových bytů D. mým novým bytům A. moje/mé byty V. moje/mé byty! L. mých nových bytech I. mými novými byty stoly stolů stolům stoly stoly! stolech stoly kousky kousků kouskům kousky kousky kouscích kousky одушевлённые N. G. D. A. V. L. I. moji/mi novi kamarádi mých nových kamarádů mým novým kamarádům mé noví kamarády mé noví kamaradi! mých nových kamarádech mými novými kamarády pánové pánů pánům pány pánové! pánech pány 65 občané občanů občanům občany občané! občanech občany Cvičení: 1. Образуйте творительный падеж множественного числа от следующих словосочетаний : O dlouhém dialogu, o některém archeologovi, na kulatém stolečku, v dobrém hotelu, o hodném chlapečku, o známém kluku. 2. Образуйте множественное число : hodný hoch, dospělý syn, malý krtek, velký komár, starý zubr, šedý vlk, slovenský partizán, ruský mužik, pražský rodák, politický pracovník, německý basník, divoký králík, dobrý autor, vojenský pilot, bystrý pes, vesnický pracovník, nový soused, chycený pstruh. 3. Раскройте скобки, поставьте существительные в нужных падежах множественного числа : Už jsi mluvil s (bratři)? Byl jsem tam s (kamarádi). Na (stromy) rostou (oře-chy). Půjdeme po (schody). Bydleli jsme ve (stany). Chodili jsme po (obcho-dy). Někdy chodíme na (koncerty). Všechno mám v (kufry). Ze (snímky) ne-můžeme vybrat. Budeme číst několik (članky). Bydleli jsme v (hotely). Jedla to po (kousky). Koupasli se v (rybníky) a (potoky). V (balíky) je sklo. Chodili jsme po (lesy). Musíš chodit po (chodníky). Byli jsme v (kostely), na (hrady) a na (zámky). Co je na (talířky)? Je to v (tvé slovníky). 4. Дополните предложения, используя слова из скобок. Vraceli se z ( parky, obchody, lesy, podniky).Nechám to ( kamarádi, kluci, hosté, soudruzi,). Čekají tu na (bratři, synové, sousedé, studenti). Setkali se s ( profesoři, studenti, vojáci, Slováci). Přišli jsme k ( rybníky, stromy, domy, dědečkové, občané, Rusové, kluci). 5. Образуйте формы единственного числа. Přečetli si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělát. O těch klucích jsme ještě neslyšeli. S těmi případy jsme nepočítali. Cukroví připravujeme na pomaště-ných plechách. Mám jíst té dorty po kouscích. V baličcích dostali jsme kni-hy. V těch obchodech nejsou stoly. 66 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МЯГКОГО ТИПА МНОЖЕСТВЕННОГО ЧИСЛА. неодушевлённые N. ty moderní stroje G. těch moderních strojů D. těm moderním strojům A. ty moderní stroje V. ty moderní stroje! L. o těch moderních strojích I. těmi moderními stroji nože nožů nožům nože nože! o nožích noži koberce koberců kobercům koberce koberce! o kobercích koberci konce konců koncům konce konce! koncích konci učitele učitelů učitelům učitele učitele! učitelích učiteli Čapkové Čapků Čapkům Čapkové Čapkové! Čapkách Čapky одушевлённые N. ti inteligentní muži otcové G. těch inteligentních mužů otců D. těm inteligentním mužům otcům A. ty inteligentní muže otce V. ti inteligentní muži! otcové! L. o těch inteligentních mužích o otcích I. těmi inteligentními muži otci Cvičení: 1. Употребите предложения в множественном числе: Můj přítel pojede se mnou. Ředitel školy má velkou odpovědnost. Čapek byl spisovatel. Na koncert přijel i poslanec. Ztratil se mi otvířač konzerv. Opravit to může jenom potápěč. Ten uzenáč mi nechutná. V obchodě se rozbil vypínač. Máme v bytě počítač. Jeho koníček mu zabírá moc času. Uviděla jsem ledoborec. Koupil si plynový zapalovač. Na mezi roste šípkový keř. Náš známy vědec už ten film viděl. Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil se svým učitelem. Stalo se to na rozkaz velitele. Ve velkém pokoji byl moderní nábytek. Chci vás seznámit se svým chlapcem. Host seděl na zeleném gauči. Kluk si hrál na velkém koberci. Dlouho jsme mluvili se známým umělcem. Stál jsem u nového stroje. 2. Преобразуйте в единственное число: Pachatele krádeží nikdo nenašel. Po nohách mi lezli mravenci. Na oknech stály květináče. Překlady člámků svěřili Francouzům. Moji učitele mi nic neřekli. S tvými muži se neznám. Díla tohoto soháře jsou v galerii. Kromě mých přátel nebyl tam nikdo. Moji strýcove nejsou doma. S přateli se sejdeme dnes večer. Dobře znám vaše učitele. Kde jsou vaše koše a míče? Známe vaše přátele. Přineste to vašim otcům. Několik českých poslanců přišlo na vystavu. Vaši známí novináři chodí často do těch pokojů. 67 3. Раскройте скобки: Mezi (cestovatele) byli i naši (odvážlivce). Několik (chlapce) se stali (sběratele) poštovních známek. Sousedé se přídali k (vzbouřence). Poláci byli napadeni (Rusové). Vím všechno o tvých (muži). ОСОБЫЕ СЛУЧАИ СКЛОНЕНИЯ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МУЖСКОГО РОДА ВО МНОЖЕСТВЕННОМ ЧИСЛЕ N. kámeny G. kamenů D. kamenům A. kameny V. kameny! L. kamenech I. kameny koně koní/ konů koním/ konům koně koně! koních koňmi/ koni týdny týdnů týdnům týdny týdny! týdnech týdny Существительные иностранного происхождения на -us, -es, -os, -ius склоняются по типу pán, но существительные типа génius имеют отклонения во множественном числе. Личные имена, фамилии и нарицательные существительные с основой на -j, -s, -č, -ř, -x , -š склоняются по мужскому роду мягкой разновидности. N. virusové G. virusů D, virusům A, virusy V. virusové! L. virusech I. virusy géniové géniů géniům génie géniové! géniích génii Dřive mluvili o tom, že Marx a Engels patří k (géniové). Hodně (virusové) v špinavé vodě. Hovořili jsme o (koně). Z mnoha (hymnusové) vybrali jsme jeden. Dva (Felixové) byli na chatě. Během šestí (týdny) budu v Rusku. Voda teče po (kameny). Na venkově skoro nejsou (koně). Z (kameny) nejvíc mám ráda jantár. Cуществительные мужского рода с основой на гласный Во множественном числе существительные типа soudce, vůdce, obránce, rádce, Purkyně, Bouše склоняются по образцу одушевлённых 68 существительных мягкой разновидности, за исключением звательного падежа, форма которого заканчивается на -e. Существительные типа předseda, hrdina, houslista, Svoboda, Honza склоняются по образцу одушевлённых существительных мужского рода твёрдой разновидности. Cуществительные на -ista, -asta, -ita в именительном падеже множественного числа имеют окончания -é : houslisté, husité , существительные на -a имеют окончания -ové: hrdinové, starostové Слова с основой на -ota, -eta имеют двойное окончание - ové/ -i: asketi/ askletové, despoti/ despotové. У существительных с основой на k, g, ch, h употребляется окончание -ích, перед которым имеется чередование согласных : k/c, g/z, ch/š, h/z: kolega - o kolezích, patriarcha - o patriarších. N. předsedové G. předsedů D. předsedům A. předsedy V. předsedové! L. předsedech I . předsedy kolegové kolegů kolegům kolegy kolegové kolezích kolegy husité husitů husitům husity husité husitech husity poeti poetů poetům poety poeti poetech poety soudci,-ové soudců soudcům soudce soudci soudcích soudci 1. Раскройте скобки: O (moji kolegové) mluvit nebudeme. Jdeme k (zástupci ředitele). Se (starostové) různých měst se setkal náš primátor. Proti (obranci) vyjely tanky. Četli jsme hodně o (hisité). Našim místním (poeti) chci moc poděkovat. S těmi (soudci) bude podepsana dohoda. Po koncertě pro (houslisté) připravili jsme večírek. S rodinou ( Svobodové) byli jsme na výletě. Vidím každý den (sodci) u budovy soudu. 2. Из данных слов выберите слова, склоняющиеся по типу soudce: vodníci, o strojníkach, neposedové, bez poradců, o Fantomasech, se strojvůdci, o policistech, bez počítačů, o Werichovi, kvůli husitům, kolegové! 3.Вместо пропусков вставьте названия игроков, склоняющиеся по типу předseda. Образец: Ti, kdo hráje (co? - hokej) jsou hokeisté. Ti, kdo hráje fotbal, šachy, tenis, volejbal, basketbal Ti, kdo jezdí automobilem, na traktoru, na bobu, s tankem Ti, kdo hráje na housle, kytaru, basu, klavír, cimbál 69 jsou........ jsou........ jsou.......... УРОК 15 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ ЖЕНСКОГО РОДА ЕДИНСТВЕННОЕ ЧИСЛО СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОЙ РАЗНОВИДНОСТИ (тип žena) N. ta moje, má dobrá žena G. té mé dobré ženy D. té mé dobré ženě A. tu mou dobrou ženu V. ta má dobrá ženo! L. o té mé dobré ženě I. tou mou dobrou ženou kniha knihy knize knihu kniho! knize knihou sestra sestry sestře sestru sestro! sestře sestrou dcera dcery dceři dceru dcero! dceři dcerou У существительных женского рода твёрдого типа с основой на k, ch, h, g, r в дательном и предложном падежах перед окончанием возникает чередование согласных основы: k/c: h/z: ch/š: g/z: r/ř: ruka - ruce, matka - matce, babička - babičce, Boženka - Božence kniha - knize, podlaha - podlaze, Praha - Praze,Volha - Volze střecha - střeše, macecha - maceše, moucha- mouše Olga - Olze, Riga - Rize, tajga- tajze sestra - sestře, Věra - Věře, Barbora - Barboře, víra - víře Личные местоимения моя, твоя, своя имеют две формы, полную и сокращённую: в именительном падеже : má- moje, tvá- tvoje, svá- svoje в винительном падеже : mou- moji, tvou- tvoji, svou- svoji Cvičení: 1Раскройте скобки: Čtu dopis od Nesu dárek Často navtěvuji Děti sedí na Mluvíme o Jdu do školy s Mluvím s (kamarádka, sestra, Olga, Zdena, dcera, babička). (kamarádka, matka, teta, Marta, Helenka, sestra). (matka, babička, teta, Zdena, sousedka, Jana) (podlaha, pohovka, tráva, lavička, louka ) (kamarádka, matka, sestra, kniha, Vilma, Martina) (kniha, Věra, babička, manželka, Zlata, teta) (žena, dcera, babička, sousedka, manželka, Dana) 2. V (má nová kniha) jsou obrazky. Studuji se (svá nová kamarádka). Čtu knihu (svá malá sestra). Bratr žije se (svá mladá manželka) v (Praha). Chodíme k (má stará babička). Viděla jsem (tvá teta) s (dcera). Máme (malá zahrádka). Otec koupil (velká tovarna). Našla jsem (velká žaba) v (trava). 70 Chci koupit dům nedaleko (Praha) nebo na (Morava). Proč mluvíš o (tvá dívka)? Ráda hráju s (kočka) na (zelená louka). V (tvá černá kava) není cukr. 3. Вставьте нужные личные местоимения: Jedeme na venkov k ...............staré babičce. Jedu ke .................sestrám. Ty neznáš......... tetu? Včera.. jsem viděl ........ ženu. Děkuji ....... matce. Nesu knihu ..... sestře Boženě. .......vdaná sestra má malou dceru. 4.Просклоняйте данные словосочетания: krásná žena, tvá stará babička, má málá sestra, tvá nová sousedka, tvá hezká dívka 5, Употребите данные словосочетания в дательном и предложном падежах: mladá profesorka, má špatná nálada, tvá ošklivá sekretařka, studená zima, žadná studentka, parketová podlaha, dobrá maminka, zelená louka, zajímavá kniha, horká káva 6. Исправьте ошибки:: Má milá babička bydlí se svá černá kočka v stará chalupa. Částo jezdíme k babička s rodina. Babička je moc ráda a vaří nám moc dobrá káva. U babička chodíme po zahrádka a pomahame babička v domacnosti.U ní je moc velká zahrádka a pracujeme tam celý den až do večera. Potom pijeme sladká limonáda ze sladké jahody, a maminka peče velká buchta v peci. S má rodina jezdi k babička i kamarádka má sestra, ktera se jmenuje Dana. Dana nemá babička a má jen maminka. Jeji matka pracuje sekretařka v velká firma v Praha. Matka na chata nejezdí, protože nemá čas. Matka Dana je moc veselá a má dobrá nalada. Má doma krásná bílá kočka. 7. Поставьте в дательный и творительный падежи словосочетания: málá zahrádka, veselá kniha, špatná kamarádka, tvá stará známá, má velká rodina, zajimavá hračka, hezká panenka, sladká limonáda, velká tovarna, celá hodina, studená zima 8. Исправьте ошибки: Dám kniha Věra. Napišu svá babička o má protivná sestra. Nechcí černá káva. Nenavídím svá kočka. Matka pracuje na poliklinika lékařka. S tvá kamarádka chodím do kina. СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ЖЕНСКОГО РОДА МЯГКОГО ТИПА К существительным данного типа относятся слова женского рода, оканчивающиеся на -e (-ě): vůle, duše, ulice, práce, večeře, restaurace, chvíle, ministryně, kuchyně. Некоторые бессуфиксальные существительные типа duše в именительном и винительном падежах имеют параллельные формы по образцу píseň (см. стр.73), т.е. в именительном падеже могут быть формы kuchyně/ kuchyň, а в винительном падеже kuchyni/ kuchyň а также mříže/ mříž, pláně/ plaň, země/ zem, šíře/ šíř, záře/ zář. 71 N. G. D. A. V. L. I. moderní ložnice moderní ložnice modrení ložnici moderní ložnici moderni ložnice! moderní ložnici moderní ložnicí přítelkyně přitelkyně přitelkyni přitelkyni přitelkyně! přitelkyni přitelkyní Lucie Lucie Lucii Lucii Lucie! Lucii Lucií neděle neděle neděli neděli neděle! neděli nedělí По образцу růže склоняются существительные на -е, -ie: diskuse, praxe, Asie, Indie, historie. Существительные на -ča, -ňa, -ša, -ža,-ca, -ja ( gejša, troja, Bystrica, Nataša) склоняются двойным способом: N., A. по типу žena, G., D. - по типу růže: Kambodža, vidím Kambodžu, bez Kambodže, dám Kambodže Cvičení: 1. Раскройте скобки : Dlouho jsem byl bez (práce). Ke (stanice) autobusu jdu pěšky.Dostala jsem zprávu od své (přítelkyně). Ovývací pokoj je vedle (ložnice). Dnes večer jdeme do (restaurace). Řeknu to jen své (sestřenice). Matka šla do (kuchyně) pro (lžice). K (večeře) jsme přišli včas. Pojedeme v (neděle) na výlet. Nemám rád (kaše). Večer se často díváme na (televize). Za (chvíle) jsem se vrátil domů. Po (práce) půjdu na koncert. V (restaurace) nejsou volná místa. Noviny budu číst po (večeře). Počkám na tebe na (stanice) autobusu. Chodil jsem po tvé (ulice). Dítě se učí jíst (lžíce). Máme k obědu (slepice) s (rýže). Chodila jsem po obchodech se svou (přítelkyně). Před (štanice) jsem se zeptal průvodčí. Chodili po (silnice). Večer přišli jsme k (vesnice). Chci se setkat s (úřednice). Dám knihu (sestřenice). 2. Prochází se po Půjdeme do Sedí na Přijde po Jsem tady kvůli (silnice, vesnice, ulice, ložnice) (nemocnice, restaurace, přítelkyně, ministryně, pivnice) (židle, lavice, čepice, ulice) (snídaně, večeře, neděle, (sklenice, krabice, učebnice, hospodyně) 3. Вставьте нужные окончания: Vezmi si čistou košil_ . Trvalo to jenom chvíl_ . Mezi olympijské sporty patří i závody v chůz_ . Máš rád smaženou cibul_ ? Tak to stojí v bibl_ . Objevily se květy bledul_. Na schůz_ se těšili. Můj malý bratr chodí do jesl_. Od čeho máš tu boul_? Spal jsem v noční košil_. Je to napsano na tabul_. Přespím pod tou velkou jedl_. Dej knihu na židl_. 72 4. Составьте из данных словосочетаний предложения: velká stará jedle, nová košile, moderní lořnice, čínská restaurace, čistá sklenice, kožená čepice, tichá ulice, široká silnice СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ЖЕНСКОГО РОДА, ОКАНЧИВАЮЩИЕСЯ НА СОГЛАСНЫЙ (тип píseň и тип kost) Существительные женского рода, оканчивающиеся на согласный, склоняются по образцу píseň или по образцу kost. По образцу kost склоняются все существительные с основой на -st: moudrost, radost, bolest, а также на -ť,-ď : oběť, závěť, měď, zeď, и существительные с основой на другие согласные: moc, obuv, ocel, řeč, věc, sůl. По образцу píseň склоняются: а) почти все существительные на -ň : daň, bázeň, lázeň, dlaň б) многие на -ř, -j, -č, -š, -ž : tvář, zveř, tramvaj, žluč, mládež, rozkoš в) все существительные на -ev: mrkev, krev, větev г) некоторые существительные на -l,- ť,-ď : postel, labuť, síť, hůl, kaď д) ряд географических названий типа Litomyšl, Chrudím, Čáslav е) все на -oc: moc, moc, pomoc, nemoc, velmoc Склонение многих существительных женского рода на согласный колеблется между типом píseň и типом kost. Отдельные существительные (pečeť, pouť, trať, loď, mysl, nemoc, věc, sůl...) имеют параллельные окончания. N. píseň G. písně D. písni A. píseň V. písni! L. písni I . písní kost kosti kosti kost kosti! kosti kostí řeč řeči řeči řeč řeči! řeči řečí postel posteli posteli postel posteli! posteli postelí tvář tváře tváři tvář tváři! tváři tváří krev krve krvi krev krve! krvi krví Cvičení: 1. Раскройте скобки: a) Ditě jedlo s (chuť). Manifestanti šli po ulicích s (píseň). V (mládež) vidíme naši (budoucnost). bez jeho (pomoc) nemužeme udělat tuto práci. Po (tšžká nemoc) jedl všecko bez (chuť). V cizině myslel na svou (vlast). Vrátil se do (vlast) za 5 let. Dlouho jsme mluvili o (ta věc). Do polévky je nutné dát hodně (mrkev). Je to vyrobeno z (ocel). Do školy jedu (tramvaj). Poznala jsem ho podle (řeč). Honza rád zpívá tu (česka píseň). Ležel v 73 (postel) a spal. Do (smrt) tam nepůjdu. Zdržel jsem se tam až do (noc). Není to v (paměť) počítače. Pochází ze (sousední obec). Mluvili jsme o jeho (báseň). V (konev) byla voda. Zapletl se do (lež). Po (koupel) se mu udělalo huř. Spadl do (propast). Utrpěl zranění (páteř). Bez (hůl) nemůže chodit. b) V (noc) nespal, a teď se mu nechce z (postel). Z (tvář) mu zmízel usměv. To bylo v první (čast) koncertu. Zůstali tam bez (pomoc). Dej do polévky sůl podle (chuť). Ta údalost mu nejde z (mysl). Na (zeď) visí obraz. Domek stoji u (železniční trať). Na skříni jsou ozdoby z (měď). Pozorovali jsme sloupeček (rtuť). Listina je s velkou (pečeť). Maso smažím na (pánev). Jeho rodiče žijí na (ves). Nutili ho k (lež). Pořezal se do (krev). S (podobná lest) jsme nepočítali. Ze sporu vyšel s (čest). S (velká radost) jsme se setkali. O takové (rychlost) se mu ani nesnilo. O tvé (starost) jsem slyšela. 2. Поставьте в дательный и предложный падежи: národní moudrost, žlutá tramvaj, tvá moderní obuv, dnešní mládež, má stará Litomyšl, ta rozumná mysl 3. Выберите из нижеуказанных слов существительные женского рода, оканчиваю-щиеся на согласный. lékarnice, o Jaroměři, beze zlosti, o kopretině, v posteli, z Opavy, neposednost, o řeči, v poloze, v stepi, o práci, v Chrudimi, s vypočítavosti, mandarinkou, s hlouposti, o soli, v obci, na dálnici, bez starosti, v láhvi, k půlnoci, do tváře, v nemoci, v síni, za branou 74 УРОК 16 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ ЖЕНСКОГО РОДА МНОЖЕСТВЕННОЕ ЧИСЛО CУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОЙ РАЗНОВИДНОСТИ N. G. D. A. V. L. I. ty moje, mé dobré ženy těch mých dobrých žen těm mým dobrým ženám ty moje, mé dobré ženy ty mé dobré ženy! těch mých dobrých ženách těmi mými dobrými ženami Blaženy Blažen Blaženám Blaženy Blaženy! Blaženách Blaženami myšlenky myšlenek myšlenkám myšlenky myšlenky! myšlenkách myšlenkami У существительных твёрдой разновидности в родительном падеже иногда появляется беглое - е, как и в русском языке: sestra - sester, maska - masek, panna - panen, hra- her, У многих существительных, оканчивающихся на -а в ряде падежных форм сокращается долгий корневой гласный: - в родительном падеже: houba - hub, jáma- jam, chvíle -chvíl - в косвенных падежах (кроме родительного) и иногда в творительном возможны параллельные варианты: o lípách/ lipách, lípami/ lipami, причём меняются долготы и гласные: á-a = dráha - drah, skála -skal, kráva -krav -ou -u = moucha - much, smlouva - smluv, louka - luk -íla- il = síla- sil, víla - vil -íra - ěr = díra -děr, míra- měr, víra -věr -íle - il = chvíle -chvil, míle - mil Cvičení: 1. Раскройте скобки: Z (ty barvy) se mi žádná nelíbí. V zahradě roste několik (lípy). Nebylo to v (moje síly). V kalendáře byla tabulka (míry a váhy). Je tady moc (mouchy). Stalo se to před (dávná léta). Voda rozlila se po (louky). Jednali podle (vzájemné slmouvy). Salát rozdělili do (mísy). Zašel daleko do (skály). Musel dát pít (krávy). Z lesa přinesli mnoho (čerstvé houby). Na (skály) je hnízdo. je to zapsano na (magnetofonové pásky). U rybníku roste 75 několik (staré vrby). Co je v (ty skleničky)? To se stalo v (poslední minuty). Přišlo tam nekolik (mé spolužačky). Ta bajka je v (staré čítanky). V (jeho články) bylo nekolik (myšlenky). Má několik (sestry). Po (kavárny) nechodím. Kolik (cesty) tam vede? Mluvili jste s (dívky)? 2. Слова в скобках употребите в словосочетаниях: Vraceli se z Nechám to Čekají tu na Vypravěli o Setkali se s Je tam nekolik Dívali se na (školy, výstavy, tovarny, fakulty, kavárny) (dívky, sestry, babičky, kamarádky, sousedky) (dcery, sousedky, učitelky, herečky, maminky) (zahrady, knihovny, knihy, panenky, látky) (studentky, sestry, lékařky, zpěvačky, dcery) (knihy, fakulty, pohovky, ledničky, koupelny) (sochy, květiny, kresby, prodavačky, holčičky) 3. Исправьте ошибки в письме, написанном иностранкой: Ahoj Jitka! Posílám Ti mnoho pozdrav z naší krásná slunce zalité Afrika. Jsem dlouho nepsala, ale spadl mi při hra na schovávaná kokosový ořech na hlava. Jsem z toho měla otřes mozek a musela jsem celý měsíc ležet ve stan u naš šaman. Dával mi na hlava studené obklad, ale trvalo dlouho, než bolest konečně utekla. Z blízké vesnice chodili ke mně mé kamarádky. Teď už jsem v pořádek, takže můžeš klidně přijet na návštěva. Jenom si nezapoměň vzít klobouk proti úpal a kus hovězí maso, aby ses skamarádila s lev, co hlídá naši vesnice proti nepřítel. S mé kamarádky tak často děláme. Srdečně Tě zdraví Ami. 4. Найдите в тексте существительные и определите их падеж. Mirka chodí často do lesa, ale houby nebo maliny ještě nukdy nepřinesla. Celá svačina se mi vysypala do tašky. Letos moje sešity nemají oslí uši. Kam jste té žakovské knižky schovali ? Pod koberec nebo za obraz? Paní učitelko, jste mi těch poznámek letos napsala dost! Ta naše koza má pět potomků. Po jaru byly cesty sama kalužina. Miloš je tak veliký, že vidí našim kachnám do očí, když si stoupne na cíhlu. Kláře nenapověděli a dostala pět-ku. Před spaním si nejraději čtu povídání o pejskovi a kočičce. Karle, za-stav se u nás na kus řeči. Vraťte se k našim tabulkám. Mužete při určování pádů se obejít bez pádových otázek? 5. Придумайте предложения со следующими словосочетаниями в разных падежах: té uzké uličky, naše dětské pohádky, tvé anglické knihy, moje malé sestřičky, špatné známky, vysoké školy, naše učitelky, nové videokazety, dřevené sochy, moderní halenky 6. Дополните предложения, употребляя слова для вставоk : Jdeme k ....... Znám ve městě......... Mluvíme o .......... Lide stojí před........... V Praze je hodně ............. Byli jsme na........... (nové textilní tovarny, hezké moderní kavárny, poštovní novinové služby, nové samoobsluhy, zajímavé moderní výstavy, hodiny češiny) 76 СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОЙ РАЗНОВИДНОСТИ N. G. D. A. V. L. I. letní růže letních růží letním růžím letní růže letní růže! letních růžích letními růžemi hospodyně hospodyň hospodyním hospodyně hospodyně hospodyních hospodyněmi ulice ulic ulicím ulice ulice! ulicích ulicemi košile košil košilím košile košile! košilích košilemi В родительном падеже множественного числа на -yně (только со значением лица), -ce, -le имеют формы без окончания: uluce- ulic, košile - košil, hospodyně- hospodyň, ovce - ovec, svíce- svíc В родительном падеже заимствованные существительные на - се имеют окончание -í: bez revolucí, pozicí, definicí. Сравните: Nejsem s vašimi ulicemi spokojen... Mluvili jsme o našich růžích. Přijel jenom s košilemi. СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ, ОКАНЧИВАЮЩИЕСЯ НА СОГЛАСНЫЙ N. G. D. A. V. L. I. písně písní písním písně písně! písních písněmi kosti kostí kostem kosti kosti! kostech kostmi tváře tváří tvářím tváře tváře! tvářích tvářemi postele postelí postelím postele postele! postelích postelemi Cvičení: 1. Раскройте скобки: Koupíme si kilo (broskve). Mám s sebou pět (košile). Věděla jsem o (ty místnosti). Jezdíme vždy (tramvaje). Třešně nesl v (dlaně). O takové (věci) nebudeme mluvit. Chodí k ní po (noce). Mluvili se o (špatné nemoci). V (konve) byla voda. Kupují mineralky s (různé příchuti). K (poslední krádeže) nemuselo dojít. Pastýř hlídá stádo (ovce). Zvířata sedí v (kleci). Na dětských (tváře) byli úsměvy. Do kterých (pražské čtvrtě) stěhují lidé? 2. Употребите во множественном числе: Jeho chuti se divím. Noc byla chladná. Léčili ho nějakou mastí. Zahrada je bez zdí. Nakoupil to na poutí. S odpovědí nepospíchal. Trpí nějakou nemocí. K té věcí se vrátíme. V zámeckém parku je labuť. Příjeli tam lodí. Dopis opatřil pečetí. V té obci jsem nebyl. Pro peníze ho poslali s plnou mocí. Knoflík jsem přišil černou nití. Jeho známý bydlel v jiné čtvrti. Smetanu přivezli v konvi. Vedle domu roste jabloň. Nezlob se kvůli takové maličkosti. Ztratila se mi jehla s nití. Občas spím v tramvaji. Jeho řeč se mi zdála nudná. Poslední tramvaj jede z konečné stanice asi o půlnoci. V okně byla železná mříž. Kvůli nemoci zanechal češtinu. 77 УРОК 17 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ СРЕДНЕГО РОДА ЕДИНСТВЕННОЕ ЧИСЛО СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОГО ТИПА тип město N. G. D. A. V. L. I. velké město velkého města velkému městu velké město velké město! velkém městě velkým městem křeslo křesla křeslu křeslo kreslo! křesle křeslem Kladno Kladna Kladnu Kladno Kladno! Kladně Kladnem procento procenta procentu procento procento! procentu procentem У существительных твёрдого типа в предложном падеже возможны окончания -e(-ě) и -u. Окончание -u имеют: а) существительные с основой на согласные k, h, ch, g : v oku, o blahu, v Kongu, V Bělorusku б) большая часть существительных на r, m, v : na ministerstvu, v mokru, o pásmu в) имена существительные иностранного происхождения: v tempu, o procentu, Окончание -e, (-ě) имеют все прочие существительные: na okně, v divadle, na místě, po jídle, v létě. Некоторые слова имеют параллельные окончания: o mléku/ o mléce, v jádru/ v jádře, v pismě/ v pismu. Cvičení: 1. Podstatná jména v závorkách dejte do správných pádů: a) Díval se z (okno). Vezmu si kousek (maso). Jezdil na (kolo). Dívala se do (zrcadlo). Byli jsme v (divadlo). Procházel se po (město). Nemáš něco k (jídlo)? Zůstal tady kus (sklo). Běžel k (okno). Zůstaneme tady do (ráno). Umyl se v (umyvadlo). Půjdu pro (mléko). Potřebuji kousek (mýdlo). Vystoupil z (auto). Nakonec nastoupil do (letadlo). V (léto) jsem se koupal v řece. V (šero) to není vidět, chci si to prohlédnout na (světlo). Barvu měl na nose a na (čelo). Po (jídlo) usnul v (křeslo). Koupali se v (jezero) do večera. Byl jsem včera v (kino). Mám něco v (ucho). V (zrcátko) viděl jen (světlo). Na (mléko) byla vrstva tuku. Byli jsme s kamarádem na (pivo). Mám na (břicho) jízvu. Na (dřevo) nic není vidět. b) Jedeme kolem Zlobí se kvůli Zůstal v Zásobil se Jedl Jede do (jezero, divadlo, kino, ministerstvo) (jídlo, místo, jméno, mokro, auto) (letadlo, auto, město, vozidlo, křeslo) (pivo, máslo, sklo, mléko, mýdlo, maso) (jablko, maso, rizoto, šodo) (Bělorusko, Opočno, Polsko, Rusko) c) V (naše město) je mnoho vysokých škol. Před (městské divadlo) je pěkný park. Dědeček sedí v (měkké křeslo). (Moderní vozidlo) chybí jen 78 dobrý řidíč. Na venkov pojedeme (nové auto). V (malé auto) je nas mnoho. Píšu (nové péro) svého bratra. Na (široké okno) stojí květiny. Děti jdou do (dětské kino). Bydlím nedaleko (městské divadlo). Blízko (naše městečko) je velký les. Pod (staré křeslo) lezí pes. Na (to místo) sedím já. Občas dostá-vám knihy z (Polsko). Kdy pojedete do (Bulharsko)? Z (Brno) se vrátíme v sobotu. V (léto) jezdíme k (velké jezero). Mé rodiče bydlí v (Rakousko). 2. Užijte výrazy v svých větách: barevné sklo, loutkové divadlo, plzeňské pivo, kožené křeslo, velké jezero СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОЙ РАЗНОВИДНОСТИ тип pole N. G. D. A V. L. I. zimní pole zimního pole zimnímu poli zimní pole zimní pole! zimním poli zimním polem letiště letiště letišti letiště letiště! letišti letištěm srdce srdce srdci sdrce srdce! srdci srdcem По образцу pole склоняются почти все существительные среднего рода на -е с предшествующими согласными ř, c, šť : slunce, moře, vejce, pracoviště, hřiště, ohniště Cvičení: 1. Podstátná jména v závorkach dejte do správných pádů: V Praze bydli na (nové sidliště).................................... Vraceli se s (koupaliště)........................... Jedeme kolem (hřiště)............................ Koupal jsem se v (moře).......................... Přijdu pred (poledne).................. V (nebe) byli mraky. ...........................Dívali se do (slunce)..................... Zastavili se před (pole)..................... Od (celé srce) .................................vás vítáme! Chci chlebiček s (vejce).......................... Jede na tábor kvůli (ohniště)........................... Ztratili jsme ho v (velké pole)………………….. Před rokem jsem byl u (Černé moře).................... Mého otce stále táhne k (moře)......................... Co na (srdce).........................., to na jazyku. Z (letiště) ...........................jeli jsme autem. Nad (moře)........................ letěli jsme dvě hodiny. Cesta vedla podel (pole).......................... Co si vezmeš k (vejce)........................? Za (hřiště).........................Sparty je kino. Na (pole) .........................roste oves. Před (poledne)............................... to udělám. Vlak je na (druhé nástupiště).................................... Dívala se do (zapadající slunce)...................................... Vedle (fotbalové hřiště) ...................................bude (nové koupaliště)............................... Chodili po (nástupiště)................................... 2. Dejte správnou koncovku v Genitivu a použijte ve větách: vejce, smetiště, schodiště, doupě, hlediště, bojiště, Konopiště, bludiště, srdce 79 СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОЙ РАЗНОВИДНОСТИ тип stavení N. G. D. A. V. L. I. stavení stavení stavení stavení stavení! stavení stavením umění umění umění umění umění umění uměním nádraží nádraží nádraží nádraží nádraží nádraží nádražím rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutím По типу stavení склоняются все существительные среднего рода, оканчивающиеся на -í. Сюда относятся все группы слов, образованных суффиксами, которые соответствуют русским -ье, -ие, -ние. К этому типу относятся: а) существительные с конкретным предметным значением: nábřeží, nádraž, б) существительные с абстрактным значением: umění, hodpodářství, в) существительные со значением собирательности: listí, uhlí г) все отглагольные существительные: plnění, čtení, uznání, rozhodnutí Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do správných pádů: V Brně se stalo velké (neštěstí). V (domácí cvičení) měl jen jednu chybu. Vypravěli o (poslední představení). Vedle tohoto (kuláté náměstí) bydli můj bratr. Vrátíme se k (naše cvičení). Zlobí se kvůli (tvé rozhodnutí). Před (stavení) bylo auto. Stojíme na (krásné nábřeží) naproti (Centralní nádraží). Mluvili jsme o (špatné počasí). Obchod je za (náměstí). V (pondělí) pojedeme domů. Přes (naše varování) tu smlouvu přijal. Pro (leknutí) ho rozbolela hlava. Pracoval až do (plné vyčerpání). Rozhodl to udělat po (dlouhé uvařování). Přišel do divadla před (třetí dějství). Po (druhé jednání) odešel. Diváci s (napětí) očekávali začátek (představení). 2. Utvořte podstatná jména typu “stavení” od slov: plavat, poděkovat, spát, litovat, čekat, povídat, cvičit, mluvit, žehlit 3. Napište podle přehledu vzoru: jeviště (L), hřiště (I), schodiště (A), velitelství (I), párátko ( D), strniště (L). 4. Který vzor? prádlo, výročí, ohniště, právo,bojiště, lože, vítězství, železo, cvičiště, vejce, kakao, srdce, pondělí 5. Slova v závorkách dejte do dprávných pádů: Před (rozhodnutí) dlouho mlčel. Auto je hned za (to nakladatelství). Proti (nespravedlivé obvínění) napsal stížnost. Na (slavnostní zahájení) byl přítomen ministr. Kvůli (prosté podezření) tam nepřišel. Před (čtení) vypil trochu vody. 80 СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ С НЕРАВНОСЛОЖНОЙ ОСНОВОЙ тип kuře N. G. D. A. V. L. I. kuře kuřete kuřeti kuře kuře! kuřeti kuřetem dítě dítěte dítěti dítě dítě! dítěti dítětem děvče devčete děvčeti děvče děvče! děvčeti děvčetem kotě kotěte kotěti kotě kotě! koteti kotětem По образцу kuře склоняются существительные на -e или -ě (в большинстве это существительные, обозначающие детёнышей): house(гусёнок), ptáče (птенец), vnouče (внучек), jehně (ягнёнок), štěně (щенок), hříbě (жерёбёнок), tele (телёнок) и некоторые неодушевлённые существительные среднего рода: poupě(бутон), doupě (дупло), koště (метла). По этому же типу склоняются существительные мужского рода, обозначающие титулы: kníže(князь), hrabě (граф), markhrabě (маркграф) . Тип склонения определяется по образцу pole с наращением к основе в косвенных падежах суффикса -et. Cvičení: 1. Doplňte do daných vět vhodné některé z těchto slov: kuře, rajče, dítě, zvíře, mládě, štěně, kotě, koště Pohostili nás nadívaným ........................ . kamarádka musela zůstat doma s nemocným ......................... . Biftek byl obložený okurkou a ................... . Bojím se setkání s takovým nebezpečným ........................... . Je velmi hodný, neublíží ani .......................... . Ta Čapkova knížka se jmenuje Dášenka cilí život ............................ . V naší škole se snažíme rozvíjet talent každého ........................ . Dětí májí rády své .................. . Na travě sedělo ...................... divokého ....................... . Mám rozbitý lux, proto zametu podlahu ........................ . Můj syn nechce žádnou hračku, touží jen po ........................ . 2. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů: Kotě si hrálo se (štěně). V ZOO mají (lvíče). Zvíře vylezlo z (doupě). Vodu musím vymest (koště). K (to zvíře) nechoď blízko. Kočka přinesla (kotě) v hubě. Poslové přinesli zprávu od (kníže). Mluvil s (nějaké dítě). K (pečené kuře) se jedí brambory. Vyber si jedno (kotě). Kdo půjde se (štěně) na pro-cházku? Přemysl se stal (český kníže). Zapoměli dát (práse) žrát. Bylo tam hezké (děvče). Navrch položila půlku (rajče). Růže má ještě jedno (poupě). Čarodějnice letí na (koště). Potkali jsme dědečka s (vnouče). Osobně jsem znál (hrabě Tolstý). Má dcera často si hráje s (kotě a štěně). Babička odešla s (vnouče). Kachna plavala s (kachně) po vodě. Husa s (house) šla k souse-dovi. Z (to malé štěně) vyroste velký pes. V hnízdě sedělo (ptáče). V (dou-pě) bylo (malé medvidě). Co jste poradil (naše děvče)? dej tu hráčku (dítě). Lída hrála úlohu lehkomyslného (děvče). Má sestra k nám přijde se svým (dítě). Počkejte na chvíli na (dítě). Jak zacházíte s (to dítě)? Viděli jsme ho s (nějaké neznámé děvče). Zdaleka bylo vidět zámek (kníže Boholubský). 3. Dejte správnou koncovku Genitivu a použijte slova ve větách. 81 štěně, schodiště, koště, doupě, pracoviště, zvíře, morče, moře, kuře 4. Mezi podstatnými jmény středního rodu vyhledejte a žlutou pastelkou zakroužkujte ta, která se skloňují podle vzoru “město”, červenou slova náležející ke vzoru “moře”, modrou označte vše podle vzoru “kuře” a zelenou - podle vzoru “stavení”. tele, hřiště, pole, zelí, mýdlo, lepení, děcko, těsto, zábradlí, dřevo, zdráví, podnebí, svědomí, kolo, rajče, lýtko, ohniště, jádro, vejce, lože, poupě bez srdce, s víkem, pro úhlí, se světlem, na pivo, na vědomí, v topení, k houseti, se vzrušením, do nebe, pro prasátko, do rána, za svítaní, bez kotěte СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ ГРЕЧЕСКОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ НА -ma тип drama Существительные на -ma (klima, aróma, dogma, téma, drama, axioma) склоняются как существительные типа město, за исключением формы родительного падежа. Косвенные падежи приобретают суффикс -at: drama - dramatu. Существительное reuma не склоняется. N. G. D. A. V. L. I. drama dramatu dramatu drama drama dramatu dramatem klima klimatu klimatu klima klima klimatu klimatem prizma prizmatu prizmatu prizma prizma prizmatu prizmatem Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do správných pádů: Co řikáš tomu (drama)? O čem se vypravuje v (to drama)? Napište článek na (téma) Mládež a současnost. Bydlel léta v (teplé klima). Do (své schéma) si zakreslete i tuto čáru. Přijímač sestavil podle (přiložené shcéma). Je to hlavní postava (to drama). Videl jsem svět jako v (prizma). To byla květina s (mocné aróma). Pacient se probral s (těžké trauma). СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ИНОСТРАННОГО ПРОИCХОЖДЕНИЯ на -um (тип muzeum) К этому типу относятся слова среднего рода на -eum, -uum: muzeum, jubileum, gymnázium, studium, sympozium, lyceum, individuum, vakuum. Так же склоняются существительные среднего рода на -ivo, -yo : Tokio, studio, embryo, rádio N. G. D. A. V. L. I. muzeum muzea muzeu muzeum muzeum! muzeu muzeem lyceum lycea lyceu lyceum lyceum! lyceu lyceem Tokio Tokia Tokiu Tokio Tokio! Tokiu Tokiem 82 Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do dprávných pádů: Kudy se jede do (centrum) města? K uvedénemu (datum) jsme zrušili školní docházku. Stýkáme se s podivným (individuum). Je to radost studovat na havličkobrodském (gymnázium).Auto stojí před (mauzoleum). Počkame na ně před (muzeum). Zítra máme jeho (jubileum). Po tomto (jubileum) jede na dovolenou. Viděl jsem tvůj článek o (stroncium). Hra vyvolala nesouhlas (publikum). Kromě (studium) nemá jíné zájmy. Bavil se s (nějaký individuum). 2. Odpovězte: Bez čeho? K čemu? Pro co? O čem? S kým, čím? akvárium, album,datum, muzeum, gymnázium, kotě, hrabě, děvče, štěně УРОК 18 СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ СРЕДНЕГО РОДА МНОЖЕСТВЕННОЕ ЧИСЛО СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОГО ТИПА N. G. D. A. V. L. I. město měst městům města města městech městy jablko jablek jablkům jablka jablka! jablkách jablky тип město středisko středisk střediskům střediska střediska! střediskách středisky У существительных этого типа в предложном падеже обычным является окончание -ech : v oknech, o slovech, ve stádech. У существительных с основой на ch, k и в некоторых других случаях употребляется окончание -ích с предшествующим чередованием согласных, или чаще -ách: v jablcích / jablkách, o slovíčcích / slovíčkách. Существительные на -ko, -čko имеют как правило окончание -ách: ve střediskách, v městečkách. В родительном падеже множественного числа у существительных dílo, jádro, jméno долгий корневой гласный сокращается: děl, jader, jmen. Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do správných pádů: Existuje několik (hledisko). Je to hra bez (pravidla). Do (divadla) chodí rád. Je tam několik (jezera). Lidé pracovali na (pole). Pamatuj si několik (čísla). Vybrala si jedno z (zrcadla). Dívali se z (okna). Lidé odjížděli z (města). Z (jídla) si nemohl vybrat. Ten dům měl víc (patra). Po (jablka) můžeš pít. Na (sedátka) ležely kufry. Ta židle je na (kolečka). Snědl několik (jablka). Ve (sportovní střediska) bylo živo. 2. Dejte do množného čísla: 83 Bydlím ve městě. Nedívam se z okna. Chodím do kulturního střediska. Do divadla nechodím. Nemám žádné jablko. V křesle se sedí docela dobře. Slyšela jsem o tom malém městečku. Jsem se seznámil s pravidlem hry. Děti hraly s těm mýdlem. Co udělám s těm starým křeslem? Buchta se švestkovým povidlem se mi líbí. Šetřím slovo. V kině dávají dobrý film. Naš kluk rozbil něčí okno. Autor byl hrdý na své dílo. Tvůj kolega byl včera v divadle. 3. Podstatná jména v závorkách postupně doplňujte do vět: Vraceli se z Je tam několik Chodili po Našli to pod (kina, divadla, střediska, městečka) (zrcadla, auta, kina, města, letadla) (města, kina, divadla, různá místa) (okna, křesla, letadla, auta) СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОГО ТИПА N. G. D. A. V. L. I. pole polí polím pole pole! polích poli moře moří mořím moře moře! mořích moři hřiště hřišť hřištím hřiště hřiště! hřištích hřišti letiště letišť letištím letiště letiště! letištích letišti тип pole vejce vajec vejcím vejce vejce! vejcích vejci Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do správných pádů: Lidé pracovali na (pole). Postavili tam několik (letiště). Chodili jsme kolem (hřiště). Tatínek mluvil o různých (moře). V Praze se staví řada (nová sidliště). Která z (evropská letiště) znáte? Děti si hrají na (školní hřiště). Na (různá pracoviště) jsou počítače. Toto jídlo je bez (vejce). Na (městská koupaliště) je zakázano koupaní. Kolem města bylo hodně (ohniště). 2. Dejte do množného čísla: Tramvaj přijiždi o půlnoci. Na okraji města bylo koupaliště. V moři je velryba. Zpívám píseň o lidském srdci. Kolem ohniště stojí lidé. Student každy den je na koupališti. Kde je to velké letiště? Za mořem je kouzelné město. СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ типа stavení N. G. D. A. V. L. I. stavení stavení stavením stavení stavení! staveních staveními nadraží nadraží nadražím nadraží nadraží! nadražích nadražími představení představení představením představení představení! představeních představeními Cvičení: 84 1. Podstatná jména (pl.) v závorkách postupně doplňujte do vět: Stojí před Došel až k Zlobí se kvůli Mluvil o (nádraží, stavení, náměstí, nábřeží) (náměstí, nádraží, nábřeží, stavení) (kouření, cukroví, zpívaní, rozhodnutí, čekaní) (přízemí, umění, čtení, hospodářství) 2. Slova v závorkách dejte do správných pádů: Na (nádvoří) bylo čisto. V (hluboká údolí) ještě je sníh. V Minsku je několik (autobusová nádraží). Byli jsme tam v (různá roční období). V (poslední poschodí) vždy bydleli studenti. Na (nádraží) už nejsou kulturní místnosti. Vraceli z (noční představení) až ráno. Na (která náměstí) jsou sochy? Na těch (zabradlí) budou květy. Dlouho jsme mluvili o (nová stavení). K těm (tvá umění) patří i kino. V (tá cvičení) nejsou chyby. СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ С НЕРАВНОСЛОЖНОЙ ОСНОВОЙ тип kuře N. G. D. A. V. L. I. kuřata kuřat kuřatům kuřata kuřata! kuřatech kuřaty štěňata štěňat štěňatům štěňata štěňata štěňatech štěňaty hrabata hrabat hrabatům hrabata hrabata hrabatech hrabaty но: děti dětí dětem děti děti! dětech dětmi Существительные этого типа имеют во множественном числе окончания по типу město с наращением к основе суффикса -at. Особую форму склонения имеет существительное děti. Cvičení: 1. Vstavte potřebná slova v množném čísle: štěně, kotě, koště, mládě, zvíře, dítě, rajče, kuře, děvče, poupě, hrabě, kníže Děti mají rády všechna .................., zejména ............... a ........................ . Všechna .................. jsou hravá, ať jsou to děti, .................. nebo................ V ZOO mají několik ................. . Vyber si jedno z ...................... . Bylo tam i pár ............................. . Na stromech je ještě hodně ..................... . Ptáci mají v hnizdách ....................... . Kdo v pohádkách lítá na ................. ? Mluvime o našich .................... . Babičky s ......................... jsou v parku. V Karlových Varech byli ....................... a ..................... . Na dvoře máme ........................... . Koupila jsem kilo ........................ . 2. Dejte do množného čísla: Kotě si hrálo se štěnětem. Moje ditě má rádo domácí zvíře. Viděl jsem medvídě a lvíče. Ditě se boji přistoupit k strašnému zvířeti. Kachna plavala s kachně. Co jsi řekl našemu děvčeti? Dej tu hračku ditěti. Do tábora jsem jel s děvčetem ze sousední školy. Chlapec vzal děvčeti jeji velký batoh a nesl ho sam. 3. Přeložte do češtiny: без котят, с графами, о щенках, на мётлах, с детьми, дать котёнку, о межвежатах, к львятам, о князьях, с детёнышами, о птенцах 85 СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ГРЕЧЕСКОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ тип drama N. G. D. A. V. L. I. dramata dramat dramatům dramata dramata dramatech dramaty axiomata axiomat axiomatům axiomata axiomata axiomatech axiomaty témata témat tématům témata témata! tématech tématy Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do správných pádů: O (dogmata) nepochyboval. Pracuje podle (přiložená schémata). V některých (dramata) hrdinou je starší člověk. Našel jsem seznam (témata) vědeckých prác. Nakreslil jednoduchá (schémata) budov.(antická dramata) jsou na programech každého divadla. Pěkná (arómata) byla ve vzduchu. Ke dopisu připojil nekolik (schémata). Napiště článek na některé z (témata). 2. Dejte do množného čísla: Nesouhlasí s dogmatem. Dej sklenici k tomu prizmatu. Ostrovského drama jsem viděl v divadle. Nemluv o žádném axiomatu. СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ИНОСТРАННОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ тип muzeum N. G. D. A. V. L. I. muzea muzei muzeim muzea muzea! muzeích muzei alba alb albům alba alba! albech alby stipendia stipendií stipendiům stipendia stipendia stipendiích stipendii gymnázia gymázií gymnáziům gymnázia gymnázia gymnáziích gymnázii Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do přislušných pádů: V Minsku je mnoho (muzea). V (muzea) je vždy hodně lidí. Hledejte v textu (tvrdá substantiva) a (přislušná adjektiva). Chci se podívat do všech (muzea). Na (mezinárodní fora) vždy se mluví o světových problemech. Na podzim částo jezdí na (pléna). V (akvaria) bylo plno ryb. Připoměl vše (fakta). Proti (ta fakta) neměl co říct. V (rodinná alba) nenajdete žádné fotografie Tondy. Pracoval v několika (lycea). Mluvil o (centra). 2. Dejte do množného čísla: Náměstí je v centru města. V Egiptu je zajímavý mauzoleum. Na vrholném stadiu zkoumaní byla shledana chyba. Z tvého stipendia dej 10 korun. V gymnázium je těžký předmět. Fotografie herce je v albu. 86 3. Vyrazy doplňujte do vět: přirodopisná muzea, nová gymnázia, stará alba, stará centra, známá lycea УРОК 19 НЕТИПИЧНЫЕ СЛУЧАИ СКЛОНЕНИЯ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ, НЕ ИМЕЮЩИЕ ФОРМ ЕДИНСТВЕННОГО ЧИСЛА Большое количество существительных, не имеющих форм единственного числа, склоняется по образцу различных типов существительных: 1. По образцу неодушевлённых существительных мужского рода твёрдой разновидности (тип hrad): kalhoty (брюки), šachy (шахматы ) и пр. 2. По образцу существительных женского рода твёрдой разновид-ности (тип žena): dějiny (история), hodiny (часы), narozeniny (день рождения), nůž-ky (ножницы), vahy (весы) и пр. 3. По образцу существительных женского рода мягкой разновидности (тип růže): dveře (дверь), housle (скрипка), jesle (ясли), kleště (клещи), vidle (вилы), sáně (сани) и пр. 4. По образцу существительных среднего рода твёрдой разновидности (тип město): ňadra (грудь), vrata (ворота), nosítka (носилки), játra (печень), kamna (печь) и пр. ГЕОГРАФИЧЕСКИЕ НАЗВАНИЯ 1. Такие существительные, как Meziříčí, Láhoří склоняются обычно по образцу существительных среднего рода на -í (тип stavení). 2. Названия стран, земель, городов и гор типа Uhry, Čechy, Athény, Benátky, Tatry, Dražďany, Bavory склоняются как существительные женского рода множественного числа твёрдой разновидности: Benátky, Benátek, Benátkám, v Benátkách, Benátkami. 3. Географические названия типа Hradčany, Vinohrady, Karpaty, Rokycany склоняются по образцу неодушевлённых существительных множественного числа твёрдой разновидности мужского рода, но форма родительного падежа у них не имеет окончания: Hradčan. 4. Географические названия на -ce (-ice): Lidice, Košice, Budějovice склоняются как существительные женского рода множ.числа мягкой разновидности. В родительном падеже также нет окончания (Budějo-vic, Lidic), а в дательном падеже у них нередко бывает окончание -ům: Teplicům, Budějovicům / Budějovicím. ИНОСТРАННЫЕ СЛОВА 1. По образцу одушевлённых существительных мужского рода мя-кой разновидности склоняются слова на š, ž, č, ř, x, j а также s: Alexej - Alexeje, komisař - komisaře, Engels -Engelse, но у некоторых существительных наблюдается колебание в склонении: Kraus - Krause / Krausa 87 По образцу существительных мужского рода твёрдой разновиднос-ти склоняются: 1. Одушевлённые и неодушевлённые с основой на твёрдый согласный: Byron - Byrona, Flaubert - Flauberta, Peking - Pekihgu 2. Одушевлённые имена собственные на -o и -e: Hugo - Huga, Dante - Danta, Goethe - Goetha. У греческих имён на -о наблюдается наращение основы согласным на -n : Nero - Nerona, Cicero - Cicerona. 3. Существительные на -ea (idea, Korea) склоняются так: N. G. D. A. V. L. I. единственное число множественное число idea idey / ideje ideji ideu ideo! ideji ideou / ideji idey /ideje idejí ideám / idejím idey /ideje idey / ideje ideách /ideích ideami / idejemi 4. Некоторые имена существительные вообще не склоняются, если по окончаниям не подходят ни к одному чешскому склонению: rézumé, turné, Baku, Soči, tabu, Tbilisi. Cvičení: 1. Vyrazy v závorkách dejte do správných pádů: Doba os (vánoce) do (velikonoce) uplynula rychle. Do (prázdniny) je ještě daleko. Zůstal stát za (dveře). Jak se dostanu z (Dejvice) do (Rokycany)? Převlekl se do (plavky). Pes seděl u (vrata). Co jsi dostal k (narozeniny)? Stál a (housle) v (ruce). Máme jet do (Beskydy). Bydli na okraji (Vinohrady). Stalo se to před (vánoce). V (noviny) byla zpráva z (České Budějovice). Jdeme k (Hradčany). Budu dělat zkoušku z (dejiny). Poslal nám pozdrav z (Tatry). O(prazdniny) pojedeme do (lázně). Bydli v (Dějvice). O (vánoce) byl doma. Chodil jsem v (tepláky). Mám koupit tři deka (kvasnice). Seno nabral (vidle). Napsal knihu o (dějiny kina). 2. Místní jména doplňujte do vět: ”Narodil se v ....”, “Je z ..... “ (Vodňany - Narodil se v Vodňanech, je z Vodňan) Louny, Klatovy, Ústí, Poděbrady, Králíky, Bechyně, Humpolec, Semily, Velké Losiny, Velké Pavlovice, Dolní Kralovice, Vysoké Mýto, Strakonice, Domažlice, Lednice, Rokytnice, Lomnice, Luhačovice, Košice, Dražďany, Atény, Postupim, Míšeň, Stolbcy, Baranoviči, Grenoble, Ankara, Bologna, Cambridge, Bochum, San Francisko, Sydney, Smoleviči, Kolodišči, Zaslavl 3. Vyhledejte pomnožná podstatná jména: otec, prázdniny, ptáček, Hradčany, oléce, okna, dveře, pomeranče, listí, brýle, lidstvo, narozeniny, větve, medvědice, Medvedice (u Brna) 4. Vlastní jména dejte do Genitivu: román - Jakub Kolas = román Jakuba Kolase balet - Maurice Ravel, román - Victor Hugo, obráz - Paul Sézanne, epos Šota Rustaveli, román - Jules Verne, novela - Giovanni Boccacio, román 88 - Alexandre Dumas, báseň - Sándor Petöfi, opera - Giuzeppe Verdi, opera - Wolfgandg Amadeus Mozart, román - Romain Rolland, obraz Hieronimus Bosch, drama - Federico Garsía Lorka, kresba - Henri Matisse, oratorium - George Friedrich Händel, povídka - Ernest Hamingway, portret - Jan van Eyck, obraz - Eugéne Delacroix, novela Hermann Hesse 5. Slova v závorkách dejte do správných pádů: K (tato idea) měl nedůvěru. Večer bude věnovan tvorbě (Émile Zola). Na stěně máme reprodukce obrazů (Leonadro da Vinci). Při čtení jsme došli k (Wolfram von Eschenbach). Má několik básni od (Michail Eminescu). Porovnejte: Сравните: Vendi tam nebyl. Bylo mi lito Vendiho. Ten policista s Vendim už odjel. Kde je princ Bruno? Chování prince Bruna jí překvapilo. To byl pan Volf Rodani? Podvedla jsem Rodaniho!Co pověděla matka o Heinrichovi Rodanim? Ne, pane Rodani, nejsme sourozenci. Hrabě Bordogni to ví. Jste dcera hraběte Bordoniho? Jeho jednání s hrabětem Bordognim se podařilo. Budete dlouho hrát na Romea a Julii? Hostinska je dcera pana Schäufeleho. Pan Schäufele je tady. Jdem se přiznala ke své lásce k Axelovi von Roskowi. Víte, pane von Roskowe, viděl jsem vás. S Alexandrem von Roskowem jsem chodil po louce. ФОРМЫ ДВОЙСТВЕННОГО ЧИСЛА Существительные oko, ucho (как названия органов и частей тела), rameno, koleno, prsa, ruka, noha сохранили формы двойственного числа во множественном числе : na kolenou, na prsou, na ramenou. N. G. D. A. V. L. I. ruce rukou rukam ruce ruce! rukou /rukách rukama ramena ramenou/ramen ramenům ramena ramena! ramenou /-ech rameny oči očí očím oči oči! oších očima uši uší ušim uši uši! uších ušima но если значение меняется (oko -петля , ucho - ручка сумки, чашки ), в косвенных падежах возникают изменения: (N pl..- oka, uchy, G.- ok, noh, D.- okům, noham, A.- oka, nohy, V.- oka! nohy! L.- okách, nohách, I. - oky, nohy) = hrnec s uchy, stůl bez noh. Сравните: Stolek s křivými nohami - Dívka s křivýma nohama. Hodinky s dlouhymi rušičkami - Holčička se špinavýma ručičkama. Taška s velkými uchy Kluk s velkýma ušima. Pletení s velkými oky - Ditě s velkýma očima. Cvičení: 1. Slova v závorkách dejte do správných pádů v množném čísle: 89 Zvoní mi v (ucho). Vezmi to do (ruka). Dítě lezlo po (koleno). Umí chodit po (ruka). Seděl se (zavřené oko). Stál s (ruka) v (kapsa). Pes chodí po (zadní noha). V (oko) mu stály slzy. Syna nesl na (rameno). Na (noha) měl dřeváky. Bil se do (prsa). Objevila se tvář s (živé očko). Mám hrnek s (velké ucho). Koupil jsem stůl s (pěkná noha). Máš hodinky se (zlatá ručička)? Chytil rybu do sítě s (velké oko). Mám tašku s (kožené ucho). Vlasy mu padají do (oko). Na (ruka) měl rukavice. Je to dívka s (dlouhá noha). Králiky chytal do (oko). Dnes už mám v (noha) třicet kilometrů. Je to dívka s (modré oko). Dítě mavalo (ručička). Máme stůl s (rozvrzaná noha). Koupil jsem si hodinky s (digitální ručička). Na punčoše mi zase ujela dvě (oko). Renata prolézala mezi (noha) stolu. Už zase jíš (špinavá ruka)! Vezmi si tašku s (dlouhé ucho). Pstruha jsem chytl (vlastní ruka). 2. Napište podstatná jména (dívka, stůl, hodinky, pes, děvčátko, dítě) ........................... s dlouhýma nohama, ............................ s kovovými nohami, ..................... s odřenýma ručičkama, ............................ s tenkými ručičkami, ......................... s utrženými uchy, ...................... s velkýma ušima, ........................ s velkýma očima, ......................... s velkými oky 90 УРОК 20 МЕСТОИМЕНИЯ ZÁJMENA В чешском языке по значению различаются следующие группы местоимений: Личные : já, ty, my, vy, on, ona, ono, oni (ony, ona) Возвратное местоимение se Указательные: ten, ta, to, tento, tato, toto, onen Притяжательные: můj, má(moje), mé (moje), tvůj, tvá (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje), náš, naše, naše, váš, vaše, vaše, jeho, jeji, jejich Вопросительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí Относительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí, jenž, jež, Неопределённые: někdo, něco, některý, některá, některé, nějaký, nějaká, nějaké, kdosi, cosi, jakýsi, jakási, jakési, kdokoli(v), cokoli(v), jakýkoli(v), jakákoli(v), jakékoli(v), kterýkoli(v), kterákoli(v), kterékoli(v), leckdo(s), lecco(s), kdekdo... Отрицательные: nikdo, nic, žádný, žádná, žádné Определительные: všechen, všechna, všechno, všecek, všecka, všecko, veškerý, veškerá, veškeré, každý, každá, každé По своим функциям и грамматическим формам личные местоимения já, ty, on (ona, ono), вопросительные и относительные kdo, co, а также отрицательные nikdo, nic являются местоимениями-существительными и имеют особые типы склонений. Местоимения притяжательные, указательные, вопросительные и определительные являются местоимениями-прилагательными и склоняются по типу соответствующих прилагательных. ЛИЧНЫЕ И ВОЗВРАТНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ Местоимения 1 и 2 лица и возвратное se единственное число N. G. D. A. L. I. já mne, mě mně, mi mne, mě mně mnou ty tebe, tě tobě, ti tebe, tě tobě tebou множественное число sebe sobě, si sebe, se sobě sebou my nás nám nás nás námi vy vás vám vás vás vámi В именительном падеже личные местоимения употребляются только в случае логического ударения или в эмоционально окрашенных предложениях. В обычных глагольных конструкциях они не употребляются. В дательном, винительном и родительном падежах 1 и 2 лица единственного числа возвратное местоимение имеет полные и краткие формы. Полные формы mne, mně, tebe, tobě, sebe, sobě употребляются после предлогов и в тех случаях, когла на них падает логическое ударение, например, в начале предложения: 91 Tebe jsme tam neviděli. Sobě uškodil. Во всех остальных случаях употребляются краткие формы mi, mě, ti, tě, si, se : Přines mi knihu. Neviděl jsem tě. В разговорном языке во всех падежах, кроме именительного и творительного, употребляется форма mně/ mě . МЕСТОИМЕНИЯ 3 ЛИЦА on, ona, ono единственное число N. G. D. A. L. I. on jeho (u něho), ho jemu (k němu), mu jeho (pro něho), ho jej (pro něj) o něm jím ( s ním) ona jí jí ji (pro ni) ono jeho (u něho), ho jemu (k němu), mu je (pro ně), ho o ní jí (s ní) o něm jím ( s ním) множественное число N. oni одуш.. onyнеодуш. G. D. A. L. I. ony jich (od nich) jím (k nim) je (pro ně) o nich jimi (s nimi ) ona 1.В косвенных падежах после предлогов появляется вместо j - n: od něho, k němu, za nimi... 2. Местоимение мужского рода в винительном падеже единственного числа имеет несколько форм: jeho, ho, jej (něj). Форма ho краткая, безударная: Tam stojí člověk, vidím ho. Форма jej так же, как и форма ho, служит для обозначения одушевлённых и неодушевлённых предметов. Полная форма jeho служит для обозначения только одушевлённых предметов: Jeho nevidím. Počkám na něho. 3. В винительном падеже единственного числа среднего рода под ударением и после предлогов употребляется je (pro ně, na ně). В безударном положении - je и ho: To je okno, otevřu ho. Cvičení: 1. Doplňte osobní zájmena 3. osoby mužského i ženského rodu a množného čísla: Budete s ............. ještě mluvit? Půjdu tam bez ............ . Já jsem o .......... neslyšel. Nevzpomínám si na .............. . Sejdeme se u .............. . Včera jsem .............. potkal. Doatal jsem od .......... dopis. Kdy k ......... půjdete? Viděl jsem .............. tam. Přišel jsem až po ............... . Pamatuješ si na ..... ......... ? Řeknu .............. to. Byl jsem tam s ............... . Pozdravili jsme .............. . Znáte se s ............... ? Koupil jsem to pro ............... . 92 2. Osobní zájmena 3. osoby nahraďte zájmeny 1. nebo 2. osoby téhož čísla: Včera jsme ho viděli. Nic jsem mu neřekl. Vyprávěli jim to? Jemu se nedivím. Proč se jí ptáš? Nepůjdu s nimi. Mluvili jste o nich? Zlobim se na ni. Kdo z nich tam byl? Asi jste je viděli. Poslali ji domů. Jí se nic nestalo. Půjdu tam až po něm. Seděla mezi nimi. Už jsem o nich dlouho neslyšela. To není pro ní. Kdo s nim půjde? Jí nenapsali. Půjdeš s nim? Jim se daři dobře. Byl jste tam bez nich? Jeho se nebojím. Mluvili tam o něm. Přišlo jich hodně? Vyřídím jím to. Ji tam nepotkali. 3. Osobní zájmena v závorkách dejte do správných pádů: Už jste se s (ona) seznámil? Zeptám se (oni) na to. Počkáte na (já)? Půjdete s (my)? Znám (on) dobře. Půjdeme bez (vy). Byl jsem u (on) nedávno. Mluvili jsme o (ona). Sednu si vedle (ty). Kromě (já) tam nebyl nikdo. Přišel před (vy) nebo po (vy)? Tak já (oni) to řeknu. Budeme u (my). Viděl jsem (oni) tam. Ani se na (my) nepodíval. Něco (ty) ukážu. Nic o (on) nevím. Kvůli (on) jsem zůstal doma. Včera jsem (ty) viděl. Vítáme (vy). Víš o (on) něco? Dovolili (já) to. Přišel k (my) včera. Půjdu tam místo (ona). Je to pro (ona)? O (já) tam nemluvili? Kde jste se s (on) setkal? Jeli tam s (ty)? Co (ona) řekněte? Nenašli (já) doma. Vrátíš se s (já)? Přišli až po (my). Zapoměli jsme (oni) pozvat. Počkám tu na (ty). Seděli jsme proti (ty). Napíšu (on) zítra. Něco o (ty) říkali. Co (vy) slíbil? Zlobíte na (já)? Jsou s (oni) spokojeni. 4. Osobní zájmena nahraďte osobními zájmeny zvratnými: Přečtu mu to. Dívali se na ně. Odnesu to k němu. Na tebe zapomněl.Odešli od nich. Házeli to po nich. Přinesli to pro ně. Byli jsme mezi nimi. Něco mi povídal. Viděli ho dobře. Slíbili jim to. Stáli za nimi. Má to u něho. Jemu to nekoupím. Počkali tu na ně. Vzal mu to. 5. Doplňte osobní zájmena: Dobře se na ........... podívejte, jak je špinavá. Slyšel jsem o .......... , že jsou dobří šachisté. Když jsem s ...... mluvil, nevěděl jsem, že je spisovatel. Mluvil jen o tom, co ........... samého zajímalo. Co ....... řekněte, až se ........ budou ptát? Řekněte ........., kdy přijedete, a přijdu ......... naproti. Tu knihu mám u ............. doma. Blahopřáli jsme .......... k jeho narozeninám. Podívala se na ............ do zrcadla, jestli je učesaná. Za hodinu budu doma, zastavte se u ........... . Pozval jsem ............ přátelé na návštěvu. Divili se ........, že tam pořád chodíme. 6. Dejte do jednotného čísla: Máte nám něco vyřídit? Snad vás brzy uvidíme. Cestou se pro ně zastavíme. Občas jsme je tam viděli. Zůstaneme u nich do zítřka. Přišli jste až po nás. Kam vám to máme poslat? Pro nás to není nic těžkého. Nám to neřekněte? Kromě vás tam nebyl nikdo. Půjdeme až po vás. To nás ani nenapadlo. Kdo vás sem poslal? Co vám o nich říkali? Smíme to dát jenom jim. Nechali tu pro vás něco. 93 7. Dejte do množného čísla: Nechceš jít se mnou? Zeptám se ho na to. Něco ti povím. Dávno jsem ji neviděl. Je mu dvacet let. Chtěl s tebou mluvit. Nemám o něm žádnou zprávu. Mám tu pro tebe knihu. Bez něho nemohu začít. Co mu mám vyřídit? Nevím, kdy ho uvidím. Dostal jsem od něho dopis. Přečtu ti to. Jde směrem ke mně. 8. Podtržená zájmena dejte na první místo ve větách: Neřekl nám nic. Poslal mi dopis. Dali mu pokoj. Uvidím tě rano. Nedám jim ani část. Nechceme vás rušit. Půjdeme jí naproti. Najdete ho doma. Máme vám něco povědět. Snad ji slyšeli. Znají mě dobře. Nechali ti zprávu. Taky tě hledali. Zavolali ho pozdě. Nevěřili mi ani slovo. Odpověděli ti jasně. Zavoláme mu až večer. Poznali mě taky. Zajímá tě to? Přečteš mi to hned? Nelíbí se nám tu. Zavoláme mu až večer. Nepotkali jsme je tam. Nikdo se mu nediví. Mělo by jim to stačit. Připravíme mu to potom. 9. Podtržená zájmena dejte na další místo ve větách: Jeho tady nenajdete. Tebe mám pozdravovat. Vás už známe. Tobě nic nedáme. Jim dali volno. Jemu chci něco poslat. Mne potřebovat nebudete. Vám dáme třetinu. Jeho nechali doma. Tobě mám přinést knihu. Mně bylo dost špatně. Jemu je to jedno. Tobě se špatně chodí? Jeho jsme tam nenašli. Ji můžete poslat za námi. Vám jsem měl něco dát. Vás tam asi nenajdeme. 10. Podtržené výrazy nahraďte zájmeny: Petra jsem potkal včera. Máš zatelefonovat sestře. Do večera své kamarády neuvidím. Není to pro děti. Od svého znamého jsem dopis ještě nedostal. Ti lidé se na váš přišli podívat. Přišel jsem před tím člověkem. Je to kniha bratra. Před chvíli jsme o Evě mluvili. Co mám rodičům napsát? S přáteli se sejdu dnes večer. Zítra půjdu k tetě. Synovi koupil míč, a dceři panenku. Pro dívku se to nehodí. Proč to chceš dát zrovna Vaškovi? Kromě sestry to nikdo neví. Dědečka trapila starost o vnuka. 11. Vstavte vhodná osobní zájmena: Pověz ........ , co mám dělat? Otevřel okno a postavil na .......... vázu. Našel auto tak, jak ........... opustil. Nesl jsem to k ........ , čekala na to. Požádejte ........... , aby přišli zítra. Posílam k .......... svého zástupce můžete se na ........... spolehnout. Psal jsem ........... před týdnem, zatím ........... neodpověděla. Nemoc ...... zabranila v odjezdu, dostal anginu. Počkám tu na ....... , ale nebuď tam dlouho. Půjdu tam místo ........., požádala ......... o to. 94 УРОК 21 УКАЗАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ ten, ta, to единственное число N. ten ta to G. D. A. toho tomu toho одуш. ten неодуш. o tom tím té té tu toho tomu to o té tou o tom tím L. I. множественное число ti одуш. ty ty неодуш. ta ty ta těch těm ty o těch těmi Так же, как ten, ta, to склоняются местоимения tento, tato, toto , а также местоимения onen, ona, ono. Сравните: tenhle, bez tohohle, k tomuhle .......... tamten, bez tamtoho, k tamtomu ............ tamhleten, bez tamhletoho, k tamhletomu ......... Cvičení: 1. Doplňte správné tvary ukazovacího zájmena ”ten”: ................... dívku neznám. O ................ lidech jsme nemluvili. Máš pro .................. knihy dojít. S ................ člověkem jsem se už setkal. V ............ slovech je mnoho pravdy. Já do .............. divadla nechodím rád. Na ............ lidi se už nepamatuji. Z ................ domů se museli vystěhovat. Neřekneš to ............. pánovi? Nerozbij ............. okno! Co si máme z ................. věci vybrat? ..................... časopisy ležely jinde. S ................. sousedkami se vzdycky zdržuje. Dej to na ................ stůl. ......... slovům nevěřím. Pojedete ........... tramvají? ................ okno je moc vysoko. Už jste ............... knihy přečetli? O ................. dopise skutečně nevím. V .................... učebnicích je to jinak. ...................... hudba se mi nelíbí. Nemohl jet kvůli ................... nachlazení. ..................... román je moc dlouhý. K .................. schodům se radši nepřibližuj. .................. kluka jsem už někde viděl. .................... lidé mi to slíbili. S .................. vysvědčením není něco v porádku. Do ............... třid chodí málo dětí. Mezi ........... kluky nebyl. ........................ židle jsou moc nízké. Bez ............... papíru tam nemůžeme jít. Na ..................... čísla se nepodíval. Byl jste v ................ městě? Od .................... doby se nic nezměnilo. Na .................... léta se ještě pamatuje. 2. Dejte do jednotného čísla: Přečtete si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělat. O těch spisovatelích jsme ještě neslyšeli. Na ta slova se musíme zeptat. Z těch poznámek jsme moc nepochopili. Ty reportáže se nám celkem líbily. S těmi připady jsme nepočitali. Ta města nejsou zajímavá. V těch místnostech už zůstaneme. Těm otázkám se nedivili. S těmi studentkami nebyli spokojemi. Po těch slovech nastalo ticho. Až k těm zahradám jsme nedošli. Od těch pokusů nic nečekáme. 95 K těm názorům nedošli sami. Z těch míst se nedostali zprávy. Těm klukům nic nedávejte. Ta jsou špatně vybraná. Učili se z těch druhých učebnic. V těch příkladech jsou chyby. Poslali nás pro ty slovníky. Ty lidi jsme už potkali. Od těch známých vás máme pozdravovat. Ty židle jsou rozbité. Leži to pod těmi knihami. 3. Dejte do množného čísla: Na tu věc se musím ještě zeptat. S tou dívkou už mluvil. Ta báseň není dobrá. V té zemi je takový zvyk. Ten chlapec je nějaký divný. Po té cestě cho-dím často. Na výstavě toho malíře jsem byl. Z té přednášky moc nevím. Ten rybník je moc daleko. Na to okno se ani nedívej. S tím úkolem bude ještě hodně práce. O té události promluví sportovní redaktor. To slovo si nemohl zapamatovat. Ta rana ho ještě bolela. V tom lese je moc sucho. Ptál se na toho druhého. To jablko je kyselé. Zeptej se toho pána. Najdeš to za tou skříní.O tom románu jsem už slyšel. Ten pes šel pořád za mnou. přišel jsem si pro ten sešit. O té otázce budu ještě mluvit. V tom městě není žádná velká tovarna. Toho člověka pošli za mnou. S tém pánem bych chtěl mluvit. To vejce jsem rozbil. 4. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů. Slyšel jsem to od (nějací lidé). V (tahleta kniha) to není. Podívej se na (tamten pán). Za (tyto podmínky) nemužu pracovat. Už jsem se radil s (někdo). To se dá řici o (málokdo). Omylem jsem vzal věci z (něčí kufr). Od (tenhleten týden) budu pracovat i ve čtvrtek. S (malokdo) se o tom dá mluvit. Došli jsme k (něco zajímavé). Protestoval proti (cokoli nového). ПРИТЯЖАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ единственное число N. G. D. A. L. I. můj mého mému mého одуш. můj неодуш. mém mým můj, má (moje) , mé (moje) má, moje mé mé mou, moji mé, moje mého mému mé, moje mé mou mém mým множественное число N. mi, moji одуш. mé, moje mé, moje неодуш G. . mých D. A. L. I. mé, moje má, moje mým mé, moje o mých mými má, moje По образцу этих местоимения склоняются tvůj, tvá (tvoje), tvé (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje). Все они склоняются как полные прилагательные твёрдой разновидности. 96 единственное число N. G. D. A. L. I. náš našeho našemu našeho náš našem naším множественное число N. G. D. A. L. I. naši, naše náš, naše, naše naše naší naší naší naše našeho našemu naše naší naší našem naším naše našich našim naše našich našimi naše По типу склонения притяжательных местоимений náš, naše, naše склоняются местоимения váš, vaše, vaše. Для выражения притяжательности 3 лица употребляются формы jeho, její, jeho. Во множественном числе для всех трёх родов употребляется форма jejich. Cvičení: 1. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů: a) Ten obchod je v (naše ulice). Budu mluvit s (váš) otec. Přijeli sem lidé z (naše město). Neleží to na (vaše stoly)? V (naše okna) je světlo. Doutníky jsou pro (váš dědeček). Počítajé s (naše pomoc). Ptali se na )vaše dcera). Poslal to (váš strýc). Přidali to k (naše zavazadla). Na (vaše místo) sedí někdo jiný. Balík pošlu (vaše přátele). Nevíte o (náš pes)? Blížili se k (naše stanoviště). Mezi (naše kola) je cizí. Na (naše otázka) neodpověděl. Napíšu to (vaše péro). Je ta kniha z (vaše knihovna)? b) Udělali to bez (moje vědomí). S (tvoji přátele) jsem nemluvil. O (tvoje sestry) nevím. Bylo to před (můj příchod). Je tady vzkaz od (tvůj bratr). Odpověděl na (tvoje otázka)? Je to pro (tvůj známý). Pohádal se s (moje sestry). V (tvoje okno) byla tma. Někdo se napil (moje pivo). Na (můj stůl) to není. (vaš otec) to neřeknu. Vím to z (jeji dopisy). Z (tvoje hledisko) to vypadá jinak. K (váš nápad) se ještě vrátíme. S (tvoji bratři) se neznám. Budu mluvit s (váš známý). S (naše babička) není něco v porádku. (vaši kluci) viděli jsme u vody. 2. U osobních zájmen v závorkách utvořte utvořte přivlastňovací zájmena a dejte je do správných pádů: Při (ona) slovech se podivili. V (já) pokoji to není. Musím odpovědět na (oni) dopis. Bez (vy) dovolení to neudělám. V (my) městě je několik škol. Potkal jsem (ty) známé. Přišel s (já) knihami. Mluvili o (ty) práci. Kolem (oni) domu chodím často. Nechám tu lístek pro (ty) matku. (já) přatele tam nebudou. Zapoměl na (oni) prosbu. Podle (ona) názoru to tak je. Mluvil jsem s (ona) spolupracovníky. Co dělá (on) sestra? Před (já) bratrem o tom nemluvte. Tramvaj jezdí kolem (my) fakulty. Na (vy) zahradu se přijdu podívat. Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte (vy) bratra. Byl to (já) nápad. 97 mám to mezi (já) papíry. Bydlí u (on) rodičů. Na (ona) stole to neměla. Chceš mluvit s (já) vedoucím? V (ona) patnácti letech těžce onemocněla. (vy) článek tu je. Při (on) návštěvě se nestalo nic. 3. Dejte do jednotného čísla: V našich učebnicích to je. Mluvili o svých zkušenostech. Vaší známí s nami už mluvili. Moji bratři nejsou doma. Odpovědi na vaše otázky neznáme. Ve svých dopisech jste o tom napsali. vaše dcery jsme potkali na náměstí. Dostali jsme to od vašich přibuzných. O svých plánech mlčeli. 4. Dejte do množného čísla: Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil o tvém synovi. Do mého okna svítí ráno slunce. Profesor pracuje ve své pracovně. Dej moje pero. Tvého syna chvalil, mého moc ne. Půjčil jsem mu svůj sešit. Blahopřál jsem mu k jeho svátku. Hledal to ve svém rukopise. Mluvil se svým učitelem. V její zásuvce je nepořádek. Seznámil se tam s tvým bratrem. УРОК 22 ОПРЕДЕЛИТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ Všechen, všechna, všechno Неопределённые местоимения všechen, všechna, všechno в разговорном языке имеют разновидности všecek, všecka, všecko. Словообразовательный суффикс –chen, -cek употребляется только в формах именительного и винительного падежей единственного и множественного числа. Местоимение všechen (všecek..) употребляются с существительными во мноюжественном числе, а также с собирательными и вещественными существительными: Všechno víno, všechen cukr, všechny ženy, všichni prátele, všechna města C cуществительными в единственном числе употребляется прилагательное celý, имеющее также значение «весь»: Celé náměstí, celá třida, celý měsíc, celý rok Единственное число N. G. D. A. L. I. M všechen všeho všemu všeho одуш. všechen неодуш. o všem vším F všechna vší vší všechnu N všechno všeho všemu všechno o vší vší o všem vším 98 Множественное число N. G. D. A. L. I. M F všichni одуш. všechny všechny неодуш. všechny N všechna vš e c h vš e m všechny o vš e c h vš e m i všechna Cvičení: 1. Doplňte zájmeno všechen Dělejte to se ............... možnou opatrností. Ke ...................... té starosti mi přibyly ještě další. ................. už budou jistě na místě. Zachovali jsme ................ pravidla. Co jste ten .................. čas dělali? Při ................ té práci na to zapoměl. ..................... další práce je zbytečná. Oznámil to ..................... příbuzenstvu. Pro ....................... případy to radší schovej. Na nikoho nezapoměl, ................... to řekl. ................... jídlo už snědl. Vím o ................... jeho příbuzných. Na lístek si vypsal ................ neznámá slova. Mám ....... knihy toho autora. Odpověděli mu na .............. otázky. Mléka je málo, pro ................... nestačí. Věnoval té práci ................... svůj čas. Otáčel se za ........................ dívkami. .................... známým jsem poslal blahopřání. Hledal jsem to už ve ............... skříních. ...................... moje přatele s tím souhlasili. Se .................. ostatními budu mluvit zítra. Poslali ho ke .................... čertům. O ................ těch podrobnostech budeme mluvit později. Na lístek si vypsal ................. neznámá slova. Vypil ................. vodu. 2. Doplňte zájmena věechen nebo adjektiva celý: Byli jsme ............. velmi spokojeni s výletem. Plakáty vylepili po ....................... Praze. Ptali jsme se na to ............... svých známých. .................. už o tom věděli. ................ den jsme stravili v přirodě. O tom mluví už ................ svět. Měl jsem koupit jízdenky pro ........................ kamarády. .................. nádraží žilo letním dopravním ruchem. ................ Napsal, že ................... sobotu bude u babičky. Večer jsem sbalil ................. , co jsem potřeboval na cestu. Nespal jsem ...............noc. .................... hodinu jsem stál ve frontě. Zatelefonoval jsem mamince, že ................... je v pořádku. Pracoval jsem ............... týden. Dopisuješ si se ..................... svými přáteli? Už jesm složil...................... zkoušky. Máme jít s tebou ................... ? Na dvoře jsem viděl lidé z ..................... našeho domu. Ze ................. síly volal o pomoc. Obličej měla ................ uplakaný. Sháněli jsme ho po .............. čertech. ОТНОСИТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ Který, jaký, čí, jenž, jež, co(ž) Местоимения který, jaký, čí соответствуют вопросительным местоимениям. Относительное местоимение jenž, jež является принадлежностью исключительно литературного языка и склоняется как личное местоимение 3 лица on, ona, ono. 99 Cvičení: 1. Doplňte tvary zájmena který. a) Dopis, ................ jsem dostal, byl od babičky. Kniha, .................... jsem přečetl, byla opravdu zajímava. Vlak, z ........................ jsem vystoupil, přijel z Brna. Návrh, pro .................... jsem hlasoval, neprošel. Povolení k pobytu, o ......................... jsem zažádal, jsem nedostal. Země, ve ...................... žiji, jménuje se Bělorusko. Co řekneš události, o ................ které jsme četli v novinách? Jsou to lidé, .......................... důvěrujeme. Autobus, do ..................... nastoupila Dana, odjel. Tohle je byt, ve .................. bydlím. b) Dívka, ...................... se seznámil v parku, se stala jeho ženou. V bytě, .......................... platím osm tisíc korun měsičně, neteče už měsíc teplá voda. Lidé, ..................... jsme se ptali, o Lence nevěděli. Firma, ......................... jsem pracoval, už neexistuje. To je Karlův most, ................... jste tolik slyšeli. Kočka, ....................... jsem zaplatila tolik peněz, zmizela. Kolega, ........................ chcete mluvit, není přítomný. Květiny,...................... jsme koupili, byly drahé. Pes, .................... se bojíte, je ještě malý. Máš ty fotografie, ......................... jsem s tvou rodinou? Dávala nám otázky, ............................ jsme neuměli odpovědět. Tramvaj, ......................... jsem čekal, dlouho nejela. Student, ................... jste pomahala s učením, propadl. Doba, ..................... vladl Karel IV, byla zajímavá. Hračka, ................... chceš koupit, je dřevená. Kamarád, .................. zítra bude dvacet let, nás pozval na večírek. Ochutnej buchty, ..................... jsem pro tebe upekla. Všichni milujeme zemi, ................... jsme se narodili. Herci, ................... hlají v té hře, jsou moc známí. 2. Vstavte zájmena který nebo jaký: ....................................... rychlostí můžou jezdit auta v obcích? ........................................ bude zítra počasí? Ve .................................. patře bydlíte? ........................................ lékař vás ošetřoval? V...................................... roce jste se narodil? .........................................státní poznávací značku má vaše auto? ......................................... české spisovatele znáte? Pro ....................................stranu budete hlasovat? 3. Tvořte otázky s zájmenem který podle vzoru: Vzor: Tohle auto vyjelo z té zatáčky? – Bylo to tohle auto, které vyjelo z zatačky? Ukradli vám tyhle hodinky? Napadli vás v téhle ulici? Přijel jste tímhle taxikem? Pil jste z téhle sklenice? Vystoupil z tohohle auta? Platil jste touhle bankovkou? Rozbilio vám tuhle kameru? Tenhle člověk řídil to auto? Tenhle člověk vás napadl? Předal jste ten balíček tomuhle člověku? НЕОПРЕДЕЛЕННЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ Неопределённые местоимения образуются от вопросительных с помощью приставок и частиц, выражающих неопределённость. У сложных непоределённых местоимений склоняется местоименная часть: někdo – někoho, někomu, málokdo – málokomu, málokým, 100 Cvičení: 1. Doplňte neurčitá zájmena někdo, něco, některý, nějaký, něčí: ....................... malé banky zkrachovaly. Neslyšel jsi ...........? Nemáš v ledničce .................... pivo? Nedáš mi .................... dobrý slovník? Nemáš ................. drobné? Neslyšel jsi .............. ? V šatně zůstal viset ......................... kabát. Nemác .............. proti bolení hlavy? Nestojí ................. za dveřmi? Nevíš o ..................... bytě? Mně se zdálo, že ...................... pláče. Neznáš ........................ dobrého učitele češtiny? ....................... slova mají několik významů. ..................... lidé mají alergii na prach. Podívej se, jsem ................. našla. Bylo tam slyšet .............. divné zvuky. V ..................... názorech jsme se shodli, v jiných ne. Bude to trvat ................. pět neděl. Hledal vás tady ................ člověk. 101 УРОК 23 ПРИЛАГАТЕЛЬНЫЕ Adjektiva Каждое прилагательное относится к какому-либо существительному, являясь его определением. Zajímavý film, nové nádraží, široká cesta, vědecký pracovník, vysoká škola, malé dítě Прилагательные имеют категорию рода, формы числа и падежа, то есть имеют такой род, число и падеж, какой имеют существительные, к которому прилагательные относятся: M Mladý muž Zdravý syn Pracovitý student F mladá žena zdravá žena červená kniha N velké okno zdravé dítě dobré jídlo У мужского рода наблюдаются формы одушевлённые и неодушевлённые: Viděl jsem krásného ptáka. Viděl jsem krásný strom. Основа прилагательных может быть твёрдой или мягкой. Твёрдый тип: dlouhý, tichý, veliký, starý, mladý, krásný Мягкий тип: dívčí, svěží, jarní, moderní, inteligentní В чешском языке по форме различаются полные и краткие прилагательные, то есть некоторые полные прилагательные твёрдой разновидности имеют краткие формы: zdravý – zdráv, zdráva, zdrávo Краткие формы выступают только в составе сказуемого и употребляются довольно редко: Otec je zdráv, matka je zdráva, sestry jsou zdrávy, děvčata jsou zdráva ТВËРДЫЙ ТИП N. G. D. A. L. I. M N. G. D. A. L. I. M mladý mladého mladému mladého одуш. mladý неодуш. mladém mladým F mladí одуш. mladé неодуш. mladé F mladá mladé mladé mladou N mladé mladého mladému mladé mladé mladou mladém mladým Множественное число N mladé mladá mladých mladým mladé mladých mladými mladá 102 Единственное число Cvičení: 1. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů: a) Byli tam lidé z (malé město). Stál u (otevřené okno). Město leží v (hluboké údoli). Je z (velké město). Nepojedeme domů kvůli (špatné počasí). Chtěli jít na (vysoký kopec). Vidiš tam (černý pes)? Vesnice leří v ( pěkna krajina). Nemohu najít (červená tužka). Nečetl (zajímavá povídka). Brzo se vrátí z (dlouhá procházka). Zná to z (nějaká kniha). Mluvil s (nějaká dívka). Vezmu si trochu (studené mléko). Je to na (levý břeh). Mám to v (pravá kapsa). Přišli jsme k (široká řeka). Chodil tam a sem po (dlouhá chodba). Ryba je v (studená voda). Chci koupit dům s (velká zahrada). b) V tom domě okna jsou z (barevná skla). Mluvime se (staří páni). Na (sochářské výstavy) často nechodím. Bydlel v (jiná města). Byla jsem v (různá země). Můžete bydlet v (horské chaty) nebo (turistické nocleharny). Napiše ještě hodně (zajímavé články). Položila jsem několik ( podobné otázky). Tam byli kluci s (plné aktovky). Kniha ležela mezi (staré sešity). 2. Dejte do množného čísla: a) Je to dobrá studentka. Na chodbě byl jen nějaký kluk. Strýc už je hodně starý. Tvůj bratr je docelá hezký hoch. Bratr je ještě moc mladý. Syn je podobný babičce. Ten můj soused byl velký umělec. Syn nebyl moc pilný. b) Na výstavě byl německý dirigent, a na návštěvě byl polský spisovatel. Je to dobrý a prostý člověk. Antický buh jednal jako člověk. Prahu mu ukázal jeho dobrý přítel. Podobiznu Anny namaloval pražský umělec. Náš známy ten fil už viděl. Beloruský partizan zachranil můj život. 103 ЧИСЛИТЕЛЬНЫЕ Количественные 1 - jedna 2 - dvě 3 - tři 4 - čtyři 5 - pět 6 - šest 7 - sedm 8 - osm 9 - devět 10 - deset Порядковые 11 - jedenáct 12 - dvanáct 13 - třináct 14 - čtrnáct 15 - patnáct 16 - šestnáct 17 - sedmnáct 18 - osmnáct 19 - devatenáct 20 - dvacet 30 - třicet, 40 - čtyřicet, 50 - padesát, 60 - šedesát 70 - sedmdesát, 80 - osmdesát 90 - devadesát, 100 - sto 1. - první 11.- jedenáctý 2.- druhý 12.- dvanáctý 3.- třetí 13.- třináctý 4.- čtvrtý 14.- čtrnáctý 5.- pátý 15.- patnáctý 6.- šestý 16.- šestnáctý 7.- sedmý 17.- sedmnáctý 8.- osmý 18.- osmnáctý 9.- devátý 19.- devatenáctý 10.- desátý 20.- dvacátý 30.- třicátý, 40.- čtyřicátý, 50.- padesátý, 60.- šedesátý 70.- sedmdesátý, 80.- osmdesátý 90.- devadesátý, 100.- stý Составные числительные 21 - dvacet jedna 22 - dvacet dva 23 - dvacet tři 24 - dvacet čtyři 25 - dvacet pět 26 - dvacet šest 27 - dvacet sedm 28 - dvacet osm 29 - dvacet devět = jednadvacet = dvaavacet = třiadvacet = čtyřiadvacet = pětadvacet = šestadvacet = sedmadvacet = osmadvacet = devětadvacet 21. - dvacatého prvního 22. - dvacatého druhého 23. -dvacatého třetího 24.- dvacatého čtvrtého 25.- dvacatého pátého 26.- dvacatého šestého 27.- dvacatého sedmého 28.- dvacatého osmého 29.- dvacatého devatého но: jedenadvacatého, dvaadvacatého, třiadvacatého, čtyřiadvacatého, pštadvacatého, šestadvacatého, sedmadvacatého, osmadvacatého... 100 - sto, 200 - dvě stě, 300 - tři sta, 400 - čtyři sta, 500 - pět set 600 - šest set, 700 - sedm set, 800 - osm set, 900 - sevět set, 1000 - tisíc Datum: Narodil jsem se 27.11.1975 - dvacatého sedmého listopadu roku tisíc devět set sedmdesát pět (roku devatenáct sedmdesát pět) СКЛОНЕНИЕ ЧИСЛИТЕЛЬНЫХ / a) Числительное jeden, jedna, jedno склоняются как указательные местоимения ten, ta, to. Эти числительные часто употребляется там, где в английском или немецком языке употребляется неопределённый артикль. N. G. D. A. L. I. M jeden jednoho jednomu jeden, jednoho jednom jedním F jedna jedné jedné jednu jedné jedné N jedno jednoho jednomu jedno jednom jedním 104 б) Во множественном числе употребляется форма jedny (jedna) у тех существительных, которые имеют форму множественного числа : jedny dveře, jedny prazdniny, jedny kalhoty. С такими существительными употребляются числительные dvoje, troje, čtvery, patery, šestery, sedmery, osmery, devatery, desatery, которые на русский язык часто переводятся как “две пары”, “двое” (брюк, очков и т.д.): dvoje kalhoty, troje dveře, čtvery brýle Если речь идёт о двух или нескольких разных видах чего-то (например, мяса, кофе), то числительные “два” и “три” будут иметь форму dvoji, troji : dvoji káva, troji maso. Dejte mi, prosím, dvoji kávu. Остальные формы совпадают с формами čtvery, patery и т.д. в) Числительные dva, dvě , oba, obě склоняются следующим образом: N. G. D. A. L. I. M dva dvou dvěma dva dvou dvěma oba obou oběma oba obou oběma F N dvě obě dvě obě dvou obou dvou obou dvěma oběma dvěma oběma dvě obě dvě obě dvou obou dvou obou dvěma oběma dvěma oběma г) Числительные tři, čtyři, pět имеют одинаковые формы для всех трёх родов и склоняются следующим образом: N. G. D. A. L. I. tři tří třem tři třech třemi čtyři čtyř čtyřem čtyři čtyřech čtyřmi pět pěti pěti pět pěti pěti В родительном падеже часто употребляются разговорные формы třech, čtyřech. У числительного devět имеются изменения в корне: bez devíti, k devíti, s devíti. По типу числительного pět склоняются все числительные до 99. д) Числительное sto склоняется по образцу město: bez sta, ke stu, o stu, se stem, с числительным dvě образует сочетания dvě stě: dvou set, dvěma stům, o dvou stech абсолютно так же склоняются сочетания tři sta, čtyři sta. е) Числительное tisíc клоняется по образцу stroj, но в родительном падеже чаще употребляется форма tisíc: pět tisíc diváků, několik tisíc demonstrantů. ж) Числительное milion склоняется по типу hrad : 105 з) Числительное miliarda склоняется по типу žena. и) Количественные числительные, состоящие из единиц и десятков, можем произносить и писать двумя способами: jedenadvacet dolarů - dvacet jeden dolar, jedanadvacet korun - dvacet jedna koruna. к) Сложные числительные склоняются следующим образом: N. G. D. A. L. I. dvacet sedm tisíc pět set padesát dvě koruny bez dvaceti sedmi tisíc pěti set padesáti dvou korun k dvaceti sedmi tisícům pěti stům padesáti dvěma korunám za dvacet sedm tisíc pět set padesát dvě koruny o dvaceti sedmi tisících pěti stech padesáti dvou kotunách s dvaceti sedmi tisíci pěti sty padesáti dvěma korunami НЕОПРЕДЕЛЁННЫЕ ЧИСЛИТЕЛЬНЫЕ Неопределённые числительные tolik, kolik, mnoho, několik имеют только две формы: N., A. - několik, tolik, mnoho, tolik, G., D., L., I.. - několika, mnoha, kolika, tolika: o několika poznámkách, s několika dívkami, bez tolika problémů. Cvíčení: a) Doplňte číslovky jeden, jedna, jedno: Byl jednou .... král a měl tři dcery. Měl jsem ......... kamaráda, který emigroval do Kanady. Seznamil jsem se s ........ Japonkou. Šel jsem k.........učitelovi a zeptal jsem se ho. Slyšel jsem o ......... muži, který přežil katastrofu letadla. Je sama a má ...... ditě. Slyšel jsem o ..... podobné autonehodě. Měla to ditě s ........ cizincem. Měli ..... syna a ten emigroval do Austrálie. b) Vstavte číslovky jedny, dvoje, troje ve správných tvarech. Vzal jsem si sebou jen (1)...................... kalhoty. Potřebuji (2) ................... boty. Musím si koupit (4) .................... ponožky. Ukázal mi (5) rukavice, ale žádné se mi nelíbily. Koupila jsem (3).....................ředkvičky, protože byly čerstvé. Mám (2) ..................... lyže, tak ti (1) ........................můžu půjčit. Potřebuji (2) ............. brýle, (1) ................... na dálku, a (1).............. na blízko. V obývacím pokoji jsou (2)...................... dveře, ale v hale jsou (6)................ . Mám (4)....................... letní šaty, (3) ......................kalhoty a asi (6)...................... ponožky. 106 c) Doplňte do vět číslovky dva, dvě nebo oba, obě v správných tvarech: Po autohavárii má ........... nohy v sádře. Drž volant ................. rukama. Seznámil se ve vinárně se .................. dívkami a pozval ................ do svého bytu. byl jsem tam ........... dny, a po .............. dny pršelo. Má ................ děti a ..................... chodí do školy. Hokeisté sehrali ..................... zápasy a v ...................... zvítězili. Byl u nás s ..................... svými dcerami. Po ............... letech přišla kríze. Nemůžu se držet, protože mám v .................... rukou tašky. Diskuovali jsme podrobně o ....................... problémech. Musíš se držet ..................... rukama. d) Dejte správné tvary: Bez (dva hráči, dva rubly, tři koruny, dva týdny, čtyři poslední stránky, dvacet haléřů, prvních pět závodníků, čtyřicet dvě koruny) Během (dva dny, dva týdny, dva roky, pět minut, šest hodin) K (dva velké sloupy, dvě velké budovy, tři tanky, čtyři auta, pět českých turistů, sedm nových studentek) e) Napište slovy: 12 645, 3 916, 813, 172, 18, 704, 25 811, 360, 59 f) Přeložte do češtiny: о двадцати девяти студентах, без тридцати одной кроны, к тринадцати тысячам пятидесяти шести килограммам, с восьмьюстами девяносто седмью кронами, ради сорока двух рублей, о трёх тысячах тридцати одном мальчике, из пятидесяти двух комнат, у меня нет трёхста две-надцати рублей, g) Napište slovy: Rok 1457, 1714, 1998, 1886, 2000, 1639, 1952, 1980, 1512 Viděl jsem 19. chlapa, 20. dívku, 6. psa, 18. pokoj, 40 knihu, 62 auto Nemluv o 35 korunách, 7 obrazech, 1 kamarádce, 9 bodach, 16 počitačích 107 Образование страдательных причастий Страдательные причастия прошедшего времени обрузуются от основы прошедшего времени переходных глаголов совершенного и несовершенного вида при помощи суффиксов - en, -n,-t. а) -en. При помощи этого суфффикса страдательные причастия образуются от глаголов с основой на согласный и на- l ( как правило, происходит чередование согласныхъ: k/c, d/z, t/č, sl/šl, st/št, zd/žď nést (nesl) --nes-en, vést (vedl) — ved-en, péci (pekl) --peč-en, říci (řekl) — řečen, ukrást (ukradl) — ukraden, osvobodit (osvobodil) — osvobozen. У некоторых страдательных причастий чередование не наступает. Сравните: zdědit -zděděn, soustředit- soustředěn, koupit- koupen, upravit -upraven, nakreslit -nakreslen.Этот же суффикс употребляется при образовании страдательных причастий от некоторых глаголов с основой на -out: natisknout - natištěn, dosáhnout - dosažen. б) -n. При помощи этого суффикса страдательные причкастия образуются от глаголов, основа прошедшего времени которых оканчивается на другие гласные (a-,e-): vybrat — vybran, smazat — smazán, vypracovat --vypracovan, psát — psan, vidět --viděn в) -t. Суффикс -t помогает в образовании страдательных причастий от глаголов на -nout (l) и некоторых двусложных глаголов, основа прошедшего времени которых равна корню на гласный ( см. п.2). 1) rozhodnout --rozhodnut, nabídnout -nabídnut, odřítnout odřiznut, tisknout - tištěn, zatknout - zatčen, zamknout — zamčen, napadnout — napaděn 2) krýt --(po)kryt, (u)mýt — umyt, (vy)pít --vypit, zabít — zabit У глаголов на -a (dělat) перед суффиксом причастия-n гласный основы-a становится долгим : udělán, pozván, zpracována У глаголов типа mýt, šít, bít â формах страдательных причастий корневой гласный сокращается˙: (u)myt, (u)šit, (za)bit 108 СТРАДАТЕЛЬНЫЙ ЗАЛОГ. ФОРМЫ ПАССИВА. Trpný rod. Pasivum. В активных конструкциях (дейстьвительный залог0 действие глагола направлено от совершающего действие, который определяется им.падежом существительного или заменяющих его слов и выступает в функции грамматического субъекта предложения: Profesor chválí studenta. В формах пассива (страдательный залог) носителем глагольного действия выступает объект, который подвергся действию. В пассивных конструкциях производящий действие не находится в центре внимания, и часто вообще бывает невыражен: Student je chválen. Страдательный залог может быть выражен: 1. Описательными формами, состоящими из краткого страдательного причастия смыслового глагола и соответствующих форм глагола být: dům je postaven, plán byl připraven, lístky budou vyprodány 2. Конструкцией с возвратной формой глаголов: domy se stavějí, plán se připravuje, lístky se prodávají,-- lístky se budou prodávat zítra. Формы описательного пассива: ------------------------------------------------------------------------------------------------------číslo jednotné číslo množné čas přítomný 1. jsem chválen,-a jsme chváleni,-z 2. jsi chválen,-a jste chválení,-y 3. je chválen,-a,-o jsou chvaleni,-y,-a ------------------------------------------------------------------------------------------------------čas minulý 1. byl jsem (po)chválen byli jsme (po)chváleni 2. byl jsi (po)chválen byli jsme (po)chváleni 3. byl (po)chválen byli (po)chváleni -------------------------------------------------------------------------------------------------------čas budoucí 1. budu (po)chválen budeme (po)chváleni 2. budeš (po)chválen budeme (po)chváleni 3. bude (po)chválen budou (po)chváleni -------------------------------------------------------------------------------------------------------kondicionál 1.byl bych (po)chválen byli bychom (po)chváleni přítomný 2. byl bys (po)chválen 3. byl by (po)chválen ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Формы описаьельного пассива употребляются в современном чешском от глаголов совершенного вида, а возвратно-страдательные конструкции . от глаголов несовершенного вида: kniha byla napsana kniha se píše stroje byly vyrobeny stroje se vyrábějí 109 Но описательный пассив возможен и у глаголов несов.вида: Student je chválen. Zboží je vyráběno na export. V miunlem roce se vyrobilo 20 000 automobilů. Věc se rozhodne v nejblížších dnech. Obchody se otvírají v 7 hodin. В русском языке это неопределённо-личные конструкциисо сказуемым в 3 лице мн.числа (работают, говорят): Dlouho se odpočívalo. - Долго отдыхали. Cvičení: 1. Образуйте страдательные причастия от глаголов hrát, vyčistit, posoudit, vrátit, hodit, zamilovat, tvořit, otevřit, pozvat, očekávat, založit, napsat, vychovat, snižovat, uvařit,přinést, budovat, dosáhnout 2. Образуйте страдательный задог при помощи описательного пассива. Pražskou univerzitu založil Karel IV. r. 1348. Prahu často pokládají za nejkrásněší město v Evropě. Praha se budovala po dlouhá staletí. Naše státa podepsaly smlouvu o přátelství a spolupráci. Tyto knihy ilustrovali známí malíři. Překvapilo mě to. Naši dělníci dosáhli velkých úspěchů. Dopis jsem napsál a odeslal před tádnem. Závodní výbor zhodnotil naše výkony. Účet jsem zapůatil včas. Počasí ohrožuje úrodu. přinutili náš k tomu. Raněné odvezlí do nemocnice. Nový český film promítali skoro ve všech kinech. 3. Образуйте действительный залог: Vzor: Byli jsme tím velice překvapeni. - To nás velice překvapilo. V našem hospodářství bylo zosaženo značných úspěchů. Běloruská státní univerzita bylya založena r.1921. Kým jsi byla poozvána na koncert? V naší zemi jsou budovány nové školy, instituty, jsou zakládány nové podniky. Praha byla mnohokrat opěvována českými básníky. Kniha Ivana Skály byla přeložena do mnoha jazyků. Národní divadlo v Praze bylo postaveno za peníze lidu. Praha obdivovana cizinci z celého světa.. Praha byla budovana po dlouhá staletí v různých slozích. Praha je dnes rozdělená na dvanáct obvodů. Vltava je překlenuta třinácti mosty. 4. Образуйте безличную возвратную форму пассива vzor: Musíme o tom rychle rozhodnout. - Musí se o tom rychle rozhodnout. Nesmíme na to zapomenout. Co budete dělat zítra? Pojedeme v neděli na výlet? Ráno vstáváme v sedm hodin. Co dělají o svátcích? Chodili jste do lesa na houby? Zítra budou tančit všude. Musíme na to dávat pozor. jak přeložite ta slova do ruštiny? To nesmíte dělat. Jak to řekněte? O tom budou dlouho vypravovat. Pořad na hanu vzpomínáme. Nevěděli jsme to. Od zítřka nbudeme jezdit trolebusem. 110 5. Образуйте безличную форму пассива V posledních letech lidé hodně cestují. jezdí vlakem nebo autem, stále více talé létají letadlem. Z Minska do Prahy jezdí buď přes Grodno, nebo přes Brest a Varšavu. Letadlem letíme z Minska do Prahy jen 1,5 hodiny. Tím ušetříme spoustu času. V Praze lidé nejčastěji jezdí tramvají. nejvív uvidíme, když chodíme pěšky. 6. Из словосочетаний образуйте предложения при помощи описательной, возвратной или безличной формы пассива Vzor: vystavět nový hotel - V Praze byl nedávno vystavěn nový hotel. hodně stavět - V Minsku se nyní hodně staví. pokládat za krásné město, postavit několik nových hotelů, jezdit metrem, budovat podzemní dráhu, chodit do kaváren a vináren, vyrábět rízné druhy zboží, pít smíchovské a plzeňské pivo, vydávat knihy v různých jazycích, přestupovat na Václavském náměstí. 7. переведите на чешский язык: Мне ещё трудно ходить. О нём много говорили. Его ждут долго. По этой дороге ходили в школу. Здесь не курят. Об этом вообще уже не помнят. Мы должны будем ездить на метро. В Праге два столетия строили в стиле барокко. Сегодня нам хорошо спалось. Вчера мы много танцевали. Об этом много дискутировали. На этих заводах хорошоработают. Шли быстро. Работу будем продолжать. Эту книгу можно читать. Прага была основана в 9 веке. Прага расположена по обеим берегам реки Влтавы. Пражане считают Прагу одним из красивейших городов мира. Все восхищались её игрой. В Праге находится один из старейших университетов Европы, основанный Карлом IV. Все заказы выполнены. Эта книга была написана в Испании. Он был выбран президентом. 111 112